Druhý pracovní den aneb Češi se najdou všude 17.
2.8.2011 úterý Druhý den jsme dostaly o poznání lepší práci, která nám měla (podle našeho šéfa) vydržet na „celý den“: Hrnkovaly jsme semínka. Hrnkování nám vydrželo na celé dopoledne, ale už před obědem jsme neměly co na práci. Andy pak udělala skvělý oběd z místních surovin: 4 rajčátka, 2 lilky, bazalka a (z ledničky ukradený) kousek másla a trochu parmazánu. Andy využila ještě chilli papričku ze zahrádky.
Po výborném obědě jsme dostaly semínka a s nimi i novou práci. A tak jsme celý zbytek pracovní doby sely stovky a stovky semínek. Ve tři hodiny odpoledne nám padla a my si opět vyslechly, jaké skvělé pracantky jsme. Po práci byl naplánován výlet s Goranem. Odvezl nás na konec cesty do místního podhůří, kde vedla jak jinak než typicky Kauai´ská bahnitá cesta. Tou jsme se vydaly k místní řece, kde se podle Gorana dá údajně skvěle vykoupat. Místo to bylo opravdu nádherné. Cestou jsme se musely brodit potokem a projít skrz bambusový háj, až jsme po pár minutách konečně dorazili k překrásné tůňce s křišťálově čistou vodou, kde jsme si daly svoji osobní whirpool koupel. Goran nám, kromě informace, že je voda skvělá na pleť, po cestě pořád vtloukal do hlavy, jak jsme: „sweet“. A když nám pak oznámil, že se bude koupat nahý, přemýšlely jsme, zda je spíš úchyl, nebo jen totálně „krásně šílený“. Nakonec u nás převážil druhý názor. Docela vtipné bylo, že měl stejný fotoaparát jako Andy a k tomu profesionálně fotil, takže Andy mohl vysvětlit všechny vychytávky, aniž by musela otevřít její skvělou knihu o Nikonu, kterou s sebou táhla. Cestou zpět nám Goran ukázal svůj kouzelný dům, který vypadal jako z jiného světa a nabídl nám avokáda z místní zahrádky. Na večer nás zavezl zpět na farmu a po cestě nám ještě sdělil, že zná výborného českého kluka zhruba našeho věku. Zavolal mu, a tak jsme se domluvili, že přijde večer na návštěvu. Zajímalo nás, kdo to může být a současně jsme se těšily na setkání s někým z Čech. Přišel, jak jinak než, s několika pivy, a tak začal náš večírek. První myšlenka byla, že rozhodně není našeho věku. Vypadal a mluvil, jako by mu bylo alespoň 35 let. Během večera jsme zjistily, že je to nadšený surfař, že žil sedm let v New Yorku, a kromě jiného že nám ukáže ostrov, jestli budeme chtít. Také nám otevřel oči, co se týče turistické představy o ostrově. Zjistily jsme, že na Kaua´i chybí ženy, takže jsme konečně pochopily všeobecnou překotnou ochotu ze strany všech našich dosavadních hostitelů. A tak se pilo, povídalo, tancovalo, až jsme nakonec vypili nejen všechny piva, která přinesl, ale i všechny Geova. No, to jsme se tedy hezky zapsaly u našeho nového šéfa… Nedá se svítit, když se sejdou tři Češi, hold to tak občas dopadne. Horší bylo ráno. Klára byla celý den absolutně nepoužitelná. Geovi jsme nechali vzkaz na ledničce, že se moc omlouváme za vypití všech jeho piv. Naštěstí Rossi (náš nový český kamarád) druhý den ráno všechna piva velmi brzy doplnil, a tak Geo nebyl ani nijak naštvaný. Nakonec tedy všechno dobře dopadlo, a protože jsme měly od Rossiho slíbenou první lekci surfingu, nemohly jsme se dočkat odpoledne.
.
Přidat komentář