• Menu
  • Menu

Jezírko Libušín

Jezírko jsem objevila náhodou na mapě při plánovaném výletu na Ovocné stezky u Slaného. Po procházce sadem /kde ještě nic nekvetlo/ jsme popojeli nějakých 20 km do Libušína. Zaparkovali u novostaveb na parkovišti. Dále byl vjezd motorovým vozidlům zakázán a tak se dalo tušit, že by tudy mohla vést cesta k jezírku. Jezírko neleží na značené turistické cestě.

Přírodní jezero Libušín

Ještě jsme si správný směr k jezírku potvrdili u pána se psem, který nás míjel. Po zpevněné cestě kolem polí jsme se tedy vydali směrem z kopce k jezírku. Slunečné, i když chladné a  počasí, přesto u  přírodního jezírka bylo živo. Jezírko obklopené z jedné strany upravenou loukou s lavičkami, na druhé straně pak lesem. Několik odvážlivců  se chystá  do vody. Lákavá vodní hladina a chvílemi hřejivé paprsky mě přesvědčily, že by bylo dobré jezírko také  vyzkoušet. Šup do plavek /které jsem měla s sebou/. Doctor byl z koupajících lidí v transu, ale protože ještě nikdy neplaval  / je mu 10 měsíců/ , nevěděl jak na to. Tak jsem  ho přistrčila a pár temp udělal, překvapený sám sebou potom lítal jak zběsilý, nevím jestli radostí..

Jezírko Libušín

Šla jsem po schůdkách zkusit teplotu vody. Brr, to je ledárna! Do vody jsem šla na třikrát a pár temp udělala i Doctor to zkusil znova se mnou. Nakonec to bylo skvělý. Stále přicházeli lidé, vykoupali se a zase šli. BORCI! Jezírko jsme ještě chtěli celé obejít. Potkali jsme další otužilce a dali se do řeči s místními, kteří měli také pejska. Díky němu se Doctor osmělil a nakonec do té vody vběhl sám a plaval!.

Jezírko Libušín

Do jezírka se pravidelně chodí lidé otužovat a nořit se i mezi ledové kry a v létě pak  relaxovat a ochladit se v horkých letních dnech. Jezírko je průtočné. Udržované místo a  jezírko za výlet určitě stály! Jezírko leží pod lesem, kterým se dá dojít do kladenské čtvrti Rozdělov, asi dva kilometry. K jezírku se dá dostat z Libušína po silnici směr Vinařice Tuháň a pak odbočit na polní cestu doprava, nebo z Kladna Rozdělova od rozcestí na Cimrmanském, ale touto cestou trefí spíše jen místní.

Skládka

Chtěli jsme ještě vylézt na kopec  porostlý stromy nad jezírkem a ukončit výlet parádní vyhlídkou. Kopec je ale skládka, jak se dozvídáme a tak jsme od záměru upustili. Tahle skládka dělá vrásky všem milovníkům jezírka . „Popílek pokrývá les kolem jezírka a při deštích je do něj splavován. Jsme přesvědčeni, že majitel nedodržuje technologické postupy skládkování. Nedokážeme si vůbec představit, kolik automobilových cisteren by sem muselo každý den dovážet vodu nutnou ke skrápění popílku, jak bylo už dříve úřady požadováno,“ nedopočítal se kladenský otužilec Jan Bendl. část textu z článku s touto tématikou a zdroj.

Jezírko Libušín

 

 Jezírko Libušín, z.s.

Spolek Jezírko – Libušín vznikl jako dobrovolná aktivita zakládajících členů a byl právně založen v roce 2009. V roce 2016 prošel legislativní změnou, která se mimo jiné týkala i změny názvu. Hlavní činnost je směřována ke zlepšení okolí jezírka, tak aby co nejlépe odpovídalo potřebám občanů a členů spolku, pro krátkodobé sportovní, rekreační a relaxační využití přiléhajících ploch.

Jezírko Libušín

V průběhu jejich  činnosti se podařilo vyčistit louku nad jezírkem do podoby, kterou všichni návštěvníci znají, na její hranici zároveň vysadili několik smrčků a habrů, opravili a osadili několik laviček, které věnovala obec.  Údržba cesty kolem jezírka, založení vrbového altánku na louce u hráze a výsadba vrby podél jednoho břehu jezírka. Pravidelná údržba travnaté plochy, sběr a svoz odpadků, kterých, zejména v létě, není málo. V budoucna by chtěli v okolí jezírka vybudovat naučnou stezku, vytvořit hnízdní budky pro ptáky a opravit hrázní těleso. Velmi rádi uvítají  všechny nápady, připomínky nebo návrhy na zlepšení. Rádi také přijmou jakoukoliv pomoc, a to jak finanční, či nabídku využití techniky, popřípadě darování využitelného materiálu na opravu ploch nebo hráze.

 

 

 

 

 

 

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.