Lázně Ladek Zdrój

Termální polské lázně

Pár kilometrů za hranicemi  na trase  Travná – Lutynia/, v úplném cípu České republiky,  jsou Rychlebské hory s horou , která má krásný název „ Borůvková hora „ . Zde je rozhledna ke které vede cesta z polské strany , na rozhlednu dojdete více jak za jednu hodinu. Odměnou vám bude krásný pohled do údolí a mimo panaromata  vás upoutá malé sedmitisícové městečko v údolí – Ladek Zdroj.

Ladek Zdrój

Ladek Zdrój – kvůli nedostatku času a mému úrazu ruky, tentokrát vyhrálo nad výhledy do okolí ,  lázeňské městečko s proslulými termálními prameny.  Jen několik kilometrů za hranicemi jsme dojeli do opravdu krásného a příjemného městečka. Procházka, posedění v rozkvetlém parku, krásné  staré  budovy i kostely, starý most přes řeku, který jsme objevili spíše náhodou a hlavně vykoupání v nádherném kruhovém termálním bazénu v lázních Wojciech bylo opravdovou tečkou za naší krátkou  a příjemnou dovolenou po okolí  Broumovska, Jeseníků a příhraničního  kladského Polska.

Lázně „Wojciech“

„Wojciech“ –  přírodně léčebný ústav – budova byla postavena koncem 18. století, podle vzoru tureckých lázní, dvě stě let později byla důkladně obnovená. V budově, uprostřed pod kopulí, se nachází kulatý mramorový bazén využívaný k léčebným koupelím. Okolo bazénu  jsou umístěny pracovny pro lázeňské procedury s mramorovými vanami  z 19. století. V prvním poschodí je pavilón pramene – místo, kde se pijí minerální vody. V boční části objektu se nachází trvalá výstava „Historie lądeckého lázeňského místa“.

…Lądek, vzhledem ke své kouzelné poloze a zároveň také k úžasným léčebným ústavům, vzhledem k pohodě, užitku, zábavě a potěšení pro nemocné, zaujímá nepopiratelně první místo….Toto vyjádření pochází z doby před více než 120 lety. Jejím autorem je dlouholetý londecký lékař Dr. Alexander Ostrowicz a tato slova neztratila nic ze své aktuálnosti.

Historie – horké prameny

Lądek Zdrój, jedny z nejstarších lázní v Evropě, /německy Bad Landeck, česky Landek/ se nachází v okolí Zlatých Hor, v přímé blízkosti Sněžníku, majestátního vrcholu nacházejícího se nad Kladskou zemí, k sobě od staletí přitahuje turisty a lázeňské hosty. Poloha města, jeho památky, krása staroměstské čtvrti a zeleň parků v lázních, jsou součástí neopakovatelné atmosféry. I když město leží na svazích Zlatých hor, zlato není opravdovým bohatstvím tohoto kraje. Jsou jím horké prameny nasycené radioaktivním plynem. K léčbě se využívají více než 750 let. Pouze jeden ze sedmi přístupných pramenů byl vyvrtán uměle.

První zmínka o místních koupelích pochází z dubna 1241. Koupele ale musely existovat již dříve, protože se toto datum týká jejich zničení. Došlo k tomu během tatarského tažení. Slabě mineralizované radioaktivní vody s obsahem fluóru a síry v Lądku již od staletí blahodárně působily na vlivné osobnosti tohoto světa. Ani nájezd Husitů na počátku 15. století nepřetrhl činnosti sudetských lékařů. V roce 1498 synové místního kněze, kteří se jmenovali, Jerzy, Karol a Albrecht nechávají postavit lázeňský dům Jerzy, který existuje dodnes ale pod názvem Stary. Tato budova spolu s kamenným mostem sv. Jana přes řeku Biała Lądecká představují nejstarší městské památky. Během následující několika sta let vznikly bazény s pěti jinými přírodními prameny, dnes jsou tyto bazény památkou.

