Central Park, Socha Svobody
Ráno vyrážíme do Central parku, Ajka má chuť si jít zaběhat. Na naší stanici metra je výluka a tak se nám ta cesta do parku trochu prodlužuje. Retro metro je fajn až na to vedro a nedýchatelný vzduch. Vystupujeme z metra nedaleko Central parku. V kavárně – pekárně Magnolia Bakery, která patří ke 100 nejlepším v Americe, kupujeme kávu a cup cake. V krásně proskleném nákupním centru Blackrock, jsou pro nás připravené stolečky a spolu s dalšími Newyorčany v klidu posnídáme. Sedíme obklopení zelení i tekoucí vodou, jsou zde otevřeny i toalety. Paráda.
Další zastávka je v maličkém, ale velmi zajímavém prostoru Paley Park. Pokračujeme kolem Music City k MOMA, dále k Central Parku.
Central Park
Je dost hnusně, trochu poprchává, rozdělujeme se, Ajka odbíhá a domlouváme se, kde se sejdeme. Je sobota a tak park je uzavřen pro automobily. Central Park je velký veřejný městský park obdélníkového tvaru (rozměry 4 km × 800 m) s rozlohou 3,41 km2 v městské části Manhattan. I přes nevlídné počasí je tady lidí hodně. Někteří běžci mají čísla, takže zde probíhá nějaký závod.
Někde uprostřed parku posloucháme improvizovaný jazz, dále je zde několik svateb, jedna zřejmě asijská, druhá asi skotská, protože zde hraje Skot na dudy. V parku je stále, co pozorovat, lidi různých barev i národností, veverky, ptactvo, psi . Počasí je ale protivné a tak míříme k východu kolem Guggenheimova muzea. Tady stojí velká fronta, jdeme dovnitř, ale prohlížíme jenom architekturu.
Guggenheimovo muzeum
Velkolepá budova muzea stojí na rohu Páté Avenue a 89. Street, mezi Central Park a East River v horním Manhattanu. Budovu muzea navrhl známý architekt Frank Llloyd Wright. Muzeum moderního umění, jehož hlavní jádro tvoří sbírka Solomona R. Guggenheima. Zajímavostí je, že na projektu muzea spolupracoval také český konstruktér Jaroslav Josef Polívka, který vyřešil stoupající rampu bez nutnosti podpěr.
Přichází Ajka a tak pokračujeme k metru, kterým by jsme rády dojely do čtvrti Chelsea. I tady je problém s výlukou, na náhradní bus se nám čekat nechce a tak pokračujeme pěšky. Jsme na náměstí, kde se konají „farmářské“ trhy. Moc se nám tady líbí, čerstvá zelenina, ovoce, houby , květiny. Kousek od budovy GOOGLE. Ochutnáváme známé thajské dobroty v restauraci PAD THAI. Náš oblíbený tom yum, massaman curry, tady má trochu jinou chuť než jsme zvyklé, ale dobré to je.
Rády by jsme došly na „blešák“, který jsme si našly na internetu. Ale je to tak moc daleko, že volíme schůdnější variantu Chelsea market.
Garage Sale
Míjíme pro nás velmi zajímavý obchod. Nadšeně se vrhneme dovnitř. Mají tady parádní retro kousky. Sárka obdivuje staré rentgeny zubů na negativech. Mně je dobře na retro židlích, nohy mě pěkně bolí.
Chelsea Market
Jsme blízko břehu řeky Hudson v místě zvaném Meatpacking District. Do monumentální budovy z roku 1898, o šířce a délce jednoho bloku ulice, která svou plochou patří k největším krytým tržnicím světa, jsme dorazily v odpoledních hodinách. Asi to nebyl úplně dobrý nápad, protože ty masy lidí s námi mašírovaly a já klaustrofobik prostě trpím!
