Livingston – Relax , zkouření Guatemalci a zapáchající ryby.
Schválně si vybíráme ubytování mimo centrum. Nechodíme se bavit a tak máme raději klid. Tady ovšem přesně v 6,30 se sváří železný plot a řežou se trubky. Úžasné probuzení! Sedím na terase, piji kávu a už teď je nesnesitelné vedro. Teče ze mě jako v sauně. Jsme zřejmě velká atrakce pro okolí, všichni na nás koukají a postávají před hotelem. Pravda, nikdo jiný tady nebydlí. Už teď po ránu mám pocit, že jsou někteří místní zkouřený. Hlad a vedro, včera žádná večeře, nás vyhnal z pokoje. Dáváme si dobrou snídani. Ovoce, vajíčka, chléb, džus a frijoles. No to miluji. Jsou to vařené fazole a jedí se ke všemu.
Jdeme to tu omrknout. Mají tu domeček, kde plácají tortily. Cestou k pobřeží silně zavane zápach ryb. Pokračujeme po čuchu a dojdeme k místu, kde je dva kluci suší ryby na dřevěné konstrukci. Na rybách jsou hejna much, bude to asi dobrota, až to bude usušené. Nakukujeme do odlehlých uliček, občas i do nějakého domečku, jen tak nenápadně.
Ve městě Antigua minulost, tady drsná přítomnost. Jinak prádelna vypadá dost podobně.
Narazíme na hotel pro bohaté turisty a je tu nádherný pohled na řeku a na vraky lodí plné pelikánů. Pokoje jsou otevřené, tak to tu trochu okoukneme. Jmenuje se to Posada Delfina. Od hotelu vede molo, tak se tu dá i parkovat s lodí.
Zašly jsme si do restaurace Buga Mama, hrají tu reggae. Koukáme, jak na loď bagrem vytahují železnou konstrukci z řeky.
Dnes máme trochu odpočinkový den. Je to stejně zvláštní, ujedeme pár kilometrů po řece a je to jak na jiném světadílu. Zašly jsme se domu vysprchovat, pak na oběd. Ještě něco nafotíme a je večer. Jana jde do recepce na internet a vrací se pokousaná. Nevíme zda od komára, nebo od blechy, stejně jí to rozhodilo.
Když jsme vyjížděly z města Rio Dulce, říká se mu také Fronteras, zvažovaly jsme možnost ubytovat se přímo u řeky v malých hotýlcích. Hned nás ten nápad ale přešel a to v momentě kdy jsme viděly jak ti co tu přespali, měli nohy a ruce poseté kousanci od komárů.
Přidat komentář