• Menu
  • Menu

Hawaii – První surfing a suši-párková párty 18.

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Severní a Střední Amerika » USA » Havaj /Hawai/ » Hawaii – První surfing a suši-párková párty 18.

Na začátek cestopisu

3.8.2011 středa Konečně jsme potkaly někoho, kdo nás vezme na surf a k tomu všemu je to Čech, takže celou výukovou hodinu budeme absolvovat v mateřštině. Naše představy o tom, že to bude pěkně nudný týden, se zcela rozplynuly. Také v práci jsme si polepšily. Adam, náš „nadřízený“ mluvil s Geem o našich schopnostech, a tak jsme hned dopoledne dostaly novou práci. Měly jsme mapu celého areálu. Andy tento úkol vzala naprosto vážně, atak jsme celé dopoledne měřily všechny okolní objekty. Byla to totální pakárna, protože jsme vyfasovaly jen 25 feetů dlouhý metr a všechna čísla převáděly do metrické soustavy. A aby toho nebylo málo, tak jsme pak následně zjištěné údaje zadávaly do počítačového programu Rhinoceros. Tohle „blbání“ nám vydrželo celé dopoledne. Pak jsme se totiž konečně zeptaly Gea, jak moc přesné musí měření ve skutečnosti být. Když nám odpověděl, že to musí být: „Tak nějak, aby to moc nebylo do očí.“, rozhodly jsme se, že vyměníme rýsovací počítačový program za „obrázkový“ photoshop. A udělaly jsme dobře. Celý pozemek měl několik hektarů a tak bylo absolutně nemyslitelné změřit všechny louky, křoviny, lesy a cesty pomocí 25 feetového metru.

 

Rossi a Andy si pochutnávají na sushi-párkových jednohubkách

Ve čtyři hodiny přijel Rossi, a tak jsme si zabalily plavky a konečně vyrazily na první lekci surfingu. Přijeli jsme na jednu z místních pláží, kde byly údajně docela dobré vlny. Naše výbava čítala jeden padlboard a jeden longboard. Klára si vzala jeden padlboard a na Andy zbyl longboard. A pak začalo všeobecné veselí. Pokoušely jsme se aspoň o to si na prkno ve vlnách sednout. Na padlboardu to nebyl velký problém, zato Andy se věčně potápěla, rotovala nebo ji prkno vystřelilo pryč. Smáli jsme se asi dvě hodiny. Pak jsme si prkna ovšem vyměnily a já si zkusila stoupnout na longboard. Ani rána! Sed, pak klek a pak ťup ťup ťup pád do vody. Rossi mi následně oznámil, že na longboardu se stojí, jen když se jede ve vlně, a tak jsem to dál přestala zkoušet a raději se věnovala pádlování a držení stability v sedu. Celkem nuda a navíc jsem začala mrznout. Ale pak jsme zkoušely „chytat vlny“ a nálada se rázem změnila. Když se mi to asi 2x podařilo, rozhodla jsem se, že to není zas tak strašná nuda. Byla jsem ovšem promrzlá na kost a tak jsem to po třech hodinách vzdala a šla se raději zasypat vyhřátým pískem na pláž. Slunce už zapadalo, když dorazil Rossi s nadšenou Andreou, která mě přesvědčila o tom, že je opravdu vodním živlem se vším všudy.

Po 3 hodinovém „surfování“ jsme měli opravdu strašný hlad, a tak jsme se rozhodly, že si uděláme malou českou párty – upečeme si špekáčky na ohni a dáme si k tomu pívo. No… všechno potřebné jsme nakoupili, sice neměli kremžskou ani polotučnou hořčici, ale to nás moc netrápilo. Přijeli jsme na farmu a začali okupovat místní kuchyň, ve které jsme celý den pracovaly. Andy se přes den asi trochu nudila, a tak ji celou vycídila Giovými nově nakoupenými přípravky. Z kuchyně se tak rázem stala nejobyvatelnější a nejpříjemnější část farmy. Když jsme zjistily, že místní ohniště není připraveno, a že by to trvalo příliš dlouho, rozhodla naše lenost dát špekáčky (Takový delší kuřecí párek, spíš vypadal jako kabanos.) do místní troubičky. Otevřeli jsme piva a zapnuli notebook s českou hudbou. Pak přišel i Geo, kterého jsme rázem pozvali jak na pivo, tak na párek. Neodolal a přisedl si k nám. Přinesl s sebou i náramnou specialitu, totiž syrovou rybu Ahi a sojovou omáčku s wassabi. My jsme přihodili avokádo od Gorana, a francouzskou bagetu a společně si pochutnávali. Geo byl jako vyměněný, povídal si, byl přátelský, bavil se typickými českými songy typu Valdemar Matuška, Hana Hegerová, nesmrtelnou Haničkou Zagorovou nebo božským Karlem Gottem. Přemýšlely jsme s Andy nad tím, jak je možné, že byl Geo najednou tak přátelský a otevřený. Bylo to asi tím, že jsme jako pracantky stouply v jeho očích. Současně jsme ho nechtěly vyjídat, tak jak to nejspíš dělají někteří lidé, kteří přijdou na farmu. Byl to skvělý večer, a když se konečně udělaly i párky, dali jsme si je s Geovou hořčicí, Goranovým avokádem a francouzskou bagetou. Opravdu typicky česká grilovačka.

Cestopis následující den

Cestopis předchozí den

.

 

Andy
Andy

Ve 12. letech mě rodiče poslali samotnou do Kanady a USA. Poznamenalo mě to a tak jsem asi cestovatel. Hodně jsem od té doby viděla a poznala a hodně ještě poznat chci.Tak uvidíme !

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

komentářů