Nutrie říční (Myocastor coypus)

Procházka od Žlutých lázní ke Karlovu mostu nabízí nejenom pohledy na Vltavu a panoramata Prahy – Vyšehrad a  Hradčany, ale určitě na své cestě potkáte nutrie. Po pravdě řečeno, pro mne tyhle přerostlé obří „krysy“ vyvolávají spíše děs. Při jejich velikosti jsem se domnívala, že to jsou bobři. V odborné terminologii se nutrie také nazývá vodní krysa nebo řekomyš.

Zvířata dorůstají délky  až 70 cm + dlouhý ocas, který zvíře prodlužuje o dalších 30-45 cm, jejich váha může být až 10 kg. Jsou vynikající plavci a podstatnou část své aktivity vyvíjejí ve vodě. Na nohou mají plovací blány a jejich nozdry jsou posunuty dopředu a nahoru. Okolo tlamy mají hmatové vousky, které jim ve vodě umožňují snadněji hledat potravu. Ve volné přírodě vzniká následující sociální uspořádání. V polygamní sociální skupině vládne alfa samice, jí je podřízen alfa samec (v době říje se vedení prohodí). Mladé samice si vytvářejí teritoria částečně se kryjící s teritoriem matky, mladí samci jsou z rodiny vypuzeni.

Nutrie pochází z Jižní Ameriky a do Evropy se dostala především kvůli svému kožichu. Chovaly se na kožešinových farmách, odkud se ale některým jedincům podařilo utéct a v evropské přírodě se jim zalíbilo

Na březích Vltavy

Pohled na maminky s dětmi, které zvířata krmí, je očividně fenoménem. Nutrie  říční se na Vltavě nejenom tady v centru, ale  po celé délce břehu Vltavy už zabydlely a množí se. A jak vidno také se jim velmi dobře daří. Zbarvení nutrií je také dost variabilní. Od tmavě hnědé až po světle krémovou.

Nutrie se  dožívá věku 6. let. Od břehu, kde si hrabou nory dlouhé až 15 metrů  se příliš nevzdalují. Nutrie je býložravec, živí se převážně ohryzáváním kořínků a větiček, nepohrdne mrkví, řepou, slupkami z brambor, jablky a smlsne si  na pečivu i rýži. Nutriím je ve  městě, kde jsou krmené, dobře..

Odborníci jsou proti krmení a varují, že krmení může být i nebezpečné.