17. století představuje největší rozkvět lázní. Přijíždějí biskupové, knížata, mezi nimi mnoho polských šlechticů, v roce 1674 kníže Legnicy, Wroclawi a Brzegu, Jerzy Wilhelm, poslední vládce z dynastie Piastů. V Lądku se léčila také pruská královna Ludwika, manželka Friedricha Wilhelma III. Z jejího podnětu vznikla část dnešního Léčebného a kulturního domu. Dne 2. srpna 1813 se v lázních setkávají tehdejší „politikové roku“, podmanitelé Napoleona Bonaparte, tedy pruský král Friedrich Wilhelm III. s dvořanstvem a ruský car Alexandr I. v doprovodu svity. Kvůli ročnímu období se k tomuto setkání nedostavil „Generál Mráz“, největší nepřítel Francie.

Některé ze způsobů léčení používaných v historii, se nedoporučuje aplikovat při slabém zdraví. Dnešní procedury využívají vodu a rašelinu. Standartně lékař předepíše 10 základních a 10 doplňujících procedur. V Lądku Zdroju je v provozu 5 přírodních léčebných lázní a spousta sanatorií. Ke státním lázním Długopole Zdrój patří nejvíce reprezentativní léčebna „Wojciech“ (kdysi Marienbad). Jejím specifikem je kulatý bazén, ve kterém se hromadí horká voda z vřídla. Do barokního interiéru jsou zasazené mramorové vany pro perličkové koupele pocházející ještě z 19. století. Přírodní léčebné lázně „Wital“ a čtyři sanatoria jsou využívány Fondem pro rekreaci zaměstnanců. Stále se rozrůstá soukromá nabídka procedur.

Radonové koupele

Radonové koupele se doporučují především těm, které trápí kornatění tepen a nedokrvení organismu. Tato koupel zlepšuje prokrvení a snižuje cholesterol v krvi. Procedury s využitím místní vody pomáhají nemocným postižených bolestí plotýnek a páteře a zánětem sedacího nervu. Radonové koupele zlepšují u mužů potenci. Způsobují nárůst hladiny testosteronu v krvi až dvojnásobně a průměrného počtu spermií a zlepšují jejich pohyblivost. Radon působí protizánětlivě a proti alergiím, podporuje regeneraci pokožky a po koupeli je kůže příjemně hladká. Radonové koupele mají také pozitivní účinek při použití v léčení některých chorob látkové výměny a cukrovky.

Kultura a procházky v okolí

Co podniknout po procedurách? Můžete se projít po pěkném renesančně-barokním náměstíčku, poslechnout si koncert v rámci Lądeckého hudebního léta, podívat se na balet nebo jít na tanečky. Pro hosty, kteří mají doporučené procházky, je ideální speciálně navržená síť cest a stezek v okolí hradu Karpień nebo Radochowské jeskyně.

Lądek Zdrój (česky nazývaný také Londek) se nachází v jihozápadní části Polska, v kraji nazývaném Kladskou zemí, která zeměpisně patří  k Sudetám,  město spadá pod vojvodství Dolnoslezské a pod okres Kladsko.

Historická architektura Lądku, která nebyla nijak zvlášť pokažena současností jasně naznačuje, kde se nachází městská část se zachovalým středověkým urbanistickým uspořádáním, a kde se nachází lázeňská část, která je vzdálená od města přibližně 1,5 km.

Městská část  leží v místě, kde řeka tvoří rozlehlé údolí (cca 420 m n. m.), zatímco ulice a domy městské části se nacházejí na dně údolí a šplhají na úpatí okolních pahorků (450-500 m n. m.).

Farní kostel Narození Panny Marie

Barokní budova, třetí v pořadí (po gotické a renesanční), vysvěcená v roce 1697. Loď chrámu má valenou klenbu s lunetami, sálový interiér, na klenbě jsou vymalovány nástěnné malby E. Reimanna. Vzácné figurální řezby z pracovny nejvýznamnějšího řezbáře Kladské země, Michala Klahra (skupina ukřižování) a jeho syna Ignáce (kazatelna, rokoková zpovědnice). Tito dva umělci – občané Lądka – jsou autory 39 plných a poloplných dřevěných řezeb.

Most sv. Jana

Dvouobloukový gotický objekt (1565), nad řekou Bílá Landecká (Biała Lądecka), úspěšně vzdoroval všem živlům, zvláště mnohým povodním, za co prý může použití kuřecích bílků místo vápna. Ve středověku se nacházel těsně vedle mostu dům celníka. Socha sv. Jana Nepomuckého, z roku 1709, je skoro přesnou kopií sochy tohoto světce z Karlova mostu v Praze a patří k nejstarším ve Slezsku.