• Menu
  • Menu

Karlova Studánka

Lázně Karlova Studánka

V Karlově Studánce jsme zastavily poprvé cestou na Praděd, na chatu Barborku. Výrazná dřevěná architektura s nadílkou bílého sněhu mě uchvátila. I když to nebylo v plánu, musely jsme zastavit. Nejdříve jsme ochutnaly zdejší pramen v pitném pavilonu a pak natěšené odešly do lázní, kde jsme se moc těšily na koupání v  termální vodě. Nový bazén s teplou vodou v budově Letních lázní, který je prvním bazénem tohoto typu v ČR. teplota vody je držena držena v rozsahu 32 – 34 st. Celsia.

Karlova Studánka

Při vstupu do budovy, kde stála obrovská fronta podobně natěšených lidí, nám bylo jasné, že se asi nevykoupeme. Kapacita bazénu je 60 lidi a další mohou vstoupit jen, když někdo odejde. V restauraci jsme si daly kávu a něco sladkého na zub a pak pokračovaly dále. Nakonec jsme se zde vykoupaly první den po Silvestru. Lázně jsou otevřeny pro návštěvníky lázní a v některých časech pak i pro veřejnost. 

Letní lázně- restaurace a termální bazén

Bazén i sauny jsou velice příjemné, ale i 60 lidí na malý bazén je celkem dost a tak návštěva tohoto zařízení je určitě lepší mimo víkendy a svátky.

Karlova Studánka

Nejvýše položená obec, 800 m.n.m. na Bruntálsku a moderní lázně pod svahy Hrubého Jeseníku. První zprávy o zdejších léčivých pramenech se objevily na začátku 18. století, v r. 1785 pak na místě železářské osady Hurbertov založil nejmladší syn Marie Terezie Masmilián II.František lázně. Název Karlova Studánka se ujal od r. 1803 podle nejslavnějšího habsburského vojevůdce Karla – ten jako první evropský válečník porazil. R. 1809 Napoleona.

Karlova Studánka

Prameny

Původně zde byly malé dřevěné lázeňské kabiny, nic se z nich ale nedochovalo. Lázně využívají mimořádného klimatu a minerálních pramenů. Ty jsou pojmenovány po známých osobnostech, např. Maximiliánův (1780) , Karlův (1812), Vilémův ( 1862) s Pitným pavilonem. V r. 1951 byl navrtán Norbertův pramen – ze všech zdejších pramenů má nejvyšší obsah železa. Minerální vida má vysoký obsah kyseliny uhličité a metakřemičité. Přírodním léčivem je i přírodní oxid uhličitý, který se získává z hloubky 127 m.

Karlova Studánka – pitný pavilon

V Karlově Studánce se léčí pacienti s onemocněním dýchacích cest, cév, vysokým tlakem. Lázně jsou oblíbeným místem i pro významné hosty, mj. tu pobýval i první český prezident Václav Havel.

Karlova Studánka

Turistika 

Karlova Studánka je ideálním místem pro turistické výlety do okolí. Atraktivní je cesta podél Bílé Opavy (vodopády) a určitě Praděd. V zimním období stojí za zmínku lyžařské sjezdovky v okolí i běžecké tratě.

Architektura a krásné empírové domy

Prvními lázeňskými domy byly Hostinský dům (Bezruč) a Knížecí dům. Dnešní jádro městské památkové zóny tvoří dřevěné lázeňské domy v klasicistním empírovém stylu vybudované v letech 1803 až 1893. Typická je pro ně právě architektura, jenž dodává celé Karlově Studánce jedinečný kolorit. Nachází se tady kaple svatého Huberta z roku 1758, venkovní geologická expozice kamenů s 340 exponáty dokumentující geologický vývoj celého Jesenicka na jednom místě a umělý vodopád. V části obce nazvané Hubertov stojí lovecký zámeček tehdejších majitelů panství.

Karlova Studánka

Nejstarší stavby mají ve svém rodném listě rok 1778, jedná se o Správní dům (dnešní Odra) a Kulečníkový dům. Jednotlivé stavby se vzhledově moc nelišily. Snad jen Věžový dům, který zde stojí dodnes, je výjimečný právě věžičkou na svojí střeše. V jeho sousedství pak vyrostl Panský dům (dnešní Praděd) a Inspekční dům (dnešní ředitelství lázní). Protože se místo stalo letním sídlem hodnostářů Řádu německých rytířů, kladl se důraz na pohodlí. A tak vznikl honosný Hudební pavilon, Sloupový dům (dnešní Džbán) nebo v roce 1844. Nový koupelnový dům (dnešní Opava). Obec také dostala svůj kamenný kostel, který nahradil původní dřevěnou kapli. Zajímavostí je, že ta byla převezena do nedaleké Suché Rudné, kde ji lze vidět dodnes. V další etapě vznikl symbol lázní Pitný pavilon a Lotrinský dům (dnešní Slezský dům) a v roce 1931 i největší z budov Lázeňský hotel (dnešní Libuše).

Karlova Studánka

Část textu: www.mistopisy.cz, , Velká turistická encyklopedie/Morvaskoslezský kraj!/Petr David a Vladimír Soukup

Karlova Studánka

 

 

Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *