Sloní šou Thajsko – cestování s dětmi
Je už tma , když přijíždíme do oblasti sloních treků, nedaleko od Chiang Dao. Hledáme něco na spaní. Ubytováváme se v luxusním resortu Marisa.
Je tma a chceme se vyspat. Večeře na chladné terase je opět příšerná. Vše nám vynahradí až příchod do krásné stylové chaty. Na posteli leží úchvatné květy orchidejí. Usínáme ve voňavých prostěradlech a je nám báječně. Ráno je opět velké chladno a tak navlékáme vše, co máme k dispozici .
Procházíme v rychlosti překrásný a asi úplně prázdný resort Marisy. Jsou zde stavby , obklopené jezírky, bublajícími potůčky a cestičkami točícími se v udržované tropické zahradě. Škoda , ale musíme jet dál. Půl hodiny odsud začíná sloní šou. Platíme vstup a přecházíme překrásný bambusový most zavěšený a kývající se nad řekou.
Všude kolem jsou výběhy pro slony a kolem nás se pohybují človíčci v modrých hábitech. Jsou to jejich cvičitelé. Ukazují nám práci se slony. Um a symbióza malých Thajců s královskými obry jsou obdivuhodné . Jeden ze slonů i bravurně zvládá štětec namáčený do barev a maluje obraz na velký bílý papír .
Následuje koupání slonů v řece. Honza se Sárkou si platí jízdu na slonech po řece. Já jdu do auta. Mám dneska malárii. Je mi zima a mám asi teplotu . Sedím v autě a chci být ve své pražské posteli.
Po hodině se Sárka s Honzou vracejí v bujaré náladě. Máme dnes přejet hory zpět do Chiang Mai. Beru si paralen a mám zimnici.V prvním městečku Mae Na si kupuji teploměr. K mé obrovské radosti zjišťuji, že žádnou teplotu nemám. Hurá !! Netrvá to dlouho a malárii pro dnešek škrtám . I deprese pozvolna odchází do džungle. Je mi lépe a život je zase krásný.
Zastavujeme v pouliční restauraci a už při vstupu se nám se Sárkou obrací žaludek. Pozřeme trochu suché rýže a když vidíme jaké hrůzy si dává táta na špinavý talíř, včetně černých vajec , tak nás přechází veškerá chuť. Ujíždíme krajinou , zatím je cesta dost fádní a nezajímavá. Ne však dlouho . Před námi se vše začíná měnit v krásná a šťavnatá panoramata . Vjíždíme do hor. Potkáváme slony a v řece pozorujeme skupinky raftařů sjíždějících peřeje. Znova si užíváme jeep-traking. Projíždíme malebnými horskými vesničkami se všudypřítomnými usměvavými Thajci a krajina nabízí neskutečné pohledy . Jsme vymlácení a vyklepání z šílených cest a začíná se stmívat.
Přidat komentář