Královský hrad Svojanov
Král Karel IV. Svojanov ve svém zákoníku Majestas Carolina zařadil mezi 11 nejvýznamnějších českých hradů, které neměly být nikdy prodány nebo zastaveny. Toto přání ale nedodržel již Karlův syn král Zikmund , který hrad předal do držení pánům z Boskovic. Páni z Boskovic vybudovali důmyslný systém pozdě gotického opevnění se sedmi baštami a domem zbrojnošů, který patřil v té době k nejpokrokovějším u nás.
Dům zbrojnošů
Dům zbrojnošů, původně ubikace hradní posádky, se dodnes dochoval ve zcela autentickém stavu s původními omítkami a dřevěnými prvky. Později byl využíván krátce jako pivovar a pak sýpka, díky tomu nebyl nikdy přestavován.
V roce 1910 hrad zakoupilo město Polička a zahájilo první zabezpečovací práce. Hrad byl v roce 1953 znárodněn. V té době došlo k né úplně citlivé rekonstrukci. V roce 1992 byl hrad navrácen do vlastnictví města Poličky. Hrad je postupně s citlivostí rekonstruován do podoby hradu z první poloviny 19. století. Na hradě se v současnosti koná mnoho kulturních akcí, koncertů, divadelních vystoupení a šermířských slavností.
Historie hradu Svojanov
Nejstarší kamenný hrad v našich zemích, severní obrannou baštu Kunštátského panství – hrad Svojanov, založil roku 1224 Svéslav z Bořitova. Roku 1250 je uváděn jako kastelán hradu Kuna ze Zbraslavi.
Roku 1265 založil král Přemysl Otakar II. nedaleké královské věnné město Poličku, s jehož dějinami se historie hradu často prolínala. Král Přemysl dal hradu Svojanovu nové, v té době módní německé jméno Furstenberg (Knížecí hora), ale toto pojmenování se neujalo. Hrad tehdy plnil účel strážní pevnosti, zajišťoval ochranu nad zemskou obchodní stezkou spojující Brno s Litomyšlí a zároveň střežil historickou zemskou hranici mezi Moravou a Čechami. Hrad tedy byl velmi pevný. Jeho dominantu dodnes tvoří válcová věž zvaná hláska, proti přístupové cestě se obracející ostrým břitem. Hrad obepíná mohutná hradba, jejíž síla zdiva dosahuje až 8 metrů. Původně raně gotický palác se dodnes dochoval ve zdivu nynějšího paláce empírového.
Závišova poprava
Po smrti krále Přemysla hrad jako královský věnný majetek získala do držení královna vdova Kunhuta, která zde žila se svým druhým manželem Závišem z Falkenštejna. Záviš byl ambiciózním šlechticem své doby. Jeho snahou bylo vytvořit spojenectví mezi českým a uherským králem proti Habsburkům. Po smrti Kunhuty se Záviš oženil s uherskou princeznou Alžbětou, sestrou krále Ladislava. Když se jim narodil syn Ješek, chtěli mu uspořádat na Svojanově velkolepé křtiny, na nichž se měli setkat oba králové. Intrikami české šlechty však bylo Závišovo jméno pošpiněno u českého krále Václava II., proto byl Záviš zajat na Pražském hradě, uvězněn a nakonec 24. srpna 1290 popraven pod hradem Hluboká. K naplnění Závišových cílů tak nikdy nedošlo a na Svojanově se uzavřela perioda nejslavnějších dějin hradu.
OTEVÍRACÍ DOBA
Otevřeno je v návštěvní době:
V březnu a listopadu o víkendech a státních svátcích od 10 do 17 hodin.
V dubnu, květnu a říjnu denně kromě pondělí od 9 do 17 hodin.
V červnu a září denně včetně pondělí od 9 do 17 hodin.
V červenci a srpnu denně včetně pondělí od 9 – 18 hod.
V prosinci do 15. 12. o víkendech od 10 do 17 hodin.
Od 15. prosince do 28. února je hrad uzavřen.
Na hrad i s pejskem
Mimo uvedenou dobu je prohlídka hradu možná pro hromadné skupiny po dohodě.
Na hrad s sebou můžete vzít i Vašeho pejska na vodítku. To se týká i prohlídky interiérů.
Přidat komentář