• Menu
  • Menu
koňský povoz- nejen turistická atrakce

Nikaragua, historie, kultura a pár cestovních typů

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Severní a Střední Amerika » Nikaragua » Nikaragua, historie, kultura a pár cestovních typů

 Pokud jedete do Latinské Ameriky a čekáte, že zde navštívíte nějakou skvělou místní operu nebo kino, asi jste si spletli kontinent. Do Nikaragui se za kulturou nejezdí. Tedy až na překrásnou koloniální španělskou architekturu zde není nic, co by z architektonického či výtvarného hlediska stálo za navštívení. Země se ale může pyšnit překrásnou krajinou, ve které jsou bohužel umístěna obvykle velmi chudá a špinavá obydlí místních obyvatel. Nikaragua se ještě stále společně s Hondurasem totiž řadí k nejchudším zemím Střední Ameriky. Na rozdíl od svého jižního souseda – Kostariky, která patří k vyspělým státům, je Nikaragua již několik let pod nadvládou komunistického prezidenta Daniela Ortegy (od 10. 1. 2007) a jak je na každém kroku vidět, jen tak se tato situace nezmění. Jeho barvy- červená a černá, můžete vidět namalované téměř na každém sloupu okolo cest, na vlaječkách ale i nakreslené na stromech! Těžko říct, zda se jedná o výraz svobodné vůle místních občanů, nebo jde o strach z vládnoucí diktátorské strany.

čím víc barev tím lépe
čím víc barev tím lépe- černo-červená- symbol vládnoucí komunistické strany

Země se řídí heslem: „Chceš po mě něco? Tak zaplať.“ a tak tu místní korupce jen kvete. Je to velká škoda zvlášť, když vidíte zemi se stejným krajinným typem, kde všechno funguje tak, jak má- Kostarika. S korupcí se tak můžete setkat přímo při vstupu do země, kdy celník může požadovat 10 dolarů za vstupní kartu. Někdy ovšem (pro mě z neznámých důvodů) požaduje i 30 a více dolarů. Prý to záleží od typu letenky, kterou si koupíte.

Kromě komunismu a častých živelných katastrof se Nikaragua musí potýkat ještě s jedním dědictvím- dlouholetými občanskými válkami, které jsou, přestože skončili již před dvaceti lety, jedním z důvodů ekonomické a kulturní situace v zemi. Ekologie, tak jak ji známe z vyspělého světa, zde neexistuje – odpady se netřídí, nýbrž se rovnou pálí vzadu na dvorku. A když zrovna jedete autem, všechny odpadky se jednoduše vyhodí z okénka. (A to i včetně skleněných lahví od nejoblíbenějšího nápoje světa, Coca-coly).

ve městě- Diriamba
ve městě- Diriamba

Velký vliv a dalo by se říci, že i kulturní základ, je dán španělskou kolonizací. V této době sem přichází společně s kolonizátory budoucí národní jazyk – španělština, a také je zde většina měst pojmenována podle těch španělských (př. León, Granada). S kolonizátory ve stejné době přichází i misionáři, kteří zde zavádí římskokatolické a protestantské vyznání – nejčastější náboženství dneška.

A pak si Nikaragua konečně vybojovala samostatnost – od 15. 9. 1821 se tak na mapě objevil nový samostatný stát, po dlouhé době konečně nezávislý na Španělsku. V současné době má země na 5 680 000 obyvatel. Většina z nich žije v nuzných jednopatrových obydlích. Měnou je zde sice Cordóba (NIO), která je na tom o trochu hůř než Česká koruna. (1 dolar = 23 cordób), ale můžete platit i dolarem, za který vám místní obchodníci vrátí zbytek v Córdobách. Kurz je o trochu horší než ve směnárně, ale zato nemusíte přemýšlet, kolik peněz na začátku pobytu vyměnit.

peníze v Nikaragui jsou opravdu krásně barevné
peníze v Nikaragui jsou opravdu krásně barevné

Stejně tak, jako je velký rozdíl mezi městským obyvatelstvem, které bývá výrazně bohatší než to venkovské, je zde i velký rozdíl v ubytovacích možnostech. Ve velkých městech máte možnost strávit noc v nějakém z luxusních hotelů, zato v menších městech budete rádi, za suchou střechu nad hlavou. Počítejte ale s tím, že za luxus si budete muset připlatit. Nikaragua nevyžaduje žádné z povinných očkování. Pokud ale vyrazíte na své cestě do východní části země, měli byste se chránit proti malárii. Dosti matoucí může být i změna časového pásma- oproti České republice je zde čas posunut o sedm hodin.

 (V době letního evropského času je zde dokonce o 8 hodin méně.).

Klára Skuhravá

Nadšení, vášeň a droga. Kdo jednou okusil, pochopí, jak snadné je koupit levnou letenku, zabalit batoh a vyrazit! Pocit naprosté svobody, boření hranic a mýtů...Otevřít svou mysl a se srdcem na dlani se rozběhnout. Cestováním žiji. V současné době i výlety na webu www.justwalkit.cz.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.