• Menu
  • Menu

Přístav Mrzeżyno

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Polsko » Přístav Mrzeżyno

Přímořské letovisko Mrzeżyno

Od moře a města  Miedzyzdroje, s malou zastávkou ve Wolinském národním parku, kde chovají zubry, pokračujeme přes Trzesacz, Trzabiatóv až do rybářské vesnice Mrzeżyno. Je víkend a v přístavu je velmi živo, je už skoro poledne a tak už poslední rybáři balí své sítě. Je tu ještě několik stánků, kde doprodávají své úlovky. Promenádu u přístavu lemuje několik restaurací a stánků s občerstvením. Těšíme se na doboru rybku. Jsme dost zklamaní, předražené jídlo je podávané jako fast food a tak romantika jde do háje. Škoda.

Miedzyzdroje
Miedzyzdroje

K majáku

Jdeme směrem k majáku, který je jedním z prvních majáků, postavených  na jižním pobřeží Polska. Příjemná procházka, vedle je písčitá pláž a na ní spousty rekreantů. Během pár minut není vidět na krok. Být na poušti, tak si myslím, že se přihnala velká písečná bouře. Je to však vodní mlha a zřejmě následek měnící se tlakové fronty. Mlha je velmi ledová a tak je komické pozorovat lidi v plavkách, kteří úprkem utíkají ze studeného moře.

Mrzeżyno pláž
Mrzeżyno pláž

Mrzeżyno, Ost Deep nebo Treptower Deep

Mrzeżyno je malé přímořské letovisko. Leží na dolním toku řeky Rega v  Západopomořanském vojvodství v severozápadním  Polsku.Historie je úzce spjata s historií města  Trzebiatow, kam také administrativně od roku 1973 spadá. Přístav Mrzeżyno se ve starých mapách nazýval Ost Deep nebo Treptower Deep a vznikl v polovině 15. století, když se zcela zaneslo původní ústí řeky Rega. Obchodníci z nedalekého Trzebiatówa nechali roku 1457 vykopat nové zkrácené řečiště a u jeho ústí do moře založili přístav, který rychle nabýval na významu. Vyváželo se odtud dřevo, plátno a kukuřice a hlavním dovozním artiklem bylo konopí, len, lněné semínko, kůže, sledi a víno. Koncem 18. století se přístav znovu zanesl bahnem, splavnost řeky se již nepodařilo obnovit a Mrzeżyno se tak začalo měnit z obchodního přístavu na přímořské letovisko. Po druhé světové válce se přístav přejmenoval z Ost Deep na Mrzeżyno a vznikl zde vojenský prostor, takže byl s turistickým ruchem konec. V 60. letech byla oblast opět otevřena veřejnosti a došlo i k rekonstrukci přístavu. Při ní byly nevhodně navrženy a postaveny nové vlnolamy, které dodnes komplikují plavbu.

Mrzeżyno
Mrzeżyno

 Něco pro vodáky

Podle přístavního řádu do přístavu Mrzeżyno (stav v roce 2014) nesmí vplouvat lodě delší než 12 metrů a širší než 4 metry, maximální ponor určuje správce přístavu podle aktuálních podmínek a vplouvání a vyplouvání z přístavu je povoleno pouze pokud je viditelnost větší než 2 námořní míle, síla větru nepřesahuje 3°B a stav moře 2°B. Proudy u pobřeží totiž tečou buď severozápadním nebo severovýchodním směrem, to záleží na směru větru a jeho síle, a mohou dosáhnout rychlosti až tří uzlů. Rychlost proudu řeky v přístavu je kolem jednoho uzlu, ale po dlouhých deštích může dosáhnout také tří uzlů.

Mrzeżyno
Mrzeżyno

Co se děje na mělčinách u konce vlnolamu, když se tyto proudy potkají v silném protivětru, si každý dokáže představit Vlnolamy jsou otevřené směrem na východ a vzdálené přes 80 metrů od sebe, takže vytvářejí klamný pocit bezpečného vjezdu. Není tomu tak, k východnímu vlnolamu se z vnitřní strany nanáší písek, který často dosahuje až pár decimetrů pod úroveň hladiny.
Při vplouvání a vyplouvání je tedy nutné se s lodí držet velmi těsně u západního vlnolamu a pečlivě sledovat hloubkoměr. Hloubka v přístavu Mrzeżyno by měla být kolem 2,5 metru, ale díky rychlosti říčního proudu se nánosy bahna a písku na dně občas přemisťují a při silných větrech, vanoucích od pevniny, hladina řeky poklesne až o půl metru. Text: Miroslav Jaroš

Na pláž duchů v Rogowo

 Je na čase zvednout kotvy a posunout se o kus dál. Neplánovaně ještě zastavujeme na plážích v Rogowo, kde se koná hudební festival. Ledová mlha pokračuje i tady a nádherné scény s duněním hlasité hudby na břehu moře útočí na naše oční i smyslové vjemy.

Rogowo
Rogowo
Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *