• Menu
  • Menu

NP AIGÜESTORTES II.část

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Španělsko » NP AIGÜESTORTES II.část

Výlet v NP AIGÜESTORTES

Refugi d´Amitges – Port de Ratéra- Refugi de Saboredo- Coth deth Tuc Gran de Sendrosa- Collet del Clóto- Port de Ratéra- (po GR 11)- Estany de les Obagues de Ratera- Refugi d´Amitges  je taky dle mého mínění docela dost hikers friendly procházka. Babičku bych už teda nechala spíš doma, děti už by taky měly být trochu vycvičený, ale žádný těžce schůdný  nebo fakt náročný úsek, co se převýšení týče na této cestě taky nepotkáte. Jen teda možná může být pro někoho moc dlouhý, my jsme to šli skoro 11hod a bivakovali cca 45min. před Refugi d´Amitges. Na druhou stranu, můžete to rozdělit do dvou dnů s noclehem na chatě Refugi de Colomers.

Východ slunce na Refugi d´Amitges

 

Budíme se do krásného rána, super,..ale je chladno a nechce se nám ze spacáčků, ale co se dá dělat, vstávám jako první a aspon vařím čaj, následuje vydatná snídaně a pomalu se balíme a loučíme s našima “kámošema“. Pak už nabíráme směr na Port de Ratera – pár minut pokračujeme nahoru po cestě až na její konec, tam odbočíme doleva a po cestičce vedoucí mezi dvěma jezírky začínáme stoupat, nejdřív k Estany del Cap del Port de Ratera a odsud do sedla Port de Ratera, převýšení je na Pyreneje minimální, takže po hodinové rozcvičce tam v klidu dorážíme. Docela fouká, tak dáváme jen menší pizzí pauzu a začínáme klesat na Refugi Saboredo, cesta GR2114 nás vede doprava a během klesání se nám otvírají super výhledy na celé údolí. Klesali jsme trošku přes hoďku- až nám z toho vyhládlo, tak jsme dole našli rovné místečko s kýčovitým výhledem a pustili se do přípravy oběda. Následuje minisiesta, balíme a asi za 10 min dorážíme na Refugi de Saboredo, kde  potkáváme několik „domorodců“, taky zrovna obědvaj a zvou nás, ať ochutnáme,…škoda, že jsme teď dojedli ,  tak s díky odmítáme, jen dobíráme vodu a mastíme dál.

Lac Obago, cca v půlce stoupání do Port de Ratéra

Pěšinka nás vede doleva dolů (u Saboreda to není úplně nejlíp značený, ale je tam ukazatel na kterým je napsaný něco jako Coth nebo Cloto..), ale orientačně náročný to taky určitě není, prostě doleva, dolů do údolí, jím projdete na konec, kde začíná stoupání, které končí v sedle Coth deth Tuc Gran de Sendrosa, odkud se zase můžete jen vrátit, nebo (jako my) začít klesat do vedlejšího údolí . Tady už se docela hodí mít mapu (moc značek nepotkáte), každopádně NEKLESEJTE až úplně dolů do údolí (zbytečně byste šli zase nahoru), asi ve 2/3 sestupu potkáte pěšinku, která se stáčí vpravo a tváří jako naše (ale není), je tam druhá pěšinka, co se stáčí doleva (a ta je naše) a v podstatě traversem (občas se musí kousek nahoru a dolu) vás dovede během cca 15 min. k jezeru Lac de Cloto.

Jezero Lac de Cloto

jezero Lac de Cloto

Tady opravdu stojí zato zastavit a užít si okolní výhledy- fakt mazec!! Jinak cesta obchází jezero zprava a po kraťoučkém stoupání vás dovede na rozcestí s GR11, kde se vydáváme doleva čímž se začínáme vracet zpátky na Port de Ratéra (pokud byste už měli dost, můžete se vydat doprava a cca za hoďku byste dorazili na Refugi de Colomérs).

Skoro celou dobu jdete podél nějakého jezera, stále po pravém břehu. Je dobré vědět, že GR11 je vždycky značená červeným  a bílím pruhem (takže neodbočujte na cesty značený jen červeným nebo žlutým pruhem), i když zrovna GR11 je místy přeznačkovaná, že by se tu neztratil ani slepec! Na konci údolí nás vítá zlatý hřeb dne, oblíbené stoupání, tohle je teda trochu prudší než ta předešlá, ale dneska už naštěstí poslední. Nahoře jsme v 18, a obloha se začíná pomalu barvit do červena. Už se moc nezdržujem, trochu fotíme, ale začínáme rychle klesat,… je čas začít hledat bivak II. Nechceme zpátky na Amitges (naši kamarádi od Valencie nám řekli, že dneska má být otevřené). Navíc nerada se vracím stejnou cestou, tak u Estany del Cap del Port de Ratera neodbočujeme doleva, ale pokračujeme dolů do údolí, stále po GR11.

výhled z tisícihvězdičkového hotelu Bivak II 😀

Údolí je krásný, ale podmáčený s hodně lávkama, naštěstí brzo nacházíme suché, vyvýšené místo, je něco po 19- ideální čas na přípravu bivaku….o večeři nemluvě. V 20:30 je tma jak v pytli, dneska máme docela oddupáno a už ze spacáků užíváme náš tisicihvězdičkový hotel, tak krásný nebe sme dlouho neměli 🙂 (jinak kdo by nechtěl šetřit a měl potřebu střechy nad hlavou, tak na chatu je to taky kousek, furt údolim dolů, obejít zleva jezero a kousek za ním potkáte rozcestí, tam doleva -na horu a ani ne za 30min jste zpátky na Amitges).

Cestopis následující den

Cestopis předchozí den

Ifca

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *