CESTA ZPĚT DO BERAU – ANEB JAK Z OSTROVA BEZ PENĚZ
A je tu poslední den a já mám zrovna narozeniny. Platíme úbytko a stravu za celý náš pobyt cca 600,000 a zjišťujem, že nám zase došly rupije. No nic, je tu přeci bankomat. Jdeme zkusit vybrat, ale karty se nám jen vrací, tenhle bankomat s mezinárodními kartami nekamarádí. Co ted? Zkusíme někoho ukecat, v záloze máme Tona, ale to necháváme jako poslední variantu.
Šnorchl na Derawanu
A jde se šnorchlovat, půjčuju Ifče svoje brejle, a jdu do vody bez nich. Každou chvíli Ifče ukazuju nějakou želvu a ona vůbec nechápe, jak je můžu bez brýlí vidět. Ifča zase někde prohání želvu a já si plavu od jednoho mola k druhému. U druhého mola potkávám další lokální turisty a dávám se s nimi do řeči. Slušně se představuji, ukazujem si nějaký ty mořský potvůrky a povídáme si. Kluci se také vrací dnes do Berau a tak využívám situace a ptám se, jestli nemají dvě volná místa na lodi, že jim peníze dáme jakmile dorazíme do Tanjung Batu a najdeme bankomat.
Ve dvě na molu
Přikyvují, že není problém a domlouváme se, že se ve dvě hodiny sejdem na molu. Ještě bude oříšek je poznat, všichni tu vypadají stejně a ve vodě měli masku a šnorchl. Ve dvě hodiny na mě mávají z mola. Super, k trapasu, že je nepoznám, nakonec nedojde. Ifča si jde ještě pro nějaké věci a rozloučit se s kamarády z Diving centra a já si zatím povídám s panem Donim a Hafidem. Kluci mi ukazují společné fotky z vody a pak mi ještě ukazují další krásné fotky, úžasné vody. Znovu jim děkuju za odvoz na pevninu, a tím pádem krásný dárek k narozeninám. Všichni mi blahopřejí a navrhují, že zrovna z Berau pokračují na to krásné místo na fotkách a mají v autě ještě volná místa. Zdá se to jako skvělý plán, čekám na Ifču a seznamuji jí se situací. Přece ti nezkazim narozky, jedem. Na člunu se od kluků dozvídáme, že se kvůli nám nevešli na loď a museli pronajmout ještě jednu. O možnosti, že jim to všechno zaplatíme, se vůbec nedalo bavit, prej je to v pohodě…
Cesta do Berau – bussines trip
Jedem do Berau jen ve čtyřech, aby sme měli dost pohodlí, dva kluci byli přehozeni do jiného auta a všichni se sejdem v Berau na véču a pak budem pokračovat dál. V Berau se seznamujem se zbytkem a ještě dalšími kolegy – kluci jsou totiž na „bussines tripu“ jejich job jsme sice ani v následujících dnech nepochopili, ale tady se, pod pojmem pracuju, většinou rozumí zevlování na lavičce, kafíčko a cigárko. Celá banda povečeří a naše posádka ve složení Já a Iča, Mr. Doni a big boss Mr. Haffid, Mr. Ano a Mr. Apri – kteří kvůli nám musí sedět v zadní, nejmenší části auta a to jsou kluci celkem veliký. Když si s nima chceme vyměnit místo, aby se chudáci nemačkali, jen se usmějou, že je pro ně čest sedět v autě s Evropankami. Nikdy na takovém společném výletě nebyli. Z Berau je to prej asi dvě hodiny, ale nakonec místo dvou hodin je to asi 6, Cesta je ještě horší než do Tanjung Batu, ale Mr. Doni je bravurní řidič.
Na záchodě u domorodců
Když už je Mr. Doni unavený, předává volant šéfovi, s ním už ta jízda tak pohodová není, když proletíme ohromnou jámou, všem zatrne, tohle se našemu podvozku asi úplně nelíbilo. Zastavujem a kontrolujem auto, nějakej ten pochroumanej plast, jinak vše vypadá ok, řidič už jede trochu opatrně. Najednou zastavujem a nám už se chce celkem na záchod. Moc to tu nevypadá, že si zaběhnem v noci jen tak do džungle, a tak nám kluci domlouvají záchod u někoho doma. Takhle v jedenáct v noci si to nakráčíme do cizího domu, nikomu to naštěstí nepřijde divné.
Spíme v hotelu Tali Sayan
Zastavujem v jediném hotýlku v Tali Sayan a máme tu čest si vybrat první pokoj. Všichni jsme úplně vyřízení po dlouhé a náročné cestě a tak uleháme ke spánku.
Omluva čtenářům cestopisu
PS: upozorňujeme čtenáře, že tento den jsme již byly bez foťáků, ale abyste nebyli ochuzeni o naše fotky, dovolily jsme si použít pár tematických z předchozích dnů.
Děkujeme za pochopení 🙂
Přidat komentář