Běstvina , skvost drobné architektury
Tuto, velmi zajímavou kapli, najdete před zámkem v obci Běstvina na úpatí Železných hor 4 km jv. od Třemošnice. Kaple a její výzdoba je dílem dvou žáků dvou významných osobností. První osobností je Jan Blažej Santini – Aichel, kterému se původně autorství připisovalo. Dnes se předpokládá, že kapli postavil jeho pokračovatel a žák Jan Jakub Vogler. A podobné je to i u druhé osobností. V interiéru kaple je na kamenném podstavci dřevěná plastika sv. Jana Nepomuckého od sochaře a řezbáře Řehoře Thényho, který prošel dílnou Matyáše Bernarda Brauna. Některé prameny uvádějí jako autora Ignáce Rohrbacha, (který byl pravděpodobně žákem Jiřího Pacáka).
Je autorem Santini ?
Socha stojí na kamenné podstavci symbolizujícího Karlův most, odkud byl Johánek z Pomuku, po mučení Václavem IV., svržen do Vltavy. Johánka podpírají dva andělé a ze symbolických obláčků vzedmuté Vltavy je vyzdvihován k nebesům. Nad podstavcem jsou čtyři hlavy pravděpodobně zástupci, v té době již známých čtyř kontinentů. Ať je autorem sám Santini, nebo jeho žák, případně je kaple postavena dle plánů Santiniho, nic to neubírá na její kráse, která v sobě nese tajemný symbolický odkaz, kterým se Santiniho dílo vyznačuje.
Symbol čísla 6 a hexagram šesticípé hvězdy
Podobně jako na poutním kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, kde Santiniho symbolika pracuje v architektuře s číslem 5 (počet pěti hvězd u hlavy sv. Jana Nepomuckého) je v případě kaple v Běstvině použit symbol čísla 6 a hexagram šesticípé hvězdy. Jak kaple v Běstvině, tak kostel na Zelené hoře jsou ve slohu barokní gotiky. Jde o jedinečný sloh českého architekta (Jan Blažej Santini – Aichel), který spojuje dynamické baroko a výrazové prostředky gotiky. Není proto divu, že mu autorství této kaple bylo připisováno. Záhadný je právě použitý symbol šesticípé hvězdy, která se v celé stavbě kaple skrývá už od samotných základů. Stavba pochází pravděpodobně z roku 1720, ještě před svatořečením Jana Nepomuckého (za svatého byl prohlášen 19. 3. 1729), což nebývá obvyklé. Byla postavena na půdorysných základech ve tvaru šesticípé hvězdy s konkávně prohnutými stěnami. Nad střechou se zdvihá šestiboká lucerna. Na vrcholu lucerny je šesticípá hvězda. Jak lucerna, tak stěny kaple, mají šesticípá okna. Pokud se nějak zamyslíme nad symbolikou kaple, napadne nás asi, jaký mohl mýt Jan Nepomucký vztah k tomuto symbolu? Jde jen o pouhou hru prostoru, architektury a čísel, nebo nám chce autor něco sdělit? Hexagram šesticípé hvězdy, ale najdeme ve všech kulturách. Santini hru symboliky v architektuře miloval a možná proto tak bravurně spojoval jak gotické tak barokní prvky. Možná Santini znal a využíval znalosti stavebních mistrů svobodných zednářů. V každém případě je použití šesticípé hvězdy v kombinaci s sv. Janem Nepomuckým dost neobvyklé. Snad je tu jen možnost spojení jeho úcty Johánka k mariánskému odkazu. Nebo použil čistě symboliku šestky. Je to kosmické číslo – může symbolizovat šest dní ve kterých byl stvořen svět. Je ale také dávným symbolem rovnováhy, stromu života, magickým hexagramem, který je považován za symbol spojení ducha a hmoty. Hvězda je symbolem zrození, zářila nad chlévem, kde se narodil Ježíš Kristus atd. Určitou souvislost v použití této symboliky můžeme hledat v prvním díle J.B.Santiniho-Aichila v Kapli Jména Panny Marie v Maloticích, která je postavena na půdorysu šestiúhelníku a kde s šestkou dále pracuje.
Symbolika ve spekulativní rovině:
Pokud zapátráme ve spekulativní historii sv. Jana Nepomuckého, zjistíme, že se v některých pramenech tvrdí, že Jan Nepomucký neměl s Židy dobré vztahy. Jan z Pomuku by potom, dle těchto spekulací , roku 1389 na popud Jana z Jenštejna osobně zorganizoval pogrom, při kterém bylo v Praze, za jediný den vyvražděno na 3000 Židů a zničeno skoro celé pražské Židovské Město. Tehdy na boží hod velikonoční dne 18. dubna 1389 (bylo to na bílou sobotu) procházel Židovským městem křesťanský kněz se svátostí oltářní k zaopatření umírajícího. Mezi knězem a kolemjdoucími Židy došlo k ostré výměně názorů a jeden chlapec hodil kamenem a zasáhl posvěcenou hostii. Kněz, aniž by došel k jakémukoliv poranění to kvalifikoval jako hanobení živého Krista, přítomného v hostii. Městští drábové zatkli několik podezřelých židů a uvrhli je do šatlavy v prostorách Staroměstské radnice. Den na to, referovali v kázáních pražští kněží o incidentu v patřičných barvách, a tím poštvali lid proti Židům. Dav se srotil na Staroměstském náměstí a na počest oslavy Ježíšova vzkříšení vtrhl do židovského ghetta. Židé po krátkém boji podlehli přesile a dav vyvraždil prakticky vše, od kojenců až po starce a ženy. Ti co se schovali do prostorů Staronové synagogy si tím život nezachránili. Dav vtrhl i do prostorů Staronové synagogy a ve vraždění pokračoval. Ještě po několika desetiletích byly na stěnách synagogy patrné krvavé skvrny obětí. Jedna s teorií umučení Jana Nepomuckého Václavem IV. je pomsta za tento pogrom, který měl oslabit Václavův vliv. Že by do kaple takto zašifroval Santini hexagram židovské hvězdy, je ale dost nepravděpodobné a vliv Nepomuckého na pogrom v roce 1389 není také podložený.
Přidat komentář