• Menu
  • Menu

Půvabná pražská čtvrť

Domů » Všechny destinace » Česká republika » Praha - hlavní město » Půvabná pražská čtvrť

Nový Svět

K nejnavštěvovanějším místům Prahy patří bezesporu oblast Hradčan. Nezasvěceného turistu však asi nenapadne, že jenom pár minut od hlavní trasy vytyčené strahovským klášterem, Loretou a Pražským hradem, se nalézá další skvost:  mini čtvrtička Nový Svět, jedno z nejpůvabnějších pražských míst. Přesto, že je dnes Nový Svět zmiňován v mnoha turistických průvodcích, není zase tak moc velký problém jej minout. Leží totiž zcela stranou veškerého turistického ruchu, a kdo se už jednou vydá do Prahy za památkami, je zpravidla veden hlavní turistickou tepnou ze Strahova a přes Loretu dále na Hrad. Na Nový Svět potom zavítá jenom náhodou, když snad zvědavě nakoukne do nenápadných bočních uliček, které od Lorety směřují kamsi neznámo dolů.

Nový Svět

Historie

Usedlost Nový Svět založil na počátku 14.stol. purkrabí Pražského hradu Hynek Berka z Dubé pro někdejší poddané, kteří patřili k pomocnému personálu královského dvora. Po ničivých požárech v 15. a 16. stol., došlo k rozšíření zdejší zástavby a do oblasti se začali stěhovat další drobní řemeslníci a zároveň s nimi i movití měšťané či drobní šlechtici, kteří chtěli být co nejblíže panovníkovi. Prolínání obou vrstev trvalo až do prvních otřesů monarchie a následně jejího pádu. Na přelomu 19. a 20. století počátků tak zůstaly na Novém Světě pouze početné chudinské rodiny, které se těsnaly v malých domcích, odkud se čas od času přenášely život do malých dvorečků a úzkých křivolakých uliček. Díky tomu získával Nový Svět vesnický jihoevropský kolorit a záhy se proto stal vyhledávaným místem filmařů, malířů a výtvarníků.

Místo pro filmaře a výtvarníky

Oblast se před námi začne objevovat hned vedle nejstaršího kapucínského kláštera střední Evropy na Loretánském náměstí. Černínskou ulicí po jeho levé straně sestupujeme podél zdi zahrad Černínský paláce k první křižovatce s krátkou ulicí Na Nástupu. Stojí zde jediný dům, někdejší lazaret bratří kapucínů, kteří zde později zřídili márnici. V 60.letech minulého století se zde usadil režisér Karel Kachyňa, autor filmů Už zase skáču přes kaluže, Král Šumavy, Smrt krásných srnců  a řady dalších.

kapucíni

Pokud už jste zde, můžete na chvilku vystoupat po pár schodech na Keplerovu ulici, která celý Nový Svět po horním obvodu rámuje. Dostane se vám zde nejenom zajímavých nadhledů na celou usedlost, ale také možnost uvidět torzo originálních barokních hradeb, které lemují zdejší tramvajovou trasu. A je to místo ne ledajaké: v červenci r. 1648 zde plukovník katolického vojska Ernst z Ottwaldu tajně převedl do Prahy švédský předvoj protestantské armády generála Hanse Christiana Königsmarcka. Tím začala jedna z nejsmutnějších kapitol pražské historie v podobě drancování a ostřelování města. Důvodem Ottovy zrady bylo neustálé oddalování navýšení platu jeho velitelem Colloredem.

Jan Švankmajer

Budeme-li Černínskou ulicí sestupovat dál, nemůžeme minout dům č.5 s miniaturním balkónkem zdobený dvojicí podivuhodně vyhlížející soch. Avizují zde ateliér a galerii mezinárodně oceňovaného výtvarníka a animátora Jana Švankmajera, představitele novodobého surrealismu.

Dům č. 5 – Švankmajer

Paradoxně tomu, že většina obyvatel Nového Světa nepatřila k nejbohatším, v celé zdejší lokalitě jsou patrná honosná znamení odpovídající názvům domů s přívlastkem „zlatý“. Podle historiků mohlo mít vše dvojí důvod : jednak snaha místních alespoň nějak si vynahradit si své nuzné postavení, jednak právě pobyt výše zmíněných měšťanů.  Ať tak či onak, prvním z celé řady zlatých upozornění je dům U Zlatého bažanta, který stojí v sousedství Švankmajerova ateliéru.

