Beskydy nás zaujali přítomností mnoha dřevěných kostelíků, které dotváří nezapomenutelný ráz místní krajiny a původní lidové architektury, kterou můžeme obdivovat například v nedalekém skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Jedním z nejkrásnějších beskydských,ale nepůvodních dřevěných kostelíčků je kostel sv.Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem, kde jsme měli to štěstí a zastihli paní správcovou. Nechala nám pár minut a kostelík jsme si prohlédli i zevnitř. Církevní stavby z oblasti Karpat patří mezi nejbohatší a nejrozmanitější díla dřevěné architektury a tak určitě stojí za to se podívat trochu do historie jejich původu.
Historie: Kostel sv.Prokopa a sv. Barbory byl jeden z pěti sakrálních staveb, které byly na nově vzniklé území Československa převezeny z Podkarpadské Rusi a patřil Řeckokatolické církvi.. Na území Čech a Moravy bylo v 30.letech 20.století převezeno šest dřevěných kostelů, ale jeden pochází z východního Slovenska.
Dřevěný kostelík z Kunčic pod Ondřejníkem pochází z Podkarpadské Rusi z oblasti Mukačeva z obce Hliňanec Původně to byl kostel sv. Archanděla Michala. pochází ze 17.století a v roce 1931 byl převezen na současné místo. Každému, kdo zná dřevěný kostelík sv. Michala v Praze z Kinského zahrady, určitě neunikne nápadná podobnost obou kostelů. Oba dřevěné kostely pocházejí ze stejné oblasti (Mukačevo), kostel sv.Michala ale pochází z obce Veliké Loučky a oba jsou stavebně řazeny jako sakrální stavby bojkovického typu s výraznými barokními prvky.
Proč se k nám dřevěné kostely z Podkarpadské Rusy převážely? Po vzniku Československa se jak ve slovenských, tak karpatských obcích začalo se stavbou zděných kostelů a dřevěné kostely i vlivem nedostatků financí začaly chátrat, chudé obce se chtěly vyrovnat honosným stavbám ve městech, do kasy na tyto nové kostely přidávali také američtí krajané a tím napřímo přispěli k zániku mnoha těchto dřevěných staveb. Naštěstí v té době mnoho bohatých podnikatelů a mecenášů z Čech a Moravy jezdilo do Podkarpatské Rusi, která v té době byla součástí Československa, za novými obchodními příležitostmi, rekreací a na hony. Seznámili se zde s touto úžasnou architekturou a touha vlastnit tyto neobyčejné stavby šla ruku v ruce s módností té doby. Vlastníci těchto dřevěných staveb ochotně souhlasili s jejich přemístěním, neboť si byli vědomi jejich nevyhnutelnému zániku a proto je nabízeli většinou zdarma. Kostely byly rozebrány, pečlivě popsány, převezeny po železnici a opětovně sestaveny . Většinou se tyto náklady pohybovali okolo 20 tisíc.
Náklady na převoz kostelíka do Kunčic pod Ondřejníkem financoval zástupce ředitele Báňské a hutní společnosti v Ostravě s finančním přispěním Okrašlovacího spolku v Kunčicích, pan ing. Eduard Šebela . Převoz tohoto dřevěného kostela byl v pořadí čtvrtým. Žádost o povolení k stavbě podal Okrašlovací spolek dne 19.srpna 1931 okresnímu úřadu v Místku, ale samotná stavba proběhla bez povolení, které bylo uděleno až dodatečně. Rozebrání a složení stavby provedla ostravské firma stavitele Ing.Vojáčka. Dne 23.srpna 1931 byl kostel znovu vysvěcen olomouckým biskupem Msgre. Janem Stavělem ( patronem horníků, sv. Prokopu a sv. Barboře) za působení kunčického kněze P.Ignáce Chytila. Proběhla první mše a kostelík byl předán římskokatolické církvi.
Kontakt: +420556850380 ( farnost) kostelík je většinou zavřený a tak jeho návštěva bude asi nutno předem dohodnout
Přidat komentář