„Ne, tohle by v ČR opravdu nešlo,“ řeknu si, když konečně dojedeme k první ze šestice glenkilnských soch. V typicky skotské krajině, 13 kilometrů západně od města Dumfries jsou totiž jakoby ledabyle rozmístěny sochy slavných umělců. Auguste Rodin, Jacob Epstein a Henry Moore – tři slavná jména, jejichž díla většinou obdivujeme ve světových galeriích, zde můžete „osahat“, přímo v krajině. Nikterak chráněná, bez turistických ukazatelů vybízí k objevení v okolí vodní nádrže Glenkiln Reservoir.
I přesto, že se nachází na soukromých pozemcích, jsou díky skotskému zákonu o prostupnosti krajiny zcela přístupné komukoli, kdo je dokáže objevit. Ne vždy jsou totiž sochy jasně viditelné od hlavní silnice.
Má myšlenka o špatných Češích, kteří by sochy nejspíš zdevastovali nebo ukradli, přišla ve chvíli, kdy jsme autem zastavili u první z místních děl, které je nazváno „Dvě části recyklující figuru č. 1“. Skulpturu vytvořil Henry Moore a nachází se hned u silnice. Jak mi po důkladné „analýze“ materiálu došlo, jedná se o duplikát slavné sochy, jejíž originál se nachází (a vždy nacházel) v Londýně. Trochu zklamaná jsem se společně s ostatními vydala hledat další sochu, tentokrát od Jacoba Epsteina.
Po hodinové procházce po okolí, kdy jsme objevili i památník zakladatele celé sochařské sbírky- Tonyho Keswicka, jsme konečně dorazili ke skupině starých borovic, mezi kterými se jakoby mimoděk choulila socha mladé dívky. Skulptura nazvaná Návštěva, nebo také Zjevení na mě udělala asi největší dojem. Přišli jsme k ní zezadu. Bronz, který už dávno zkorodoval na světlý odstín zelené, se mezi tmavými borovicovými kmeny nádherně vyjímal. Její realistické zobrazení tváře současně děsilo i ohromovalo. Zůstali jsme několik minut bezděčně zírat, a když jsme konečně odlepily své pohledy a přerušili nekonečné ticho místa, bylo na čase vydat se k další soše.
Socha nahého Jana Křtitele od Auguste Rodina je dalším z místních skvostů, který byl instalován společně s ostatními v 50. letech 20. století. Přímo u cesty, v údolí mezi dvěma kopci se na malém hrbu tyčí bronzová socha v životní velikosti.
Pokud budete pokračovat dál po cestě, uvidíte zřejmě nejen nejznámější sochu Glenkilnu ale i symbol celé umělecké dráhy Henryho Moora – Sousoší Krále a královny. Pro mě je tato socha hlavně ikonou knih o sochařském umění 20. století a největším důvodem, proč jsem Clenkiln chtěla navštívit i já. A popravdě nezklamala. Stejně jako i překrásný výhled, na který se „Král s královnou“ musí denně dívat.
O několik metrů nad tímto sousoším se na vrcholku kopce ční další ze soch Henryho Moora – Kříž v Glenkiln. Z vrcholu kopce jsou při dobrém počasí překrásné výhledy do širokého okolí. Poslední sochou je pak Stojící figura od stejného autora.
Mezi jednotlivými sochami vede menší pěšina. Trasu dlouhou pouze 6,5 km, dokážete zdolat za několik hodin. Podle toho, jak dlouho se u jednotlivých soch budete chtít zdržet.
Přidat komentář