Je to tu jinak krásné, prodejní místa, restaurace, rybí trh, káva a čaj, zmrzlina, koření, pekárny, řeznictví i oděvy a šperky. Trochu času jsme strávily v řeznictví, kde prodávají Jerky. Zkusily jsme čistė, s pepřem, s chilli a jedny s nějakým kořením. Hned vedle jsme si spálily pusu při ochutnávání asi pěti různých pálivých omáček.
Historická budova dříve sloužila k výrobě sušenek. Původní továrna, budova National Biscuit Company (NABISCO), produkovala polovinu všech sladkých keksů ve Spojených státech
Tak více jak hodina strávená tady stačila. Raději by jsme nějaký blešák nebo sekáč. Mladá prodavačka nám radí, kam máme zajet.
Pospícháme ještě na High Line Park.
High Line park
K zahradám máme hodně blízko a tak tady si to užíváme. Poprchává, a my musíme pospíchat, na prohlídku máme jenom půl hodiny, protože se zde bude konat nějaká akce a všechny nás odtud pomalu vyhánějí. Škoda!
Využití litinové konstrukce staré nadzemky, dlouhé přes 2,3 kilometru, pro veřejnou zeleň a oddych Newyorčanů tady v centru města, nás nadchlo hned.
Taxi
A protože jsme v New Yorku a protože nás už opravdu bolí nohy a metro je na mnoho místech nepojízdné, volíme taxi. Řidič není sdílný ani zábavný, jak známe z amerických filmů a tak jen tiše pozorujeme, jak naskakuji cifry na tachometru v ucpaných ulicích NY. Částka se nakonec ustálí na nějakých 14 USD, tak to není zase taková tragédie za nás tři.
V nacpaném sekáči nás to také nebaví, je tu strašně lidí a tak to také vzdáváme a raději se už těšíme na Sochu Svobody! Ajka sochu už viděla a má báječný nápad. Od kamarádů ví, že se dá kolem sochy proplout lodí, ZADARMO!
Staten Island Ferry – Socha Svobody
Autobusem jedeme do přístavu Staten Island Ferry, odkud vyplouvají oranžové trajekty na Staten Island (Staten Island Ferry) vyplouvají z jižního cípu Manhattanu každý den asi v půlhodinových intervalech a jsou zcela zdarma. V hale je plno, někteří odplouvají na Staten Island, protože zde žijí, jiní tak jako my chtějí vidět nejznámější sochu světa. Je už tma, z lodi je vidět krásně osvětlený Manhattan. Socha září do dáli a je mnohem menší než jsme si představovaly. Celá plavba je, ale opravdovým zážitkem, sedíme na palubě a moc si to užíváme. Doplujeme na ostrov a hned další lodí se vracíme, ještě jednou zamáváme a plavba je u konce.
Z přístavu by nám měl jet autobus do Čínské čtvrti, kde by jsme rády ochutnaly knedlíčky Dim Suny. Jsme na zastávce, je čas na odjezd, ale řidič nám oznamuje, že má hlad a že přijde za 15 minut. Za čekání nás pak veze téměř zadarmo do naší cílové stanice. V autobuse jsme samy.
China town – restaurace Sanghai
Oblíbená a vyhlášená restaurace je opět plná, ale po 10. minutách usedáme. Dostáváme výborný horký čaj. Objednáváme 3 druhy knedlíčků – dva druhy jsou dělané v páře – zeleninové s krevetou a vepřové s vývarem, třetí jsou smažené s masem. Ochotní Číňané nám ukazují, jak knedlíčky správně jíst. Mńam!
Pak už pospícháme přes Čínskou čtvrť na metro stanice Laffayette. Nakonec jsme v místech, kde i přes výluku nám jede metro téměř k našemu hotelu.
Je téměř půlnoc. Naše spolubydlící Yoko je ještě vzhůru a tak si vyprávíme. Je nadšená, že Ajka byla v Japonsku. Yoko v New Yorku pracuje už rok, za dva dny letí na pár dní za rodinou do Japonska.
Přidat komentář