• Menu
  • Menu

Sovovy mlýny

Muzeum Kampa.

Zásluhou Medy Mládkové vzniklo Muzeum Kampa. Naplnění životní vize  známé českoamerické sběratelky umění , její jedinečná sbírka , kterou shromáždila spolu se svým manželem Janem Mládkem a její neskutečné odhodlání dovolilo vzniknout muzeu středoevropského moderního umění. Nejenom pro nás , ale pro všechny návštěvníky Prahy místo Sovových mlýnů působí jako klenot zasazený do vzácného náhrdelníku Stověžaté Prahy.

Muzeum Kampa – Sovovy mlýny

Oba manželé byli přesvědčeni, že kde přežije kultura, vydrží i národ. S jejich pomocí a za jejich podpory za dob komunismu pracovali umělci na dílech , které nyní můžete vidět ve sbírkách muzea.

Mlýny zde stály již v 10. století, písemná zmínka o mlýnech na Kampě pochází z roku 1393. Jméno dostaly po Václavu Sovovi z Liboslavi, byl prvním z majitelů , který získal poničené  budovy  husitskými válkami  v roce 1478 . Mlýny pak byly ještě mnohokrát přestavovány a opravovány a to nejenom po požárech , povodních a válkách , ale také  s měnícími se slohy stavebními i nároky technickými. Roku 1896 mlýny pohltily plameny a svému původnímu využití se od té doby nevrátily. Od roku 1920 jsou v držení pražské obce. Sloužily jako rezidence, truhlářské dílny a byly i sídle Československé akademie věd.

Rekonstrukce mlýnů do podoby , kterou mají dnes trvala 2 roky  a zahájena byla v roce 2000.

Citlivě  doplněný stávající  charakter budov z 19. století moderními , především skleněnými detaily  a lávkami a dalšími  prvky, byl od otevření muzea v roce 2002 cílem mnoha umění chtivých návštěvníků, ale i náhodných turistů .  Místo je i vyhledávané filmaři .

Místo Sovových mlýnů Vám nabízí i neskutečné výhledy nejenom na Vltavu a Karlův Most , ale i na další historicky nepřehlédnutelná a známá místa Prahy.

Na nádvoří i celém okolí Muzea můžete okem spočinout na dalších uměleckých zajímavostech , ať už jsou to rozkošná Černého mimina nebo projekt Open Wall od čínsko- americké umělkyně Shan Shan Sheng.

Muzeum Kampa – Sovovy mlýny


Open Wall  – tato rozměrná skleněná plastika je volnou interpretací čínské Velké zdi. Skládá se z 2208 skleněných cihel (číslo odpovídající délce letopočtu stavby Velké zdi) .Dlouhá je 20 m , vysoká 2 m a široká je 55 cm. Použito je Benátské sklo. Tato zeď nevytváří bariéru. Naopak je vyjádřením prolnutí různých kultur , ras i hodnot…..

Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *