• Menu
  • Menu

Kostarika, Nikaragua – 3

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Jižní Amerika » Kostarika » Kostarika, Nikaragua – 3

Národní park Cahuita

Menší Národní park Cahuita je součástí překrásného karibského pobřeží Kostariky. Jedním z důvodů jeho výjimečnosti je těsná blízkost Atlantického oceánu. Park vznikl v roce 1970 pro ochranu důležitého korálového útesu, největšího na Kostarice. Pláže, ústí řek a deštný prales jsou ovšem stejně působivé. Útes je ideální místo pro šnorchlování, protože v blízkosti pobřeží je mělká voda, která je domovem pro 500 druhů ryb. K vidění jsou ale i chobotnice a humři, kteří se skrývají mezi barevnými houbami a korály. Park se nachází v provincii Limon, 42 km jižně od Puerto Limon a 240 km východně od hlavního města San Jose. Nejlepší doba k návštěvě parku Cahuita je v březnu, dubnu, září a říjnu, protože zde méně prší. Národní park Cahuita leží ve vlhkém tropickém pásmu pralesa a výjimečný je tím, že jej propojuje s podmořským světem. Národní park Cahuita je domovem několika ekologických zón, včetně bažin, deštného pralesa, pobřežních lesů a pobřežní flóry. Na souši zde žijí především lenochodi, vačice, opice, žáby, leguáni, bazilišek, dikobrazi a několik druhů ptáků, včetně ibisů, volavek, racků a ledňáčků.

Národní park Cahuita
Národní park Cahuita

Návštěva El Parque Nacional Cahuita

Odpoledne jsme se šly podívat do El Parque Nacional Cahuita. Raději měníme sandály za kotníkové boty. V parku se údajně hojně vyskytují hadi. Od našeho domečku to byla jen krátká procházka. Cesta nás zavedla kolem několika hotelů, kde musí být nádherné ubytování s výhledem na moře. Venku u stolečků seděli lidé, četli si knížky, povídali si a popíjeli pivo. Šly jsme kousek po pobřeží až k můstku, který nás zavedl k dřevěnému domku.

Národní park Cahuita
Národní park Cahuita

Tady strážci parku vybírají dobrovolné vstupné a my jsme se musely zapsat do knihy. Vede tu několik tras a většinu z nich jsme si prošly. Zpáteční cestu jsme zvolily podél pobřeží. Na pláže vlny naplavily neuvěřitelně tvarované kusy dřeva. Potkaly jsme jen pár lidí, zřejmě proto, že počasí bylo pošmourné a občas se rozpršel teplý tropický déšť. Osamělé pláže byly lemované mandlovníkem mořským (Terminalia catappa), kokosovými palmami a obklopeny bujným pralesem. Měnící se barva moře a do modra zbarvené hory zahalené do mraků dodávaly místu magickou atmosféru. Připadalo nám, že to samé museli vidět první objevitelé Nového světa, kteří tu tak přistáli s pocitem, že se ocitli ráji.

Leguán
Leguán

Ořechy cola a vystrašený lenochod

Když jsme se vrátily zpět do naší cabinas, zjistila jsem, že se mi mravenci nastěhovali do báglu. Už se setmělo, seděly jsme venku a daly jsme řeč s našimi kanadskými sousedy a Češkou, která zde žije. Povídaly jsme si mimo jiné i o rostlině, kterou zde ve vesnici používají podobně jako koku v Peru a v Bolívii. Strom se jmenuje cola, a pochází z deštných pralesů v Africe. Zde používají jeho semena, kterým se říká ořechy cola. Ty se usuší, nastrouhají a vaří se z nich čaj, který dodává energii a brání pocitu žízně v tropickém horku. My jsme se k ořechům už nedostaly a tak popíjíme slovenskou pálenku a místní pivo Pilsen.Janka v houpací síti vyhlíží lenochoda. Začalo šíleně pršet, ale nad námi je stříška a mohly jsme zůstat venku. Janka opravdu jako první lenochoda zahlédla. Byla stále v hamace, a jak prudce vyskočila, trochu se do sítě zamotala. Jako šílené se vrháme pro foťáky. Pod stříškou se tu pomaloučku posunoval lenochod, celý promočený, vystrašený a asi i oslepený, protože dvě Čechoslovačky na něj mířily objektivy a ještě si v rychlosti nestihly vypnout blesk. Raději „rychle“ zalezl do mezery mezi zdí a střechou. Janka se vrátila zpět do hamaky, ale ta se utrhla. Naštěstí hamaka nevisela nijak vysoko nad zemí, ale i tak si dala Janka ránu do zad a trochu do hlavy. Musely jsme bohužel jít spát, ráno nás čekalo brzké vstávání a odjezd do San Jose a dále do parku Manuel Antonio.

cestopis následující

cestopis předcházející

Dana Dajdulka
Dana Dajdulka

Více jak 15 let se pro mě stalo cestování drogou. Za tu dobu jsem mimo Evropu navštívila USA, Nový Zéland, Thajsko, Kambodžu, Velikonoční Ostrovy... poslední roky se mou láskou stala Jižní Amerika. Každá další cesta je pro mne nejenom výzvou, ale také uskutečněnými sny poznat místa , které tak dobře znám z knih a cestopisů.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *