• Menu
  • Menu

Netradiční vánoce

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Asie » Netradiční vánoce

Netradiční vánoce s dětmi v Asii

Vánoce v Asii s našimi dětmi byly a jsou pro nás nezapomenutelným zážitkem. Necelý rok po tsunami jsme trávili své první vánoce daleko mimo domov, na břehu thajského moře na ostrově Ko Lanta. Další rok  to byl Siam Reap v Kambodži, kdy  jsme na Štědrý den, spolu se stovkami turistů z celého světa,  vítali Slunce nad tajemným Angkorem. Další v pořadí  byl Laos – Houay Xay.

Gibbon experience Laos
Gibbon experience Laos

Každé vánoce byly neopakovatelné a pro nás určitě trochu jiné než ty tradiční. Před každou cestou do Asie jsme  oslavili a včetně malých dárků zvládli,  i ty české vánoce v kruhu rodiny. Náš úplně první odjezd na vánoce do Asie  nesla rodina (babičky a děda) dost těžce. Další rok už se jenom divili a další rok to brali jako samozřejmost.

Asijské vánoce

Asijské vánoce byly krásné, jídlo i zážitky byly  rozmanité. Vždy jsme zvládli  na cestu zabalit i malé dárečky nejenom pro radost, ale i potřebné pro další cestování. Vždy jsme měli s sebou v batohu upečené perníčky pro štěstí od mé paní kosmetičky a každý Štědrý večer v zahraničí byly perníčky tím největším pokladem. Ne vždy,  zůstaly úplně celé, ale vždy voněly domovem a našimi vánocemi.

Halong Bay
Halong Bay – Vietnam

THAJSKO 2005 – první vánoce v Asii

KO  LANTA

Ráno se nasnídáme a balíme. Věci se opět nafoukly a my máme co dělat, aby se nám vše vešlo do našich báglů. V 10.30 pro nás přicházejí a odvážejí nás na  Krabi, odkud máme lodí jet na ostrov  Lanta. V Krabi nás Thajci nutí  koupit si i zpáteční lístek  a přesvědčují nás, že se jinak nedostaneme zpět. Uvěříme (a opět jsme naletěli). Další překvapení je, že nejedeme lodí, ale nastrkají nás do minibusu. Cesta probíhá celkem v pohodě, jedině nedýchatelný vzduch v autě je trochu problém. Jinak jedeme v dobré společnosti Švédů, kteří cestují se třemi dětmi a se dvěma  Holanďany.

Po tsunami

Lámanou angličtinou si vyměňujeme zážitky z prvních dnů v Thajsku a opravdu se bavíme. Přijíždíme k přístavu, kde nastupujeme na starý rezavý trajekt, který nás převáží i s autem na ostrov Lantu.  První dojmy hrůza, hrůza. Všude je špína, trosky a zničená příroda. Vypadá to, že tady tsunami udělalo své. Nemáme dobrý pocit a v nejhorším očekávání jedeme dál. První vystupují Holanďani. Místo, kde jsou ubytovaní  nám připadá  jako velké smetiště a uprostřed pěkné chatky. Šílené!
Modlíme se, abychom dopadli lépe. Vždyť jsou zítra vánoce ! A my tady máme zaplaceno deset dní. Je mi zle a děti a Honza nevypadají lépe. Zastavujeme na dalším smetišti a  i my musíme  vystoupit. Švédové pokračují ještě dále a optimisticky nás povzbuzují, že to bude dobré. Smutně jim máváme a jdeme se ubytovat. Recepce a restaurace vypadají dobře a i pruh pláže vypadá jako na luxusní pohlednici. Ale okolí a přístup v okolí 10 km strašné.
Jdeme se podívat do celkem slušně vypadajícího bungalovu. Vevnitř si to hraje na luxus, ale je tu cítit hniloba, všude jsou pavučiny a nelíbí se nám to. Jdeme zpět do restaurace a žádáme o jiné ubytování. Sedíme zde až do večera  a snažíme se o vzájemnou domluvu. Začínáme být na obtíž. Peníze nám nevrátí, jiné ubytování slibují, ale až zítra. Ale mi tu deset dní strávit nechceme! V restauraci létají slepice a Thajci se začínají na nás divně tvářit. Večer rezignujeme a jdeme spát do bungalovu s tím , že se ráno vše vyřeší.
Noc je hrozná. Fičí vítr, vždy když se ozve nějaká rána a vylítnu z postele, protože si myslím, že se blíží tsunami. Bydlíme totiž přímo na pláži. Honza v noci vyhazuje jednu postel před vchod, protože plíseň je hrozná. Spíme všichni na jedné posteli a ráno jsme nevyspalí a naštvaní. Hned u vchodu na nás čeká hejno krásných slepiček. Ale my se bohužel bojíme ptačí chřipky a tak nám připadají jako přízrak.

horské kmeny Thajsko
horské kmeny Thajsko

Štědrý den

Jdeme opět do restaurace a žádáme výměnu chatky. Nikdo se s námi nebaví a my už druhý den sedíme a nekoupeme se. V  agentuře dělají mrtvého brouka a nic se neřeší. Začíná šílené vedro, výhled na moře je fascinující a děti se chtějí koupat. Thajci na nás nenávistně koukají a jejich poslední nabídka je, že nám vrátí polovinu z celkové částky. Prosím Honzu  ať souhlasí, hlavně ať už odejdeme z tohoto nevlídného prostředí.

