Waikiki
aneb jak jsme se opět staly povrchními turisty se shopoholickými sklony. 20.9.2011 úterý. Na dnešní den jsem měly naplánováno hned několik aktivit. Předně jsme chtěly navštívit museum polynéské kultury a podívat se i do známé botanické zahrady, ve které se nachází strom (Jinan dvoulaločný) sázený v době vlády havajských králů. Plány nám ovšem překazila naše typická vlastnost převtělit se do místní kultury toho kterého místa. Jinými slovy, tak jak jsme se na organické farmě převtělily do hippie girls, tak jsme se na Waikiki převtělily do nákupů chtivých turistů. A tak jsme opět navštívily náš oblíbený obchodní řetězec Ross, dress for less a několik jiných.
Jak vypadal zbytek dne, a jak dopadly všechny naše plány, asi nemá smysl jakkoli komentovat. Každopádně den jsem si opravdu užily-zvlášť, když jsme si nakoupily všechny možné dívčí blbůstky, které nám během cestování chyběly celé dva měsíce (Na mysli mám: laky na nehty, náušnice, sukýnky, tílečka, lodičky od Guess, kabátky a jiné.). Večer jsme pak oblékly nové šaty a botky a vyrazily do víru „velkoměsta“. Na plánu byla naše oblíbená „diskotéka“. Protože bylo ještě příliš brzy, rozhodly jsme se nejdříve se projít po místní nákupní třídě. Pak nám zavolal Earl, že by chtěl také někam vyrazit a tak nás napadlo, že bychom mohly zajít do jednoho z místních vyhlášených pivních barů. V baru měli asi 160 různých točených druhů piv. Nechyběla ani česká Plzeň a Budvar, který je v USA znám jako Czechvar (Američané totiž mají pivo s názvem Budvaiser, které je ovšem hodnocené jako jedno z nejhorších amerických piv.). Dali jsme si havajské pivo s guavovou příchutí (pozn. Guava – havajské ovoce, které roste úplně všude, místní invazivní druh.) a s příchutí ananasu. Byla moc dobrá, ale poměrně drahá. No jo, nedá se svítit, jsme na Waikiki-nejturističtějším místě z celých havajských ostrovů. Pak jsme se vydaly už bez Earla na naši diskotéku. Bylo tam ale příliš málo lidí a opravdu špatná hudba, takže nás to brzy přestalo bavit… Co s načatým večerem? Bylo chvíli po půlnoci, a protože jsme byly na Waikiki, nebylo těžké najít nějaký další podnik, kde by měli otevřeno a víc živo. Přešly jsme tedy dva bloky a navštívily další podnik. Hudba zde byla lepší, ale zase tu bylo spoustu kluků, kteří zrovna dnes byli „na lovu“. A protože my nejsme lovná zvěř, rozhodly jsme se to po hodině zabalit a jít se raději vyspat.
Down town Honolulu a Čínská čtvrť
21.9.2011 středa To bychom to nebyly my, abychom nenašly i na Waikiki způsob, jak se zadarmo dopravovat po městě. Jinými slovy, už druhý den naše ráno vypadá pořád stejně: nasedneme na autobus, který nás doveze do Hilo Hatti – nákupního centra plného suvenýrů, kde zadarmo dostaneme náhrdelník z mušlí, najíme se ochutnávek a ještě, aby se neřeklo, koupíme nějaký ten suvenýr, na které jsme neměly čas předchozí dva a půl měsíce. Pak nasedneme na stejný autobus a necháme se vyhodit přesně tam, kde potřebujeme. Hippie se neztratí ani v hlavním městě, jak tak na to koukám… Dnes jsme opravdu chtěly navštívit muzeum i botanickou zahradu a k tomu jsme měly ještě sraz s Earlem na oběd v čínské čtvrti – opravdu hodně plánů na dnešní den. Earl nám kromě skvělého jídla ukázal i Down town Honolulu a Čínskou čtvrť. Pak jsme se rozloučily a udělaly největší chybu dneška- na chvíli zašly do Ross: Dress for less. A už to jelo… Bohužel, anebo snad naštěstí jsem měla zablokovanou kartu, takže jsem nemohla nic kupovat. Andy zase měla úplně vybrakovaný účet ze včerejška. Co teď? V záchvatu paniky jsme uklidily všechny vybrané kousky do míst, o kterých jsme si myslely, že je nikdo nebude prohledávat a slíbily si, že přijdeme hned druhý den ráno, kdy jsme měly dostat finanční injekci od maminky Andy. Na pozdní odpoledne jsme měly naplánovanou návštěvu jednoho z místních barů s pivní ochutnávkou, o kterém nám s nadšením vyprávěl Earl. Za dvacet dolarů dostanete ochutnávku 8mi piv a několika kousků pizzy. Rozhodly jsme se koupit si jednu ochutnávku a rozdělit se s Andy o piva i pizzu. Celá akce začínala v šest odpoledne, takže jsme opět nestihly dojít ani do muzea ani do botanické zahrady. Nu což, ještě máme poslední den na Waikiki, tak to stihneme zítra. Ochutnávka byla velmi zajímavá. V baru, kde můžete vyzkoušet na tři sta různých druhů piv, jsme si vyslechly povídání o pivu tak, jako nikdy předtím. Řekla bych, že jsem v životě nevychutnala pivo tak, jako právě zde a v životě necítila tolik různých chutí. Specialitou mezi osmi ochutnanými pivy bylo i dýňové pivo, které chutnalo jako dýňový koláč, akorát v tekuté formě. Po celé akci jsme se rozhodly, že nevyužijeme místní autobusové dopravy, ale že se k Earlovi domů dostaneme pěšky. Cesta nám trvala něco málo přes hodinku, a tak jsme vzpomínaly, jak jsme tuto trasu absolvovaly hned první dny na Havaji se všemi zavazadly.
Koktejlový bar v Kaneohe
22.9.2011 čtvrtek Ráno jsme si daly naši oblíbenou cestu autobusem do Hilo Hatti, a pak rychle vyrazily do Rosse. Uf. Skoro všechno námi vybrané oblečení bylo stále na místě. A pak jsme udělaly další chybu, začaly jsme pokukovat po regálech, které jsme včera neprohrabaly. No jo, nedá se svítit. Takže poslední den u oceánu strávený opět v Rossovi. To je opravdu trestuhodné… Pak jsme už měly čas jen na to se zabalit a chvíli počkat na Adriana, ke kterému jsme se dnes měly přesunout, a u kterého jsme měly strávit zbytek pobytu na Havaji. Přijel večer, a protože jsme byly na Waikiki, rovnou nás pozval na drink do jednoho z hotelových barů. Pak jsme se bavili o našich cestovatelských zážitcích, lidech, které jsme potkaly, myšlenkách, které jsme si utřídily. Také nám hned ze začátku pochválil obrovské zlepšení v angličtině, což nás opravdu potěšilo. Večer nás pak ještě zavezl do koktejlového baru v Kaneohe, kde jsme ochutnaly nejrůznější koktejly, a pak už jsme odjeli zpět do známého bytu na pláži.
Přidat komentář