Jedno z nejúžasnějších měst Chorvatska se nachází na jihu Dalmácie, přímo na rozpáleném mořském pobřeží. Teplota zde v létě stoupá k tropickým hodnotám, rozpálené uličky města skýtají místy stín, v němž se k sobě tulí desítky turistů a popíjejí chladné nápoje. Dubrovník se pyšní historickými budovami, díky kterým byl v roce 1979 zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO. Domky přežily mnohá nestálá období tohoto města. Mnohé útoky z moře, země i ze vzduchu. Jejich křehkou krásu bránily svými pažemi téměř dva kilometry dlouhé hradby. Dubrovník jako jediné město při moři začalo svým kulturním i hospodářským významem konkurovat Benátkám. Do této historické perly vedly dvě brány z obou stran původní úžiny. Chránili je ozbrojení vojáci a jako to vídáme ve filmech s historickou tématikou, střežili pokojnost města.
Tato perla Jadranu je jedním z nejkrásnějších turistických míst Chorvatska. Kdysi dávno prosperovalo především díky námořnímu obchodu. Tržiště plná ryb, krabů, slávek, ovoce a zeleniny. Uličkami vonícími chlebem a květinami denně prošly stovky lidí. Život v Dubrovníku byl striktně omezován společenskými pravidly. Na kamenných ulicích jste mohli potkat aristokraty, řemeslníky a otroky. Šlechta s mocí ve svých rukou procházela okolo stísněných domků, shlížela na kováře, hrnčíře či soukeníky. Opodál potkávala otroky s nádobami plnými vody na ramenou. Svatby mezi jednotlivými skupinami byly striktně zakázány a tak vznikaly příběhy o otrocích zamilovaných do své paní či o dceři hodnostáře, která utekla s mužem bez urozeného původu daleko za město.
Město dýchalo životem, jeho komplikovaností i krásou. Horké a rozpálené kameny na ulicích by mohly vyprávět, co všechno se zde odehrálo. Mnoho z těchto kamenů bylo po ukončení občanské války zrekonstruováno, stejně jako zbytek města. Rekonstrukce proběhla podle původních plánů, aby krása sídla zůstala zachována.
Červené střechy domků si tak ponechaly svůj charakter a při pohledu z ptačí perspektivy se až zatajuje dech. Tento krásný pohled na celé město se nachází z jednoho odpočívadla při cestě nad Dubrovníkem, tak jako ze strmých cest směřujících z hory k městu. Zajímavostí je provoz v centru. Celé historické jádro funguje jako pěší zóna se zákazem vjezdu automobilů. Neruší vás tak při procházkách a obdivování památek troubení aut nebo uskakování nervózním řidičům.
Z hradeb, které objímají celé město, je překrásný výhled. Jsou otevřeny turistům a propojují jakýmsi zvláštním a až neskutečným způsobem návštěvníka s denním životem obyvatel města. Je vidět do kuchyní a obýváků, můžete spatřit dívky věšící prádlo na dvorcích nebo zalívající květiny. Malé děti nadšeně mávají turistům a maminky na ně volají k obědu. Mnozí pospávají odpoledne v křeslech a chrání se před dusnem venku malým větrákem na stolku. Již si zvykli na zvědavé oči turistů a dávají své životy na odiv. Sžili se s městem a vdechli mu život. Každé ráno začínají kávou a kakaem svůj den na dvorku nebo v malých kavárničkách. Spousta z místních pracuje v obchodech se suvenýry. Mnozí však odplouvají na svých lodích naplněných turisty, nebo zkouší štěstí na moři rybolovem. Pestrobarevný život pulzuje v tepnách Dubrovníku a ohraničují jej třiadvacet metrů vysoké hradby. Krásný kontrast modrého moře, chladného vánku a horkého města láká turisty po celou svou historii a jeho poklady stojí za obnovení.
Přidat komentář