Kostel sv. Jana Křtitele na Makové hoře u Smolotel

Poutní místo – Maková hora u Smolotel

V malebné krajině, na okraji Středočeské pahorkatiny mezi Orlickou přehradou a Příbramí, na žulovém kopci s poetickým názvem Maková hora, protkaném zlatými žilami, jihovýchodně od obce Smolotely, se nachází skromné, barokně čisté poutní místo, kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské, vystavěné významným architektem Carlem Antonio Canevallem, dokončené v roce 1722 a později 5.10.1723 vysvěcené biskupem hrabětem Šporkem. Spolu s kostelem byl zbudován, pravděpodobně na místě dnešní fary, klášter karmelitánů.

Kostel sv. Jana Křtitele

Jak okolní krajina, tak v ní citlivě a v harmonii zasazen tento poutní koste, mají spolu velmi příjemné lidské měřítko. Je to místo, kam bych se mohl vracet za každého počasí. Kostel sv. Jana Křtitele na Makové hoře vás nikdy nezklame. Déšť nebo vánice vám připraví dramatické scény a nezapomenutelné obrazy a za krásného počasí si zde vychutnáte klid a krásné výhledy. Dramatičnosti místu dodávají velké kamenné kříže vztyčené proti vstupu a jak z hororu působí zlomená stoletá borovice kousek před kostelem. Jednoduchost a přirozená krása je v naprostém kontrastu s nedalekým, ale okázalým poutním místem, Svatou Horou u Příbrami, kam proudily a doposud proudí velké davy, zatím co na Makovou Horu stoupají jednotlivci v jemném rozjímání. Jednoduchosti a kráse tohoto místa asi také přispěla náhlá smrt Jana Felixe Chanovského, který nechal kostel v letech 1719-1722 vystavět. Po jeho smrti totiž, přišel kostel o potřebný přísun peněz a nemohl tak být dostaven podle původních plánů s obvodovými ambity. Jan Felix původně chtěl také vstoupit do řádu karmelitánů a spolu se dvěma karmelitánskými mnichy zde založili bratrstvo sv. škapulíře a karmelitské Matky boží. Ti sem také přinesli milostnou sošku Panny Marie Škapulířské (dochovala se dodnes a na oltáři můžeme vidět její kopii). Tím, že po sobě J.Felix nezanechal žádnou závěť, která by na mnichy pamatovala, museli proto mniši z Makové Hory odejít. Klášter později vyhořel a kostel osiřel. Bratrstvo sv. škapulíře obnovuje v letech 1853 – 1856 páter Jan Šrámek a zřizuje zde i faru, ke které bylo připojeno několik okolních vesnic.

Čtyřnohý vodovod

V roce 1909 na Makovou Horu přichází páter Vincenc Bosáček a s ním zde dlouhá léta žil také jeho bratr Josef Bosáček, akademický malíř, spolupracovník Mikoláše Alše. K této době se váže i historie „čtyřnohého vodovodu“ – oslík, který nosil ke kostelu vodu, znal cestu i svůj úkol zpaměti. Sám přinesl dvě prázdné nádoby na hřbetě do vesnice, počkal až mu je někdo naplní a poté se vydal i s nákladem zpět.

Pouť na Makovou horu – Unesco

Neblaze se na Makové Hoře podepsala první světová válka, pro jejíž účely byly z kostela sundány zvony. Zůstal pouze ten nejmenší. Kostel dále chátrá až do 30. let, kdy byla provedena drobná rekonstrukce. Další ránu mu zasadila doba komunismu a v 90. letech utrpěl nájezdy zlodějů. Později v polovině 90.let byla provedena generální oprava a v roce 1996 přišel na Makovou Horu řeholník, františkán Angelo Homola, který se věnoval jak kostelu, tak pocestným. Renovací prošly i historické varhany a poutní místo zase ožilo návštěvami poutníků.. V roce 1990 farář P. Jiří Hájek obnovil tradici poutí na Makovou Horu a pustil se i do obnovy kostela, který je veden jako památka I. stupně UNESCO. V roce 2000 se na věž vrátily dva zvony

Popis kostela sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské

Hlavní chrámový prostor tvoří elipsa. Na západní straně pak přiléhá přístavek, kde je umístěna kruchta. Na straně východní je připojen presbytář. K němu po stranách přiléhají jednopatrové přístavky, z nichž v severním je oratoř, v jižním sakristie. V průčelí jsou dvě věže a nad vchodem znak pánů Chanovských. Nad ním ve výklenku je socha sv. Jana Křtitele, patrona chrámu. Nad vrcholnou římsou je pak socha P. Marie Kostelní s bání, je kryt šindelem. Uvnitř je bohatá štuková výzdoba. Na stropě najdete fresku „Stětí sv. Jana Křtitele“ (Salome a Herodes s hlavou Jana Křtitele). V jednotlivých segmentech najdete čtyři obrazy sv. Otců (Ambrože, Jeronýma, Řehoře a Augustina). Kostel má čtyři oltáře, intarzovanou zpovědnici se sochou sv.Maří Magdalény a bohatě zdobenou kazatelnu. Ve výklencích pak nalezneme sv. Václava, Ludmily, Jana Nepomuckého a Norberta, sochy českých patronů pravděpodobně od J.O.Mayera. Oltářní obraz představuje Kázání sv. Jana Křtitele. Na hlavním oltáři je sochařská výzdoba od J.O.Mayera. Na hlavním oltáři je soška „Naší milé paní z hory Karmel“ – škapulířské. Karmelitáni ji sem přenesli, neznámo odkud. Polychromovaná soška z hruškového dřeva je 55 cm vysoká a pochází z první poloviny 17. století. Také tato soška (podobně jako svatohorská) byla v baroku opatřena šatičkami. Kázání sv. Jana Křtitele. Horní část zhotovil v letech 1745-1746 stříbrník Josef Seitz (v letech 1758-1759 přepracovaná Kašparem Geschwandterem). Poslední celková oprava oltáře je z roku 1896, kterou provedl pražský stříbrník J. Tengler.