Loučíme se s Jihoafričanem /zveme ho do Prahy / a potupeni, pěšky s báglama na zádech,  odcházíme. Snažíme se dostat na hlavní silnici, procházíme územím špíny a naplavenin po tsunami. Na silnici jdeme směrem na jih. Praží na nás slunce a nenávidíme celé Thajsko. Jsme unaveni. Zastavují nám různé taxíky, ale za jejich nekřesťanské nabídky nejsme ochotni zaplatit. Z resortu nás sleduje syn majitelů na motorce a je to jak ve špatném filmu. Navádí taxikáře ať nás svezou  jenom za velký obnos peněz. Odmítáme a jdeme dál, schváceni vedrem,  pěšky. Nakonec nasedáme na motorku s přívěsem, domlouváme cenu  a žádáme řidiče ať nás odveze na druhou stranu ostrova. Něco se nám pořád snaží vysvětlit, ale jsme nekompromisní.

Píchlé kolo
Po 15 minutách  naše motorka pod naší tíhou klesá a má píchnuté kolo. Řidič nás přemlouvá ať na něho počkáme než mu opraví motorku. Souhlasíme a Honza pohrozí mladému synovi ať kouká zmizet. Už ho pak neuvidíme.
Sedáme opět na motorku a míříme na jih ostrova. Začíná to tu být pěkné a trochu se nám vrací nálada. Vystupujeme a řidič nás přemlouvá, že nám sežene ubytování. Tvrdí, že nic neseženeme. Nesmlouváme a posíláme ho po špatných zkušenostech ke všem čertům. Domlouváme se na taktice,  já zůstanu na pláži s dětmi a bágly, Honza půjde sehnat bydlení.

Je odpoledne  a Štědrý den a my nemáme, kde bydlet

Děti se koupají v moři  a je nám lépe. Poprvé zaznamenáváme  v moři něco, co neznáme. Něco nás kouše a chvílemi i dost nesnesitelně/až později se dozvídáme, že jsou to vodní blechy. Honza nikde. Telefon nefunguje! Je Štědrý den a my hladoví a bez bydlení ležíme na pláži. Už se není kam schovat před spalujícím sluncem. Kolem 15. hodiny se zjevuje tatínek a hlaholí na nás ať si pospíšíme. Na cestě na nás čeká auto s klimatizací. S úlevou nasedáme a ujíždíme na konec ostrova. Po chvíli mizí civilizovaná cesta  a my jedeme po rozbité neudržované strmé cestě. Dávám otázku řidiči, jestli je možné se odsud dostat při větších přívalech srážek. Usmívá se a dává najevo, že při deštích je to problém. My pořád ještě vystresovaní hrozbou tsunami jenom mlčky přitakáváme a už jenom čekáme, co bude. Údiv přichází za chvíli, přijíždíme na krásné místo skoro na konci ostrova. Tady se rozprostírá  rezort zasazený do tropické zahrady s bazénem, vlastní restaurací, velice pěknými bungalovy, s vlastní písečnou pláží…obklopenou džunglí.

V krásném resortu

Majitelé se na nás usmívají a nabízejí pohoštění, holky skáčou do bazénu a víc je v tu chvíli nezajímá. Uleháme na pohodlná lehátka u bazénu a čekáme až nám uklidí pokoj a ubytují nás. Jdeme do bungalovu, jsme asi 200 m vzdáleni  od pláže a bungalov je postaven na mírném kopečku. Máme svůj vlastní vchod, jdeme po schodech a otvíráme dveře. Je tam tma, jsou zataženy rolety. Je to nádhera, stylově zařízený, prostorný pokoj, s obrovskou postelí, přistýlkou a elegantním gaučíkem, psacím stolem. Exotické dřevo a krásné lampy podtrhují atmosféru stylového pokoje. Koupelna vypadá také velmi pěkně. Při vytažení rolet se nám naskýtá pohled do exotické zahrady a při otevření velkých dveří vcházíme na příjemnou terasu. Ani tomu nemůžeme uvěřit a snad se nám to vše nezdá.

