The Basin a Indian Head
Basin. Opět přenádherné a velmi navštěvované místo v Bílých horách. My měly to štěstí, že jsme zde byly v říjnu, kdy nám nejenom přálo počasí, ale také hlavně v době, kdy se nejkrásněji barvily tisíce listnáčů. Procházka lesem, místy kde řeka vytvořila přepady a vyryla koryta. Voda řeky Pemigewasset je neuvěřitelně čistá. Kořeny stromů na některých místech obrůstají okolní kameny a vytváří krásné skulptury. Basin je přístupný ze severního i jižního směru. Najdete zde turistické trasy, odpočinkové lavičky i piknikové stoly. Projít trasu kolem kaskád a vodopádů není namáhavé. Trasa je vhodná i pro vozíčkáře. Projdeme velmi rychle celý úsek, ale musíme pospíchat, čas v té nádheře neuvěřitelně rychle utíká. Poslední zastávkou bude Indian Head.
Indian Head
Přijíždíme téměř při západu slunce. Neskutečné barevné obrazy s dominantou Indian Head proti nám. I tady byla Ajka jako malá, vzpomínku má spíše na pohádkový obchod, který s tetou navštívila a který pod vyhlídko stále je. Vystupujeme na vyhlídkovou věž, která je postavená naproti skalnímu útvaru, který připomíná obličej indiána – vystouplý nos, očnicový oblouk a brada, zbarvené stromy pak tvoří vlasy – Indian Head. Na vyhlídce jsme spolu s nadšenci z Japonska, kteří stejně jako my nevědí, kam dříve koukat a co fotit. Máme štěstí, je podzim a skvělé počasí!
Štrúdl, oříšky i křížaly
Vracíme se, kvůli špatné navigaci se nám prodlužuje příjezd do Derry skoro o hodinu. Rychle do supermarketu nakoupit suroviny na slíbenou večeři. Chtěly jsme udělat bramboračku, kuře na paprice s těstovinami a štrúdl. Je už hrozně hodin a tak slevujeme z jídelníčku a vynecháváme bramboračku. Steven už hlady nevidí a je šťastný, že nás vidí. Za hodinu sedíme u prostřeného stolu se sklenkou vína i piva. Nad mapou ještě další plán naší cesty. Zítra odjíždíme.
Přidat komentář