Zadar – výlet do Ninské Laguny
Snídaně jsme vyřešili tak, že každý den připravila snídani pro všechny jedna rodina. Tentokrát se toho ujali Káťa s Danem a nechyběla volská oka nebo krupicová kaše. Jiné dny jsme měli třeba míchaná vajíčka, palačinky nebo smaženky – hlady jsme rozhodně netrpěli.
Všichni chtěli využít přítomnosti jachty, na které připlul náš kamarád, proto jsme se rozdělili na dvě skupiny a postupně se všichni svezli. Byla to paráda a každý z nás si to užil. K jachtě se muselo buď kousek plavat nebo nás kamarád jednoho po druhém převezl malým člunem.
Odpoledne jsme pak vyrazili na společný výlet do cca 10 km vzdáleného Zadaru, jehož stará část se rozkládá na poloostrůvku. V 16. stol., v době největšího tureckého nebezpečí, byla prokopána šíje, takže vzniklý hluboký příkop zalilo moře, v době míru se příkop zase zasypával.
Mořské varhany v Zadaru
My jsme zaparkovali kousek před mostem, který spojoval historické “ostrovní” centrum s pevninou a pak se už vydali do uliček města. Zadar má jednu relativně novou velkou atrakci – „Mořské varhany“, kterou lze najít na nábřeží v nejzápadnější části starého města (Morske orgulje). Na stejném místě se nachází i světelná instalace „Pozdrav slunci“, jejíž efekty jsou k vidění pouze za tmy.
Na “varhanech” bylo celkem hodně lidí, ale je pravda, že když člověk došel až k nim, opravdu slyšel hrát hudbu. Hlad nás však hnal někam do restaurace. Bohužel v tomhle ohledu nás Zadar zklamal – i když např. v jedné restauraci měli volné místo, odmítli nám přesunout stoly tak, abychom mohli sedět spolu. Když už se nám podařilo najít volnou restauraci pro tolik lidí, bylo jídlo naprosto katastrofální a obsluha zrovna tak. Všude jinde za celý pobyt jsme byli moc spokojení, ale na tohle místo s láskou vzpomínat nebudeme.
Většina po večeři odjela zpátky do Kožina, jen já s holkama, Jeník, Bára a Nola jsme se ještě vrátili k Mořským varhanům, protože jsme chtěli vidět “Pozdrav slunci” i za tmy. Takže jsme mrkli na svítící kruh a pak se už vydali za ostatími domů.
Úterní ráno mi začalo už v pět, protože jsem slíbila pohlídat půlroční Terezku a pětiletou Klárku, když se jejich rodiče jeli potápět do Šibeniku. Hlídání šlo v pohodě – odpočívali jsme všichni na terase a u moře. Večer jsme se osvěžili “boulí”, kterou přichystala Verča a vytunila Nikča.
Ninská laguna – Královnina pláž
Abychom se nekoupali stále jen na jednom místě, udělali jsme si ve středu výlet do Ninské laguny. Tato písečná pláž je svým mělkým a teplým mořem mimořádně oblíbeným místem pro rodiny s malými dětmi. Krásný je odtud i výhled na pohoří Velebit. Na Královninu pláž, která je součástí laguny, jsme museli zaplatit vjezd 30 kuna na auto. Bivakovali jsme na jedné straně pláže, ale pak jsme se postupně všichni přesunuli k hospůdce na druhé straně.
Ninská laguna je také známá pro účinky léčivého bahna (peloid), které se zde používá pro léčbu revmatickým obtíží a kožních nemocí. Spolu s Jeníkem, Bárou a Nolou jsme se samozřejmě bahnem napatlali, když už jsme tady byli.
Město Nin
Po pár hodinách na pláži jsme se přesunuli do historického městečka Nin, kde jsme si nejprve dali pozdní oběd a pak si ho i prošli. Nin je nejstarším chorvatským královským městem a nám se tady moc líbilo.
Sobotní dopoledne jsme s holkama opět hlídaly Terezku s Klárkou a pak už celý den trávily u moře. Ani v náš poslední dovolenkový den jsme to nepřeháněli s aktivitou a celý ho strávili u moře. Večer odjeli dvě rodinky, pro které bylo lepší jet domů na noc. My ostatní jsme zašli na poslední večeři.
V sobotu ráno po snídani jsme zabalili, zaplatili a vyrazili přes Záhřeb a Maribor do Trutnova. Po cestě jsme na delší dobu zastavili jen v Brně a domů přijeli v deset večer.
Přidat komentář