Nejstraší a nejzachovalejší dřevěný kostel na Slovensku
Kostelíky a hřbitovy, někdo tomu říká záliba, někdo úchylka. V každém případě, každá naše dovolená v České republice nebo v zahraničí, končila nebo začínala právě tady. Možná si Alice /Ali Bali/ vzpomene, když mi během dvou letních dovolených náhodou zavolala, kde že trávím dovolenou, a má odpověď zněla: „právě jsme na hřbitově“.
Nyní je období, kdy zrovna toto téma, je pro mne velmi bolavé. Můj milý už na žádné toulky se mnou nepojede. Slibuji Honzo, že na každém hřbitově, v každém kostelíku zapálím svíci a nebudu plakat /nebo jenom malinko/, slzy mi kanou po tvářích a ta nespravedlnost se zadírá do srdce…kamaráde, moc mi chybíš!
Noc jsme strávili v příšerném motorestu za Bardějovem. Jiné ubytování jsme nesehnali. Slavnosti, které se konaly, naplnily všechna ubytování v Bardějově a okolí. Bylo štěstí, že se nám vůbec podařilo něco sehnat. Snídani nám nikdo nenabídl a vlastně jsme tady byli společně s několika řemeslníky sami. Vzali jsme si na terasu vařič a zásoby a udělali si dobrou snídani. Chlapíci nevěřícně koukali a asi nechápali, možná i trochu záviděli. Klíče jsme hodili do schránky a vyrazili směr Hervartov.
Hervartov, kostel svatého Františka z Assisi
Naším cílem byl dřevěný kostelík v Hervartově, od motorestu vzdálený jenom pár kilometrů. Kostel jsme objevili snadno, všichni ještě asi spali, nikde ani živáčka. Prohlédli jsme si okolí kostelíka, které je usazen za vysokou zdí a kolem jsou vzrostlé lípy. Světlo pro focení není úplně ideální, ale usedáme na lavičku, pozorujeme ranní krúpěje rosy na rozkvetlých kytičkách, rozjímáme a čekáme, až přijde paní, která nás do kostela pustí. Telefonní číslo najdete na informacích u kostelíka.
UNESCO – kostel Hervartov
Římskokatolický (dříve evangelický kostelík) z konce 15. století, postavený z červeného smrku a tisu, šindele pak ze smrku, je od roku 1968 Národní kulturní památkou a od roku 2008 byl zapsán do seznamu Světového dědictví UNESCO.
Kostelík ve stylu gotiky se skládá z polygonálního presbyáře, obdélníkové lodě, sakristie a z podvěží. Vstup, kterým vcházíme do kostela, tzv. babinec /shromaždiště pro ženy, byl dostavený dodatečně.
Při vstupu do kostela zůstáváme stát. Neskutečně krásný interiér, zdobený gotickými tabulovými obrazy a nástěnnými malbami z roku 1655 a 1805 nás ohromí. Usedáme do dřevěné lavice, posloucháme příjemný hlas paní průvodkyně. Kostel je známý i ve světě, hlavně turisté z Japonska se klaní umu slovenské historie. Ročně navštíví kostel více jak 3000 turistů z celého světa. Nádherný sv. oltář s. Kateřiny, Panny Marie a sv. Barbory, obraz sv. Františka z Assisi, sv Kryštofa., Cenný je tabulový obraz Poslední večeře z roku 1653. Obložení svatyně vyzdobil, podle šablon stylizovaných rostlin na konci 16. století, a pravděpodobně realizoval i Kalvárii, J. Molitoris. Boční oltář z roku 1524 je možno vidět na bardějovské radnici. Originální křídla oltáře nebo dřevěný skříňkový svatostánek ze začátku 16. století, oltářík z roku 1514, jsou uloženy v Národním muzeu v Budapešti.
Sýpky, sroubky, komory
V obci nás zaujali malé stavbičky, bez oken, čerstvě namalované. V kostele jsme se pak dozvěděli, že tyto malebné stavbičky- sýpky, sloužily rolníkům a jejich rodinám. Sýpky se stavěly vždy v dosahu stavení. Stavba sloužila jako zásobárna potravin, pro případ požáru, ale i v dobách zimních, kdy byly zásoby střeženy jako cenný majetek. Některé sýpky byly i vícepatrové, rozdělené do pater, kdy každé patro mělo své jasné uplatnění. Sýpka mnohdy sloužila i pro přespání. Podobné, možná trochu větší sýpky – vinné búdy jsme viděli také u Vlčnova v obci Veletiny.Více o sýpkách: zde
Hervartov
První písemná zmínka o obci Hervartov je z roku 1406. Nejvyšším bodem Hervartova je vrch Žebrák, kde se nachází rozhledna a turistická trasa. V obci se vyrábějí dřevěné štípané šindele.
Přidat komentář