Muzeum pod širým nebem – Open Air
Otázka nejnavštěvovanějšího místa v Kappadocii je zcela bezpředmětná. Na 100% je jím totiž Muzeum pod širým nebem v Göreme. Na místě, které dnes navštěvují tisíce turistů denně, stál úplně zpočátku obyčejný Byzantský klášter. Ve skalních jeskynních příbytcích zde žilo na dvacet mnichů, kteří zde během svého působení vytesaly systém kostelů a klášterů. V 17. století se z místa stal důležitý poutní cíl, který člověk 20. století zahrnul do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Pro veřejnost je místo otevřeno každý den od 8:00 – 17:00. Komplex leží přibližně 1 km východně od Göreme, ale i přes tuto krátkou vzdálenost se turisté nechávají vyvézt autobusy až k muzeu, před kterým se nachází velké většinou přeplněné parkoviště.
Snad všichni průvodci mají na svých stránkách napsanou zcela neužitečnou poznámku a doporučení, že máte do komplexu vyrazit brzy ráno, během oběda nebo alespoň pozdě odpoledne, kdy se můžete vyhnout davům turistů. To je dle mého názoru nesmysl a myslím si, že je tato poznámka zcela zbytečná, neboť je komplex nonstop přeplněn turisty. Mezi jednotlivými kostely a jeskynními obydlími se tak budete věčně pohybovat ve frontě jiných, více méně podobně nadšených turistů.
Otázkou je, zda má návštěva tohoto místa vůbec nějaký smysl. Pokud se totiž půjdete projít po okolních údolích, zjistíte, že podobné kostely lze potkat téměř na každém kroku. Přiznávám, že většina kostelů, které jsou veřejnosti bez omezení volně přístupné, jsou návštěvníky i v dnešní době často ničeny. V některých případech je poničení tak výrazné, že už nelze rozeznat ani původní námět byzantských nástěnných fresek. Vrypy jmen vandalů můžeme pozorovat ve všech světových jazycích, což dělá poměrně nepříjemný obrázek o naší „civilizované“ společnosti.
Muzeum pod Širým nebem v Göreme zahrnuje kostely a kláštery s nejhezčími a nejzachovalejšími freskami. Ať už se jedná o „kostel jablka“ (Elmali Kilise) z 12. století, ve kterém můžeme obdivovat fresky s biblickými výjevy, kapli sv. Barbory (Azize Barbara Sapeli), kterou vytesali byzantští vojáci pro svou patronku sv. Barboru (je v kapli vyobrazena vlevo od vchodu) v době ikonoklastického období, nebo „kostel sandálu“ (Carikli Kilise) ze 13. století. Ten dostal jméno podle otisků nohou na podlaze, o kterých se tvrdí, že jsou poslední otisky Ježíše před jeho vstoupením na nebesa.
Karanlik kilise
Všechny tyto překrásné kostely „strčí do kapsy“ Karanlik kilise „Tmavý kostel“. Kostel, který se nachází nahoře vlevo, můžete navštívit pouze za příplatek dalších 12 TL. (Pokud máte Muzejní kartu, stačí jen ukázat u vchodu a máte vstup zdarma.) I přesto, že je tento poplatek na zdejší poměry celkem vysoký, určitě s návštěvou neváhejte. Karanlik kilise je označován jako jeden z nejhezčích dochovaných kostelů v Turecku. Zdejší fresky jsou po nákladné velmi zdařilé renovaci, která jim vrátila původní jas a barevnost. A navíc, díky příplatku se konečně nebudete tísnit v davu okolních turistů, takže si návštěvu můžete patřičně užít.
Tokali Kilise
Na návštěvu muzea pod širým nebem si vyhraďte alespoň dvě hodiny. Až svou návštěvu dokončíte, nezapomeňte se podívat ještě do Tokali Kilise (kostel spony, nebo také Křivý kostel), který se nachází naproti východu z muzea. Jedná se o jeden z největších kostelů v Göreme. Obdivovat tady můžete překrásné modré fresky.
Přidat komentář