Brazilské vodopády Iguazú.
23.4. Bohužel je zataženo a trochu nás to znervózňuje. Jet se podívat na vodopády Iguaçu v dešti, by nebylo to nejlepší. Dnes jedeme do Brazílie, vodopády budou naproti nám, zítra, z argentinské strany budeme obdivovat kaskády vody ze shora. Nemá cenu moc pospíchat a proto stíháme snídani v hotelu, kde jsme poprvé a naposledy dostali slušnou snídani. Balíme pláštěnku i deštník a jdeme na nedaleké nádraží. S domorodci se necháme dovést na hranice. Není to daleko, jedeme asi 30 minut. Na hranicích projdeme výstupní kontrolou, orazítkují nám pasy a vracíme se zpět do busu. Na předměstí brazilského městečka Foz do Iguaçu nás řidič upozornil, že máme vystoupit a přestoupit na další bus. Jen jsme přešli silnici a na druhé straně nás nabral další bus. Víme, že jedeme dobře, protože v busu sedí několik strážců parku v uniformách. Máme trochu obavy jak zaplatíme, nemáme místní měnu. Při výstupu jsme bez problému zaplatili ARP a vrátili nám brazilské realy (BRL). Je stále pod mrakem, ale neprší. Máme štěstí, že se dá u pokladny do vstupu do parku (Parque national DO Iguaçu) platit kartou. Cena za vstupenku je 50 BRL. Nasedáme na turistický bus a jedeme na vyhlídku na vodopády. Stavíme na několika zastávkách, kde je možné zaplatit si různé aktivity. Projížďky lodí, safari a pozorování ptactva. Jedeme téměř až na konečnou zastávku The Path of The Falls Stop. Vodopády jsou úchvatné. Fotíme a okolo nás běhají nosálové. Jsou všude a pokud si položím batoh na zem, hned jsou okolo a snaží se najít nějaké dobroty Procházíme se po stezkách až dojdeme k místu, které domorodci nazvali Ďáblův chřtán (Garganta del Diablo). Při pohledu na Iguaçu Falls si říkám, chudinka Niagára, to se nedá srovnat!
Vodopády Foz de Iguazú leží na řece Iguazú v přírodním parku na hranicích Brazílie a Argentiny. Řeka Iguazú pramení v pohoří Serra do Mar v Brazílii a ústí do řeky Paraná. Argentině náleží cca 2 km vodopádu, což je větší část. Brazílii ovšem náleží místa, kde se dají vodopády nejlépe pozorovat. Rozloha Iguazú jako národního parku činí cca 1 000 km2. V roce 1986 byl park Iguazú s vodopády a jeho okolní krajinou připsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
Nachází se v něm pralesy s různými druhy stromů, květin a motýlů. Zajímavostí tohoto parku, co se týče rostlin, je strom jacaranda rostoucí do výšky až 40 metrů, přičemž průměr kmene činí až kolem 1,5 metru. Další zástupci flóry této oblasti jsou například liány, orchideje, které zde mají zastoupení ve více než 60 druzích, osladiče, bromélie, bujná tráva a další. Jelikož lidé do těchto pralesů moc nezasahují, živočichové zde mají poklidný život. Žije zde mnoho druhů savců, zatím objevených je 68, dále pak 422 druhů ptáků, 18 druhů obojživelníků a 38 druhů plazů. Najít zde můžeme divoké prase, jelena, jihoamerického rorýse, tukana, papoušky, datly, kolibříky, vlaštovky atd. Mezi živočichy najdeme i mnoho ohrožených nebo vzácných druhů, například jaguár, ocelot, vydra brazilská, tapír jihoamerický, medvěd hnědý, mýval rakožravý a další.„Před více než 135 miliony lety vznikla na ploše kolem 1 milionu čtverečních kilometrů obrovská lávová plošina. Trhlinami z nitra země z ní pak vyvřela láva, ale vulkány nikdy nevyvstaly.
Dnes tuto plošinu protíná mohutná řeka Iguazú, která nechala vzniknout mohutné vodopády, jež svou šířkou 4 krát předčí slavné Niagarské vodopády ve Spojených státech amerických. Voda spadá z vulkanické náhorní roviny v několika stupních. Zemská trhlina, na níž se vodopády nacházejí, je dlouhá 2,7 km a během období dešťů se přes ni valí až 6500 metrů krychlových vody. Celkově je vodní masa sestavena z 270 samostatných vodopádů, jež při určitém pohledu vytváří zajímavé půlkruhové panoráma. Nejvyšší Spojený vodopád se řítí z výšky 85 metrů do průrvy známé jako „Ďáblův chřtán“.
Z argentinské strany vede až k jeho okraji chodník, odkud můžete tuto ohromnou vodní stěnu nerušeně pozorovat. Na vyhlídkové místo Ďáblův chřtán se můžete nechat vyvézt také malým pralesním vláčkem. Četná ramena řeky Iguazú se proplétají mezi ostrovy a ostrůvky, které zde vznikly před mnoha miliony let uvolněním a následným odlomením lávy. Dnes leží pod bouřícími vodopády a představují jakousi výspu uprostřed divokých vod. Pod vodopády vede mezi Argentinou a Brazílií most. Pokud se po něm vydáte, dostanete se vodopádům doslova na dosah. Oblast je však protkána také četnými turistickými chodníky vinoucími se podél břehu, ale prozkoumat ji můžete i na člunech.
Jsme mokří, ani pláštěnky a deštník nepomáhají. Fotit se moc nedá, mám strach o foťák, ale důležité je si odvést vjemy a pocity a né fotky. Sluníčko se konečně ukázalo a tak jsme si stezku prošli ještě jednou.
Přidat komentář