Je kolem 19.hod a my vymydlení a oblečení jdeme na Štědrovečerní večeři. Restaurace je stylová s nádherným výhledem na pláž. S jídlem je to trochu problém, největší úspěch u dětí  mají špagety a hranolky. My zkoušíme rybu. Největší zajímavostí je thajské víno. Mám k tomu nedůvěru a jsem mile překvapená jak je víno lahodné /a neskutečně drahé/. V restauraci s námi oslavuje Štědrý den ještě několik cizinců. Majitelé pro nás zapalují „jejich lampióny“ a je to poprvé, co vidíme “můny” zapalovat a je to poprvé, co je pozorujeme, jak plynou a letí nad krajinou. Dáváme si malé dárečky. Večer se povedl a jdeme spát. Nemůžeme zavolat a popřát domů, není zde signál. /až později zjišťujeme, že se dá volat z recepce..

Chrámy v džungli- Kambodža
Chrámy v džungli- Kambodža

KAMBODŽA 2006 

Dneska je Štědrý den. Je 4.45 hod vstáváme, bolí mě hlava. Sárku nemohu vytáhnout z postele. Za chvíli sedáme ušmudlaní a zmrzlí do rikši. Chladný vzduch mě bičuje do rozbolavělé hlavy.Trpím jako zvíře. Přijíždíme spolu se stovkami jiných k Angkoru. Všude je  ještě tma a na mnoha místech problikují kmitající světélka baterek. Jdeme v zástupech po kamenném mostě směrem k Angkoru. Každý si hledá nejlepší místo před východem slunce. V báječné atmosféře očekáváme příchod rána. Angkor se pomalu začíná vylupovat do své krásy.Posunujeme se ještě dále do prostor paláce.Výhledy jsou překrásné. Zůstáváme ještě asi dvě hodiny. Naposledy zastavujeme  pro nás v nejkrásnějším paláci s prorostlými kořeny stromů. Jdeme na štědrovečerní oběd do pěkné  restaurace. Sárka se těší na večer. Dárečky jsou připravené. Máme velkou radost, že  slyšíme holky z domova. Ubezpečují nás, že doma je vše OK. Přejeme si kvůli časovému posunu krásné vánoce. Na večeři jdeme do naší oblíbené restaurace kousek od hotelu. Po hezkém večeru jdeme na kutě. Sárka ještě kouká na film Polární expres. Já ihned usínám.

LAOS 2008

24.12. Na Štědrý den ráno jsme s batohy na zádech  prošli branou Indočíny a přejeli po Mekongu z thajské strany do Laosu. Ubytovali se v čistém hotelu za pár dolarů. Unaveni po cestě jsme se spíše rozkoukávali, trochu lenošili, fotografovali a připravovali se na dobrou večeři. Přihlásili jsme se v kanceláři Gibbon experience. Pro  Štědrovečerní posezení  nás  nejvíce oslovila Indická restaurace. V mezích možností si dal každý na co měl chuť, rozdali jsme si dárečky, rozsvítili poslední svíci z našeho adventního věnce přivezenou z domova, zavolali a popřáli rodině  v Česku, děti s velkou radostí zbaštily perníčky darované na cestu a pro štěstí od paní Žu. Trochu smutku v nás zanechal hovor s nejstarší dcerou Ájou, která ležela doma s těžkou chřipkou a ve vysokých teplotách. Brzy jsme šli na kutě, ráno nás čeká Gibbon experience v Laoské džungli.

Gibbon experience Laos
Gibbon experience Laos

 

Vánoční menu naší rodiny v jednotlivých zemích (jenom stručně  pro představu)

Thajsko: děti špagety s kečupem, my grilovaného mořského tuňáka. K naší i radosti dětí bramboru v alobalu. Děti pily coconat – shake (kokosový šejk). I když s velkým úsilím a za dost velký peníz se nám podařila sehnat i lahev dobrého červeného vína. Poprvé jsme zde  spatřili tzv ” hořící můny”, které pro všechny zahraniční turisty připravili majitelé resortů

Kambodža: Sárka hranolky, green curry, bageta s veselou krávou, šejk kokosový nebo banánový, rýže se zeleninou. My úžasně připravené  ryby, krevety , papaya salát…francouzské víno , vše vynikající

Laos : k nevoli našich dětí jsme si dali s Honzou, přímo na stole připravované rybí delikatesy, zároveň byla se směsí koření a bylin i dalších přísad nám podávaná skvělá polévka, na přání holek bylo další menu v indické restauraci, kde si děti objednaly svá oblíbená menu – kari rýže , indický chlebíček…

Vietnam : zde jsme trávili dny až po vánocích, byli jsme v Hanoji a na Halong Bay

cestování s dětmi ASIE 

 

Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

komentářů