Malíř Jan Zrzavý

Hned naproti žil na počátku I.světové války v podnájmu u staré trhovkyně jeden z tvůrců nastupující české avantgardy malíř Jan Zrzavý. „Paní domácí lítala celý den po pražských tržištích“, vzpomíná malíř v jednom ze svých životopisů, „proto jí nevadilo, že jsem si zde zařídil svůj první ateliér, kam mně občas z trhů donesla i něco na přilepšenou. Byla moc hodná, ale říkala, že moje obrazy raději komentovat nebude..“

Dům, kde žil J. Zrzavý

Pražská roubenka na Novém Světě

Dům, podobně jako nedaleký klášter kapucínů poznamenaný pozůstatky švédského bombardování, vymezuje jednu část jediného novosvětského náměstí, druhou pak příkré schody vedoucí do nedalekých Střešovic. Středobodem náměstí je v historické Praze snad jediná dochovaná roubenka. Její vznik se datuje od pol.18. století, kdy sloužila místním jako stáj pro koně. Ještě před zástavbou Nového Světa tudy na povrchu protékal kněžnou Libuší zmiňovaný potok Brusnice, dnes z větší části svedený do podzemí. Díky množství v něm žijících raků, dostalo stavení název U Raka. Roubenku proslavili zejména dva spisovatelé a nerozluční přátelé Ota Pavel a Arnošt Lustig, kteří objekt v polovině 60.let minulé století společně obývali. Po napadení objektu dřevomorkou na přelomu 80. a 90. vznikla pod patronací Památkového ústavu replika původní stavby. Památkově chráněný dům dnes slouží jako romantický miniaturní hotel.

roubenka

Dům u Zlaté hvězdy

Z náměstí vede východním směrem hlavní  „tepna“ celé oblasti Nový Svět. Snad nejpůsobivějším domem na její trase je dům U Zlaté hvězdy, pod jehož drobounkou pavlačí můžete posedět v útulné kavárničce jednoduše zařízené na způsob venkovských posezení. Stavba je dílem kmotřence slavného barokního architekta K.I. Dientzenhovera  Jana Nepomuka Palliardiho, jehož architektonické stopy lze nalézt od Hradčan přes Malou Stranu až Staré Město pražské.

U Zlaté hvězdy

Dům U Zlatého pluhu

Miniaturní, jednoduché baroko s nastupujícími prvky rokoka proložené místy dochovanou, místy později rekonstruovanou zástavbou „vesnických“ domků nás provází dál k Pražskému hradu. Ani zde se usedlosti nevyhnuli další velikáni české kultury.  V domě č.25 U Zlatého pluhu ze šedesátých let 17.století tak bydlel houslista Jan Ondříček, kterému se zde narodil v r. 1922 syn František. Svému otci od dětství vypomáhal s živobytím společným hraním po pražských kavárnách a hostincích, aniž by kdo tušil, že z malého kluka jednou vyroste světově uznávaný houslový virtuóz.

U Zlatého pluhu

Dům U Zlatého beránka

Nedaleko stojící pitoreskní dům U Zlatého beránka, v 18. století z baroka na klasicismus přestavěné sídlo místních řezníků, se stal v období Pražské jara útočištěm svojského výtvarníka a pozdějšího ředitele Národní galerie Milana Knížáka. V uličkách Nového světa pořádal své slavné happeningy, kam pozval i proslulého amerického beatnika Allena Ginsberga. V době normalizace se pak do Zlatého beránka přistěhoval svérázný malíř Miloš Kurovský. Jeho dílo odráželo zájmem o německé filozofy, metafyziku a jazz. Nic, co by mu u tehdejšího režimu mohlo přidat. Zákaz oficiálně vystavovat proto vyřešil po svém: ateliér si zařídil u přízemních u oken vedoucích do ulice a lidé tak mohli obdivovat nejenom zde vystavené obrazy, ale také umělce během práce.

 

Dům s břečťanem a dětské hřiště

Mezi zmíněnými stavbami stojí za pozornost nenápadný dům č. 21 zpola porostlý břečťanem. Budete-li mít štěstí a potkáte jeho majitele, kteří vás nechají nahlédnut za vstupní dveře, ocitnete se rázem v pohádce. Břečťan přerůstá z ulice do malebného pavlačového dvorka, kterému vévodí barokní studna. Pod pavlačí se pak krčí nenápadný kout, kde podle vyprávění někdejšího provinciála kapucínů pátera Valeriána ústí dnes zasypaná chodba. Kapucíni ji vybudovali v době třicetileté války pro případ úniku před případným atakem švédských vojsk.

