• Menu
  • Menu

Zlaté hory – rýžování zlata

Domů » Všechny destinace » Česká republika » Olomoucký kraj » Zlaté hory – rýžování zlata

ÚDOLÍ ZTRACENÝCH ŠTOL – Zlaté hory 

Pokud se touláte krajinou Zlatých Hor nezapomeňte se zastavit kousek od říčky Olešnice a udělejte si třeba jenom krátkou procházku  malebným údolím až k  zlatorudným mlýnům. Půvabná a zajímavá lokalita, kde se také konají soutěže v rýžování zlata (v roce 2010 se zde dokonce konalo mistrovství světa v rýžování zlata). Líbit se tady bude každému. Kdo bude mít štěstí, tak třeba objeví i kousek toho třpytivého zlata. Lokalitu najdete na trase Zlaté Hory – Ondřejovice. V letních měsících je zde otevřena každodenně, v září a říjnu  pak od úterý do neděle, v listopadu pouze při  hezkém počasí  o víkendech.

 

Provozní doba: květen – srpen PO – NE 10:00 – 17:00, září – říjen ÚT – NE 10:00 – 16:00, listopad (jen za dobrého počasí) SO, NE 10:00 – 15:00

Zlatorudné mlýny

Hornická činnost vyžadovala od pradávna množství znalostí a řemeslných dovedností, ať už se jednalo o vyhledávání surovin, jejich dobývání, či úpravu.  Dobývání nerostných surovin bylo úzce spjato s vodní problematikou a jednalo se o fyzicky velmi namáhavou práci, naučili se naši předkové již ve starověku mistrovsky využívat vodní energie. Vodní kola poháněla čerpadlo i těžní stroje, či větrní měchy pro odvětrávání dolů. V procesu úpravy rud se s nimi setkáváme také při drcení a mletí natěžené rubaniny a u pohonu měchů v hutích. Konstrukce těchto strojů se zřejmě od starověku až do 19. století v zásadě nezměnila. Konstrukci mnohých z nich pečlivě popsal a dal zakreslit v první polovině 16. století Georgius Agricola, autor známých Dvanáctero  knih o hornictví a hutnictví.

Zlatorudné mlýny
Zlatorudné mlýny

Vodní kola , která pohánějí zdejší stopu a mlýn, by v dřívějších dobách místní obyvatele svými rozměry nikterak zvlášť neudivovala. Ve zlatohorském rudním revíru bychom v polovině 17. století mohli spatřit téměř 19m !!! velké vodní kolo , které pracovalo v Horním Údolí hnané vodou Černé Opavy převedenou sem přes hřeben z Revízu. Toto kolo pak pohánělo čerpadla v žumpové šachtě Schindlerovy jámy táhly dlouhými přes 1000 m (mihadlo). Voda byla čerpána z hloubky 96 m na úroveň dědičné štoly.

Tam, kde byl nedostatek, byly stroje poháněny koňmi , osly i lidskou silou. Zdejší repliky starých strojů jsou  poháněny vodou z historického hornického náhonu. Naučná stezka vás zavede až k místu, kde do náhonu vtéká i k místu , kde „voda teče do kopce „ .

Drcení rudy

Zdejší exponáty představují historickou úpravu zlaté rudy drcením a mletím. V horním stavení je instalována stoupa na drcení rudy, ve spodní pak mlýn.

Úprava drcením a mletím umožňovala, aby se volné zlato, obsažené v rostlé skále, dalo získávat rýžováním podobně jako zlato z náplavů. Ve zlatohorských rudách je však většina zlata vázána, a to především na pyrit ( kolem 70 %). Proto se převážně část gravitačního koncentrátu, získaného touto úpravou, musela dále zpracovávat v hutích. Naši předkové byli dobře znalí získávání zlata pražením pyritů, za pomoci olova i rtuti. Zde můžeme hledat kořeny mnoha pověr a báchorek o alchymistech, čarodějnicích, skřítcích a čertech.

zlatorudné mlýny
zlatorudné mlýny

DO PĚRUNA !

Dokonce i slavný dobrodružný román o Angelice a jejím muži – výrobci zlata , vychází z podobných kořenů. Tam, kde se prováděla hornická činnost, byly lesy plné milířů na výrobu dřevěného uhlí pro hutě a doly, na výrobu smoly pro vysmolování věder a žlabů a na výrobu kolomazi, která byla potřebám na mazání těžkých důlních strojů, jejichž součásti vážily mnoho tun. Hloubení důlních děl se provádělo za pomoci kyselin , ohně a vody. Dovedete si představit ten puch, který se valil tlakem vzduchových měchů ze štol ? Jak snadno asi podlehl negramotný středověký cestující hrůze, když se dostal do těchto krajů. Vždyť  i slavný učenec  a lékař píšící latinsky , znalec dolů a hutí Agricola ještě na začátku 16. století věnuje seriózní práci obyvatelům podzemí, mezi nimiž zmiňuje různé démony a diblíky, před nimiž si máme dát pozor. Navíc hornické tradice patří k jedněm z nejpevnějších – ještě dnes se na Ostravsku užívá staroslovanského zvolení „ do Pěruna !“ Snad proto také nechvalně proslulo Zlatohorsko čarodějnickými procesy, tak, emocionálně vylíčenými v Kaplického románu Kladivo na čarodějnice. Pohybujte se tedy v této magické krajině obezřetně a s otevřenýma očima. Když nebudete permoníky dráždit odpadky, jistě nějakého diblíka či skřítka spatříte.

areál, kde se rýžuje zlato
areál, kde se rýžuje zlato

Zlatohorsko leží v Olomouckémm kraji.

Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *