Muzeum Kampa.
Zásluhou Medy Mládkové vzniklo Muzeum Kampa. Naplnění životní vize známé českoamerické sběratelky umění , její jedinečná sbírka , kterou shromáždila spolu se svým manželem Janem Mládkem a její neskutečné odhodlání dovolilo vzniknout muzeu středoevropského moderního umění. Nejenom pro nás , ale pro všechny návštěvníky Prahy místo Sovových mlýnů působí jako klenot zasazený do vzácného náhrdelníku Stověžaté Prahy.
Oba manželé byli přesvědčeni, že kde přežije kultura, vydrží i národ. S jejich pomocí a za jejich podpory za dob komunismu pracovali umělci na dílech , které nyní můžete vidět ve sbírkách muzea.
Mlýny zde stály již v 10. století, písemná zmínka o mlýnech na Kampě pochází z roku 1393. Jméno dostaly po Václavu Sovovi z Liboslavi, byl prvním z majitelů , který získal poničené budovy husitskými válkami v roce 1478 . Mlýny pak byly ještě mnohokrát přestavovány a opravovány a to nejenom po požárech , povodních a válkách , ale také s měnícími se slohy stavebními i nároky technickými. Roku 1896 mlýny pohltily plameny a svému původnímu využití se od té doby nevrátily. Od roku 1920 jsou v držení pražské obce. Sloužily jako rezidence, truhlářské dílny a byly i sídle Československé akademie věd.
Rekonstrukce mlýnů do podoby , kterou mají dnes trvala 2 roky a zahájena byla v roce 2000.
Citlivě doplněný stávající charakter budov z 19. století moderními , především skleněnými detaily a lávkami a dalšími prvky, byl od otevření muzea v roce 2002 cílem mnoha umění chtivých návštěvníků, ale i náhodných turistů . Místo je i vyhledávané filmaři .
Místo Sovových mlýnů Vám nabízí i neskutečné výhledy nejenom na Vltavu a Karlův Most , ale i na další historicky nepřehlédnutelná a známá místa Prahy.
Na nádvoří i celém okolí Muzea můžete okem spočinout na dalších uměleckých zajímavostech , ať už jsou to rozkošná Černého mimina nebo projekt Open Wall od čínsko- americké umělkyně Shan Shan Sheng.
Open Wall – tato rozměrná skleněná plastika je volnou interpretací čínské Velké zdi. Skládá se z 2208 skleněných cihel (číslo odpovídající délce letopočtu stavby Velké zdi) .Dlouhá je 20 m , vysoká 2 m a široká je 55 cm. Použito je Benátské sklo. Tato zeď nevytváří bariéru. Naopak je vyjádřením prolnutí různých kultur , ras i hodnot…..
Přidat komentář