• Menu
  • Menu

Polsko, Bochnia

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Polsko » Polsko, Bochnia

Chrám sv. Mikuláše

Užívám si prohlídku města Bochnia, které  je jedním z nejstarších měst v Malopolsku. Bochnia je  známá jako středisko těžby soli. Chválím se, že jsem se tentokrát nenechala přemluvit na návštěvu solných dolů tady v Bochnii, nic na tom nezměnil ani fakt, že to tam bude úžasné a že jsou doly v UNESCO. Včerejší návštěva solného dolu Wieliczka úplně stačila.

Určitě jsem byla nadšená z návštěvy komorního muzea s nádhernými motýly a největší sbírkou na světě. Procházím  dále městem, zastavím  se u dominanty města, chrámu sv. Mikuláše (św. Mikołaja). Obrovská cihlová bazilika. Je tu klid, několik věřících i služebnic Božích. Obdivuji nádherné zvony, které jsou jen několik metrů před bazilikou. Sedám na lavičku a nasávám tu přítomnost. Rozlévá se mi po těle příjemné teplo. Dveře se pootevřely a tak aspoň na chvíli nahlédnu. Mám ráda tu mystickou vůni a atmosféru kostelů i hřbitovů.

chrám sv. Mikuláše Bochnia

Opojení netrvá dlouho, zdravé celozrnné pečivo, do kterého se s chutí na lavičce zakousnu mi způsobí takové zlomení zubu, že musím vyhledat lékařskou zubní pomoc, ale to už je jiná kapitola.

chrám sv. Mikuláše Bochnia
chrám sv. Mikuláše Bochnia

Chrám sv. Mikuláše (św. Mikołaja)

Bochnijská farnost byla založena vévodkyní Grzymisławovou před rokem 1253. Kostel sv. Mikuláše byl postaven v letech 1440-1445 na místě staršího chrámu, zničeného požárem v roce 1440. Kostel byl  určen hlavně pro horníky.
Během švédského vpádu v roce 1655 byl kostel těžce poškozen požárem. Rekonstrukce kostela v barokním slohu byla provedena z prostředků poskytnutých králem Janem Kazimierzem a skončila v roce 1665.
Poničený kostel byl znovu obnoven v roce 1777 díky financím  získaných ze solného dolu.  V roce 1998 dostal kostel statut menší baziliky.

Více informací o kostelu najdete na polských stránkách : http://mikolajbochnia.pl

chrám sv. Mikuláše Bochnia
Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *