4.8.2011 čtvrtek Hned po ránu jsme opět začaly pracovat na našem „obrázku“. Předešlého dne jsme se s Geem domluvily, že nám odpracované hodiny navíc zaplatí (9 $/hodina). Byly jsme nadšené, že si konečně něco málo vyděláme. A tak jsme tedy začaly pracovat na dokončení „mapy“. Geo měl vždy několik připomínek a pořád jsme se ho musely ptát, jestli všechno sedí, tak jak si to on sám představuje. Během dne se o nás pořád staral. Dokonce nám přivezl zmrzlinu… A tak jsem konečně pochopila, proč mají někteří Američané problémy s nadváhou. Uf, ještě, že jsem tady jen tři měsíce. Obě (vlastně tři) zmrzliny byly naprosto skvělé. Bohužel měly jednu nevýhodu a to litrové balení, které jsem nedokázala nechat v nepovšimnutí v mrazáku déle než 10 minut… Po dvou hodinách jsem měla břicho přecpané zmrzlinou.
Geo byl přímo nadšený, když jsme mu mapu v šest odpoledne ukázaly. (Pro nás to přitom byla taková nic moc omalovánka, ale to jsme mu říct nemohly.) Problém nastal jako vždy s ukládáním souboru a odesíláním přes e-mail. Hold můj 2,5 roků starý počítač už nedává ani blbý photoshop… A tak trvalo ještě další hodinu, než se nám konečně podařilo soubor zmenšit a uložit na Goranův e-mail. Goran nám totiž slíbil, že soubor hned ráno přepošle Geovi. Následně přijel i Rossi. S Goranem jsme se domluvili, že v pátek bude „malá“ párty v dómu o 20-30 lidech. Taky nám už několik dnů sliboval přivést kokosy z místní skládky… Po pár pivech jsme se rozloučili a vyrazili do hajan.
5.8.2011 pátek Ráno jsme zjistily, že Goran mapu nepřeposlal, a tak jsme Geovi poslaly alespoň jpg verzi naší práce. Pak zavolal Jason, kamarád Gorana, se kterým jsme se domluvili na malý výlet na pláž. Přesto, že bylo teprve dopoledne, už dávno věděl o večerní párty, což nás docela překvapilo.
Dostaly jsme novou práci. Vymyslet systém solárních čerpadel, který by odváděl vodu z místní zamokřené oblasti na vrcholek kopce, kde by se voda využívala k závlaze. Přesto, že jsme Geovi vysvětlovaly, že toto je zcela mimo rámec našeho vědění, trval na tom, že mu to máme nějak vymyslet a nakreslit alespoň schéma. Byly jsme docela rády, když asi po dvou hodinách přijel Goran a zadal nám tak trochu jinou práci: Udělat mapu pro místí Ambrosia festival, který se měl konat 16.9. A tak jsme zase photoshopovaly a zase jsme byly chváleny. Ve čtyři hodiny jsme se vydaly na výlet na pláž. K večeři jsme měly skvělé tacos s výbornou rybou od Jasona, který je objednal v místní oblíbené restauraci. Párty v dómu měla začít v osm, a tak jsme se i s nakoupeným alkoholem vydaly směr farma a dóm.
Párty byla jedním velkým zážitkem. Potkaly jsme celkem dost nových lidí, a jak jsme za nedlouho pochopily, všichni žili stylem hippies. Hudba byla pořád stejná a zvláštní bylo i to, že si nikdo nepřinesl nic na pití. Trochu jsme se nudily. Ještě že tu s námi byl i Rossi, který měl na pořádanou akci tak trochu stejný názor jako my. Největším překvapením večera byl ovšem fakt, že konaná akce měla jasně vymezený konec, a to ve 22:00! Byly jsme v šoku, když jsme viděly odcházející lidi, kteří na párty přijely jen na dvě hodiny. Čekaly jsme, že bude nějaká afterpárty, ale nikde nic, a tak jsme asi v půl dvanácté odešly spát. Zvláštní…
.
Přidat komentář