Zimní Kréta
Je časné ráno a my vyrážíme na výlet. Cílem je kaňon v NP Samaria. Vyrážíme z Chanie směrem na Alikianos -Lakki – Botanical Park. V obci Lakki zastavujeme u kostelíka. Kolem nás jsou voňavé sady právě dozrávajících citronů a mandarinek, v pozadí se zasněženým pohořím. Krása.
NP Samaria
Přijíždíme do NP Samaria. Fičí ledový vítr. Vstup do parku je otevřen a tak hurá na výlet. Naše radost trvá jenom malou chvíli, cestu do kaňonu Samaria nám zahradí obrovitý ranger. Je mi líto, ale do kaňonu je v tomto zimním období vstup zakázán! Škemrám, ať nás pustí aspoň několik stovek metrů do údolí. Ne!
Soutěska Samaria
Známá krétská soutěska se nachází v NP Samaria. Kolem se tyčí pohoří Levka Ori. Soutěska patří k nejhlubším a nejdelším v Evropě /druhá nejdelší/. V létě velmi populární, 13 km dlouhá, turistická cesta. Soutěskou dojdete až na pobřeží Lybijského moře. Šílené davy turistů trochu ubírají na kráse této nádherné trase mezi horskými velikány, v některých místech 350 – 600 metrů vysokými a tyčící se nad vámi. Kvůli velkému náporu turistů je stezka spíše jednosměrná. Kus cesty jdete korytem říčky. Chce to rozhodně dobré boty. Projdete opuštěnou vesnicí Samaria a dostanete se až do nejužšího místa, kterému se říká Železná brána. Na pobřeží vás pak čeká pláž Agia Roumeli, tady pak i několik hospůdek a hotýlků. Lodí můžete pak doplout do Chora Sfakion, dá se tam dojít i pěšky po cestě přes Agios Janis. Soutěska Samaria leží v pohoří Lefká Óri a je přístupná od května do října.
Celý NP je přírodním unikátem, je tu nejvíce zachovaný původní lesní porost. Mimo horský masiv se zde nachází na 450 druhů rostlin, žijí tady divoké kozy. Ve druhé světové válce sloužila Samaria jako úkryt poraženým řeckým i spojeneckým vojákům, kteří prchali před vítěznými Němci z bitvy u Chanie.
Zavřený Xyloskalo café-restaurant
Vylézáme na vrchol, který se tyčí nad kamennou chatou – Xyloskalo café-restaurant. Vítr je tak silný, že se vracíme. Taverna dole vypadá, že je otevřená, ale obsluhující je namol a není schopen nám uvařit ani kávu a tak si na parkovišti, kde jsou stoly a lavice, uvaříme aspoň horký čaj.
Odjíždíme, odbočujeme na kamenitou cestu na Kalleri Refuge. Stojíme před kamenným domem, který musel být krásnou horskou chalupou a hotelem. Dnes, kdysi krásné interiéry, obývají všudy přítomné kozy.
Pokračujeme pak dále přes hory a krásné výhledy do známé oblasti Sougia.
Přidat komentář