Celá severní strana ulice Nový Svět je ohraničena zídkou, která odděluje čtvrť od zbytků kdysi zasypané strže. Za ní se objevíte jedno z nejkrásnějších dětských hřišť, vyhledávané zdaleka ne jenom maminkami dnešních Hradčan. Je to také jedno z mála míst, odkud můžete vidět mýtickou Brusnici.

Barokní vila U Zlatého žaludu

Miniaturní zástavbě Nového Světa se zcela vymyká dvojice honosných domů v úpatí Kapucínské uličky. První, barokní vilu U Zlatého žaludu, nechal v roce 1707 postavit proslulý architekt Jan Blažej Santini pro rodinu svého tělesně postiženého bratra štukatéra Františka. Po jeho brzké smrti koupili v r. 1725 vilu Lobkovicové, aby ji darovali kapucínským hudebníkům, z nichž většinu tvořily osiřelé děti.  Poslední prapra „vnuk“ těchto Kapucínských zpěváčků žil U Zlatého žaludu ještě v 90.letech minulého století. Byl jím dirigent opery ND Karel Kuchinka.  Kdysi mně vypravoval, že za zdejší byt a stravu měli zpěváčci pravidelně doprovázet zpěvem bohoslužby v loretánské kapli Narozené Páně. Sám Karel Kuchinka hrál pravidelně na varhany ve vedlejším kapucínském kostele Panny Marie Andělské až do poloviny 70.let minulého století.

 

Barokní dům u Zlatého hroznu

Druhou dominantou je dvoupatrový raně barokní dům U Zlatého hroznu. Dílo Abrahama Unkofferta z r. 1694 mělo zacelit ránu po dřívější středověké zástavbě, která vzala za své při útoku Švédů. V domě žil na počátku 20.století operní a operetní skladatel Rudolf Friml se svou dcerou pianistkou Zdenou, do které se zamiloval a posléze se s ní i oženil, populární pražský písničkář Karel Hašler. Dost možná, že během jejich společného randění po Hradčanech došlo k inspiraci nejznámější Hašlerovy písničky Po starých zámeckých schodech.

U Zlatého hroznu

Dům U Zlaté hrušky

Historie v sousedství stojícího domu U Zlaté hrušky zasahuje až do středověku. Dnešní vzhled domu je dán pseudo barokními úpravami v 19.století. Jedni je považují za kýč, druzí za v Praze ojedinělé stopy tzv. selského baroka. Nachází se zde jedna z nejluxusnějších pražských restaurací a jeden by možná nevěřil, že ještě před první světovou válkou zde stávala pochybná chudinská hospoda s provozovanou prostitucí.

Zlatá hruška

Dům U Zlatého noha

Posledním významným místem Nového Světa je na jeho konci dům U Zlatého noha, v 17.století sídlo dánského hvězdáře ve službách císaře Rudolfa II. Tychona Brahe. Astronom zde však dlouho nevydržel. Při jeho badatelské činnosti ho údajně rušilo časté zvonění nedalekých kapucínů, proto si na císaři vymohl ubytování na nedalekém a klidnějším Pohořelci v budově dnešního Keplerova gymnázia. Informace na pamětní ceduli, že astronom dožil v domě na místě dnešního Černínského paláce, je proto zavádějící. Mimochodem v tomtéž domě se r. 1922 narodil Jaroslav Drobný, československý hokejový mistr světa z r.1947 a v r. 1954 vítěz populárního Wimbledonu. Bohužel nikoliv už však v dresu Československa, ale v barvách Egypta, který Drobnému poskytl po jeho emigraci v r.1948 azyl.

dům, kde bydlel Tychon Brahe

Hned za domem U Zlatého noha se nám naskytne zcela neznámý pohled na Svatovítskou katedrálu. Vznikl zbourání někdejší brány, která zde oddělovala chudinskou čtvrť od  honosných Hradčan.  Na jejich v úvodu zmíněnou hlavní turistickou trasu se odtud můžeme po pár metrech vrátit zde začínající Kanovnickou ulicí.

neznámý pohled na Svatovítskou katedrálu

 

Profilový obrázek
cestounecestou

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *