• Menu
  • Menu

Laguna del Indio – Peru 7

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Jižní Amerika » Peru » Laguna del Indio – Peru 7

S kyslíkovou maskou přes Antiplano

Odjíždíme v 7 ráno. Měli jsme si koupit oběd v krabičce na cestu. Nějak jsem to nepochopila a vzala si ho zdarma. Už se stalo, přišla jsem na to až v autobuse. Jedeme do Puna. Zase celý den. Vyjeli jsme  do strašné výšky. Fiona cestuje s kyslíkem. Po cestě zastavujeme na nejvyšším místě Altiplana. Já se cítím dobře. Včera jsem odpočívala, vím, že si tělo vytváří více červených krvinek a odpočinek je důležitý. Stavíme na báječné vyhlídce.
Všechny Volkános jsou označené . Po cestě je  tisíce malých oltářů. Indiáni pod ně kladou coca listy, kukuřici a další dary duchům hor. Máme krásné počasí, jako každý den,  a teď už budeme jenom pomalu klesat. Každý metr  směrem dolů se všichni cítí lépe. Beat se nejvíce těší, že zase můžeme chodit na pivo. Hogar nám jakýkoliv alkohol zakázal.  Jen Australanům a Irům, co s námi byli v hotelu, to asi nevadilo. Popíjeli ve velkém.

Laguna del Indio

Zastavujeme u stáda vikuní a lam, fotíme a pak zastávka na oběd u Laguny del Indio – Rezerva Nacional de Salinas y Aguada Blanca s hejnem plameňáků. Je to oblíbený park na pozorování ptáků. Měli jsme sebou dva ornitology a ty nevěděli na kterého ptáka se dříve dívat. Všechny balíčky pomotali, vegetariáni dostali s masem a masožrouti se zeleninou. Já  raději dělala, že tam nejsem, měla jsem balíček zdarma.

Laguny del Indio – Rezerva Nacional de Salinas y Aguada Blanca

Hrobky – chullpy

Stojí tu  čtyři typy hrobek, nazvané podle kultur, které je tu zanechaly: Pukará (200 př. n. l. – 200 n. l.), Tiwanaku (200 – 1200), Colla (1200 – 1445), Inka (1445 – 1533). Každý typ je jiný, čím mladší, tím dokonalejší. Všechny, ale mají společných hlavní rys: jsou to kamenné, uvnitř duté, věže. Mohlo by se zdát divné, že hrobky stavěli kamenné, když svá obydlí až na výjimky budovali z hlíny. Věřili však v nesmrtelnost duše a z tohoto pohledu byla délka pozemské poutě jen krátkou epizodou oproti pouti posmrtné.
Hrobkám se říká chullpy, i když tenhle termín je odvozen od pokrývek utkaných ze stébel trávy, kterými se přikrývaly pohřbené mumie. Vlastně ani nešlo o pohřeb v našem smyslu zakopání do země. Pro každou rodinu, nebo i jen jedince (podle společenského postavení), byla postavena věž. K opracovávání kamenu stavitelé používali hlavně techniky rozbíjení kamenů podél spár a kombinace rozpínavého dřeva a vody (dřevo se zastrčilo do spáry, polévalo vodou a jak pilo, roztahovalo se a křup, kámen puknul).
Každá věž má dole malé okýnko. Původně se mělo za to, že tímto otvorem byly do věže ukládány ostatky. Otvory jsou však příliš malé, aby jimi něco tak velkého mohlo projít. Dnes je nejpravděpodobnější teorie, že nebožtíci byly do věží ukládáni shora a spodní otvor sloužil jen k doplňování potravin a dalších předmětů, které zemřelý na své mimozemské pouti mohl potřebovat. Po uložení ostatků pak byla ve vrchní části věže postavena klenba, která celý prostor seshora uzavřela.
Způsob pohřbívání jednotlivých kultur se lišil například tím, že některé měly pohřební komory pod úrovní země, jiné na, nebo nad její úrovní. Podstata pohřebních věží je však stejná.Věží se zachovalo málo. Většina byla rozbořena vykrádači hrobek a ty co zůstaly jsou už prázdné. Paradoxně ty polorozbořené názorně ukazují průřez svým vnitřkem, takže můžeme vidět, že jejich stěny byly tlusté desítky centimetrů a zužovaly se směrem nahoru. Stojí si na planině opuštěně, ošlehávané větrem a ve smrákajícím se odpoledni vypadají strašidelně.

Chullpy Peru
Chullpy Peru

Intihuatana

Kromě hrobek je na návrší ještě jedno zajímavé místo. Bez vysvětlení vypadá jako obyčejný desetimetrový půlkruh obestavěný špičatými kameny, k němuž vedou tři kamenné schody. Ve skutečnosti jde o jakýsi kalendář, který jeho tvůrci nazývali intihuatana (připoutané slunce). Symbolizuje sluneční cyklus na obloze, kdy slunce se po určité době z jednoho extrémního bodu začíná vracet zpátky, aby se po půl roce dostalo do druhého extrému a znovu se obrátilo zpět. Tři schody mají symbolizovat čtyři prvky a stavy. Nejnižší schod symbolizuje svět minulý, představovaný podsvětím a prvkem ukupača (voda). Prostřední schod je naše současnost, představovaná kaipačou (země). Třetí, nejvyšší, schod je budoucnost, nebe (kam směřujeme), symbolizované hanampačou (vzduch). Nad tím vším je velká půlkruhovitá plocha, představující slunce a jeho symbol oheň. Tolik indiánská mytologie.

PUNO

Puno, ležící nejen u jednoho z nejvýše položených, ale hlavně nejznámějších jezer na světě, jezera Titicaca. Toto město je východiskem pro výlety na plovoucí ostrovy Uros, ostrovy Amantani. Ve výšce 3660 metrů nad mořem jsme se obdivovali prostému a krásnému městu. Jsme v pěkném hotelu, nejdu na večeři, jsem v pokoji, píšu si zápisky a koukám na CNN.

cestopis následující

cestopis předcházející

Dana Dajdulka
Dana Dajdulka

Více jak 15 let se pro mě stalo cestování drogou. Za tu dobu jsem mimo Evropu navštívila USA, Nový Zéland, Thajsko, Kambodžu, Velikonoční Ostrovy... poslední roky se mou láskou stala Jižní Amerika. Každá další cesta je pro mne nejenom výzvou, ale také uskutečněnými sny poznat místa , které tak dobře znám z knih a cestopisů.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *