Přímořské letovisko Mrzeżyno
Od moře a města Miedzyzdroje, s malou zastávkou ve Wolinském národním parku, kde chovají zubry, pokračujeme přes Trzesacz, Trzabiatóv až do rybářské vesnice Mrzeżyno. Je víkend a v přístavu je velmi živo, je už skoro poledne a tak už poslední rybáři balí své sítě. Je tu ještě několik stánků, kde doprodávají své úlovky. Promenádu u přístavu lemuje několik restaurací a stánků s občerstvením. Těšíme se na doboru rybku. Jsme dost zklamaní, předražené jídlo je podávané jako fast food a tak romantika jde do háje. Škoda.
K majáku
Jdeme směrem k majáku, který je jedním z prvních majáků, postavených na jižním pobřeží Polska. Příjemná procházka, vedle je písčitá pláž a na ní spousty rekreantů. Během pár minut není vidět na krok. Být na poušti, tak si myslím, že se přihnala velká písečná bouře. Je to však vodní mlha a zřejmě následek měnící se tlakové fronty. Mlha je velmi ledová a tak je komické pozorovat lidi v plavkách, kteří úprkem utíkají ze studeného moře.
Mrzeżyno, Ost Deep nebo Treptower Deep
Mrzeżyno je malé přímořské letovisko. Leží na dolním toku řeky Rega v Západopomořanském vojvodství v severozápadním Polsku.Historie je úzce spjata s historií města Trzebiatow, kam také administrativně od roku 1973 spadá. Přístav Mrzeżyno se ve starých mapách nazýval Ost Deep nebo Treptower Deep a vznikl v polovině 15. století, když se zcela zaneslo původní ústí řeky Rega. Obchodníci z nedalekého Trzebiatówa nechali roku 1457 vykopat nové zkrácené řečiště a u jeho ústí do moře založili přístav, který rychle nabýval na významu. Vyváželo se odtud dřevo, plátno a kukuřice a hlavním dovozním artiklem bylo konopí, len, lněné semínko, kůže, sledi a víno. Koncem 18. století se přístav znovu zanesl bahnem, splavnost řeky se již nepodařilo obnovit a Mrzeżyno se tak začalo měnit z obchodního přístavu na přímořské letovisko. Po druhé světové válce se přístav přejmenoval z Ost Deep na Mrzeżyno a vznikl zde vojenský prostor, takže byl s turistickým ruchem konec. V 60. letech byla oblast opět otevřena veřejnosti a došlo i k rekonstrukci přístavu. Při ní byly nevhodně navrženy a postaveny nové vlnolamy, které dodnes komplikují plavbu.
Něco pro vodáky
Podle přístavního řádu do přístavu Mrzeżyno (stav v roce 2014) nesmí vplouvat lodě delší než 12 metrů a širší než 4 metry, maximální ponor určuje správce přístavu podle aktuálních podmínek a vplouvání a vyplouvání z přístavu je povoleno pouze pokud je viditelnost větší než 2 námořní míle, síla větru nepřesahuje 3°B a stav moře 2°B. Proudy u pobřeží totiž tečou buď severozápadním nebo severovýchodním směrem, to záleží na směru větru a jeho síle, a mohou dosáhnout rychlosti až tří uzlů. Rychlost proudu řeky v přístavu je kolem jednoho uzlu, ale po dlouhých deštích může dosáhnout také tří uzlů.
Co se děje na mělčinách u konce vlnolamu, když se tyto proudy potkají v silném protivětru, si každý dokáže představit Vlnolamy jsou otevřené směrem na východ a vzdálené přes 80 metrů od sebe, takže vytvářejí klamný pocit bezpečného vjezdu. Není tomu tak, k východnímu vlnolamu se z vnitřní strany nanáší písek, který často dosahuje až pár decimetrů pod úroveň hladiny.
Při vplouvání a vyplouvání je tedy nutné se s lodí držet velmi těsně u západního vlnolamu a pečlivě sledovat hloubkoměr. Hloubka v přístavu Mrzeżyno by měla být kolem 2,5 metru, ale díky rychlosti říčního proudu se nánosy bahna a písku na dně občas přemisťují a při silných větrech, vanoucích od pevniny, hladina řeky poklesne až o půl metru. Text: Miroslav Jaroš
Na pláž duchů v Rogowo
Je na čase zvednout kotvy a posunout se o kus dál. Neplánovaně ještě zastavujeme na plážích v Rogowo, kde se koná hudební festival. Ledová mlha pokračuje i tady a nádherné scény s duněním hlasité hudby na břehu moře útočí na naše oční i smyslové vjemy.
Přidat komentář