• Menu
  • Menu

Sao Vicente – sopečná jeskyně

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Portugalsko » Madeira » Sao Vicente – sopečná jeskyně

 Sopečná jeskyně  – Sao Vicente

Když při vás stojí všichni svatí. Propaguji tady jeskyně a sama je nenavštěvuji. Pocit klaustrofobie a jakékoliv podzemní, úzké, či uzavřené prostory jsou pro mě čím dál více tabu. Honzovo přemlouvání mě  ani tentokrát nezlomilo a tak šel na prohlídku sám. A po prohlídce, která nakonec i s projekcí trvala dvě hodiny a byla zajímavou a naučnou pro všechny zúčastněné, prohlásil můj manžel : „ stáli při tobě všichni svatí, že jsi na exkurzi nešla!“ Ne, že by to bylo tak strašné, ale při skupinovém sestupování  v dřevěném uzavřeném výtahu ( jak Honza trefně řekl v tzv . dobytčáku..), kdy pro lepší představu se celý výtah ve tmě klepal jako při velkém zemětřesení, kdy byla produkce ještě doplněna zvuky tekoucí lávy a dalšími věrohodnými zvuky vulkanizace, bych živá na světlo už nepřišla!!! Óó, děkuji.

Sao Vicente

Nejenom, že mi nevadila Honzova dvouhodinová absence, ale naopak okolí jeskyně bylo jednou přenádhernou zahradou a tak pobyt zde, včetně pozorování Madeiřanů i návštěvníků  jeskyně, byl pro mě balzámem na duši.

Jeskyně sv. Vicenta

Jeskyně sv. Vicenta (Sao Vicente) – tuto jeskyni vyhloubil mohutný podzemní proud lávy, která zde tekla před 890 000 lety při  formování povrchu ostrova a při posledních silných projevech vulkanické činnosti. Chodby jsou dlouhé asi 700 m a navštívit je můžete  po zakoupení vstupenek ve skupině s doprovodem. Jeskyně byla zpřístupněna veřejnosti v roce 1996.

Samotná prohlídka trvá asi 30 minut , součástí programu je i prohlídka muzea vulkanologie. Výstavy s příznačnými jmény Madeira, dcera ohně  nebo Vulkány, drakové země a dále pak   promítání  trojrozměrného filmu o vulkanismu(to je další asi 1 hodina).

V roce 1928 bylo městečko Sao Vicente postiženo velkým sesuvem skal směrem k moři.

jeskyně Sao Vincente Madeira
jeskyně Sao Vicente Madeira

 

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.