• Menu
  • Menu

Budapešť cestopis

dkasper
Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Maďarsko » Budapešť cestopis

Lázně Szechenyi 

Budapešť 2003. Cestu do hlavního města Maďarska jsme naplánovali s partičkou ze školy. Nejdříve jsme začali řešit, kde se ubytujeme. Nakonec se nám podařilo zamluvit hotel, kde jsme nemuseli platit předem a navíc opravdu levný – hotel Terminus, Csavargyár utca. Měli jsme 2 pokoje po třech, v jednom holky, v druhém kluci. Vyšlo nás to jedna osoba na noc 220 Kč, tedy každý celkem 5040 forintů (ft, HUF, slovo HUF se nám všem tak líbilo, že jsme mluvili jen o HUFech, a ne o forintech). Hotel z venku vypadal nic moc, ale vevnitř to šlo. Na pokoji byla sprcha a WC, to bylo fajn. Jediná nevýhoda byla to, že poblíž byla nějaká stavba a tak tam jezdilo hodně nákladních aut a po ránu se při tom hluku špatně spalo. Někteří z recepčních uměli anglicky, takže s domluvou nebyl žádný problém.

Dalším krokem bylo vymyslet, jak se do Budapešti dostaneme. Nakonec jsme vybrali jako nejlevnější cestu vlakem. Protože nás jelo 6, koupili jsme si skupinovou jízdenku a na tu byla poloviční sleva. Cesta nás stála jednoho 1685 Kč, cesta tam obyčejným vlakem stála 827 Kč pro jednoho a místenka 20 Kč. Zpátky vlakem Eurocity to bylo za 756 Kč pro jednoho a 97 Kč místenka. Rozdíl byl v tom, přes jaký hraniční přechod jsme jeli.Celkové náklady tedy byly kolem 3.500,-Kč na celý víkend pro jednu osobu.

Ve středu 7. 5.  ve 23:15 hod. byl sraz na Hlavním nádraží v Praze. Vlak nám odjížděl 23:34 hod. Rozhodli jsme se pro noční přejezd, abychom nemuseli strávit čtvrtek jízdou vlakem, ale mohli už být Budapešti. Noční jízdy nejsou prý zrovna bezpečné, protože se ve vlacích krade. Tak jsme radši hlídali, aby nám do kupé nikdo nevlezl. Spaní 6 lidí v jednom kupé nebylo zrovna super, ale zvládli jsme to. Kluci chvíli spali v jiném kupé a to už bylo místa celkem dost. Do Budapešti jsme přijeli s malým zpožděním – po 8:30 hod..

Na nádraží v Budapešti se na nás hned vrhlo několik lidí, co nás přemlouvali, že nám zajistí levné ubytování. Všechny jsme je odbyli, že už to máme zařízené. Pak jsme přemýšleli, jestli si koupit Budapešťskou kartu. Mají na ni být slevy do památek a zadarmo doprava – propagovali ji v každém průvodci i na internetu. Nakonec jsme se rozhodli, že ji nekoupíme, a udělali jsme dobře. V těch památkách, kde jsme byli, bychom ji většinou nepoužili. Koupili jsme si jen třídenní lístek na dopravní prostředky – za 1850 ft. Ten jsme opravdu využili – jezdili jsme a jezdili. Jeli jsme metrem, historickým metrem, tramvajemi různých typů, autobusem, zubačkou, vlakem HÉV, za další peníze pak pozemní lanovkou a dětskou železnicí. Nadzemní lanovkou jsme nejeli jen proto, že byla zavřená.

lázně Szechenyi
lázně Szechenyi

Potom jsme se jeli ubytovat. Hotel byl nedaleko stanice metra a to bylo pohodlné. Našli jsme ho celkem rychle. Asi 2 hodinky jsme relaxovali a pak jsme vyrazili poznávat město.

Budapešť je město lázní a tak jsme jako první vyrazili do jedněch z nejznámějších lázní- lázně Szechenyi. Stálo nás to 800 ft za 2 hodiny. Po cestě jsme byli unavení, a tak to v lázních bylo fajn. Bylo tam i dost Čechů. V lázních byly asi 3 bazény. Do jednoho se smělo jen s koupací čepicí, a tak jsme měli smůlu. Ve druhém byla voda asi 38 stupňů a to na nás v tom vedru bylo moc, byli jsme v něm jen chvíli. Ve třetím bylo chladněji a tak byl středem naší pozornosti. Nikdo v něm moc neplaval, asi se to tam nedělá. Zato uprostřed byl udělaný silný proud, ve kterém se člověk mohl nechat dokolečka unášet. Tam jsme si celkem vyhráli. Akorát nám nevyhovovalo, že tam nebyla žádná tráva, ručníky jsme si museli rozložit na dlaždičky a taky po rozpálených dlaždičkách dojít až k bazénu. Jinak to ale v lázních vypadalo moc pěkně. Přes zákaz focení jsme udělali pár fotek.

lázně Szechenyi
lázně Szechenyi

Po lázních jsme šli na procházku po oblasti Vidámparku. Nejdřív jsme obhlédli muzeum zemědělství v Hunyadyho hradu – zvenku. Vypadalo to pěkně. Potom jsme se prošli přes sluncem rozpálené náměstí Hrdinů – hodně nám připomínalo Berlín. Pak naše procházka pokračovala a sil ubývalo. Bylo opravdu vedro. Obhlédli jsme ještě operu a Drechslerův palác a dál už jsme jeli metrem.

Metro je zřejmě taky ruské výroby, protože jako by tomu pražskému z oka vypadlo. Asi že má Budapešť víc obyvatel, tak tam jezdí víc vagónů. Stanice jsou ale asi hezčí pražské, v Budapešti je asi nestavěli pro záchranu obyvatel před povodněmi apod., a tak jejich stanice nejsou tak prostorné a tak hluboko. Historické metro je ale pěkné. Je to vlastně podzemní tramvaj, moc hezké.

Po obhlídce toho, kdy se dostaneme do Parlamentu, jsme vyrazili na Markétin ostrov. Je to vlastně park, prohlídka nám zabrala asi 2 hodiny. Hned na začátku ostrova nás zaujala fontána – hudba a voda dohromady sladěné – něco jako pražská Křižíkova fontána, bez osvětlení ale zadarmo. Dan s Luckou si vlezli do fontány a bavili se tím, že utíkali před stříkající vodou. Okolí bavili taky. Jiný den ale hlídač Dana hned vyhodil. Tenhle večer tam ale nikdo nebyl. Potom jsme viděli jakousi zříceninu, ruiny kláštera, hotel, studnu, co hrála „pohřební pochod“ a japonskou zahradu. Potom už jsme byli utahaní a jeli jsme na hotel. Po noci strávené ve vlaku jsme spali jak zabití.

cestopis následující den

Spoluautor: Jana T.

dkasper
dkasper

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *