• Menu
  • Menu

Pustevny

 Jurkovičovy stavby- PUSTEVNY

Překrásný slunečný říjen v Beskydech  a místo  Pustevny bylo stvořené pro výlet. Tuto myšlenku v ten den sdílelo asi dalších tisíc lidí a tak v odpoledních hodinách bylo dost ouvej vůbec zaparkovat. Ta masa lidí  nás trochu děsila a chtěli jsme odsud  rychle zmizet. Ale přeci jenom lákavé Jurkovičovi stavby na Pustevnách a krásné místo nás přesvědčilo o opaku. Lidští mravenci byli snad všude, na louce, v hospůdkách, na schodech, na lanovce…

Pustevny

Pustevny– své jméno získaly od poustevníků, kteří zde podle pověsti žili. Za svou podobu ale vděčí Pohorské jednotě Radhošť. Úplně prvním poustevníkem byl podle pověsti francouzský princ, který byl ve své vlasti odsouzený k smrti, ale podařilo se mu utéct a usadil se zde. Jiná pověst vypráví o synovi tkalce z nedalekého Frenštátu. Ten se stal poustevníkem, aby vysvobodil svého otce se zajetí. Poustevnictví bývalo v Čechách a na Moravě běžné až do roku 1782. Tehdy jej císař Josef II. zakázal, když se i mnoha dalšími nařízeními snažil omezit moc církve. V obydlí posledního poustevníka prý zůstal na skle malovaný obrázek Panny Marie. Byl potom zavěšený na velkém buku a lidé z okolí se k němu přicházeli pomodlit. A ještě před 100 lety se turisté chodili dívat nadbytky dvou kamenných pousteven a na alej starých stromů vysázených poustevníkem Felixem. Pustevny – jméno tohoto místa je dnes jedinou památkou na jeho dávné obyvatele, poustevníky. Dříve se jim ale říkalo „pústevníci“. Proto ve starých turistických průvodcích najdete název Pústevně nebo Pustevně. Již v roce 1891 zde turistický spolek Pohorská jednota Radhošť postavil první útulnu nazývanou „Pústevňa“ a jak se zvyšoval zájem o horskou turistiku, přibývaly i další ubytovny.

Pustevny

Nejznámějšími stavbami Pousteven jsou ubytovna Maměnka a restaurace Libušín. Obě stavby navrhoval slavný architekt Dušan Jurkovič, který zde využil architektonické prvky mnoha lidových staveb Valašska.

Pustevny

 Národní kulturní památka hotel Maměnka a restaurace Libušín,  nabízejí  mimo ubytování svým hostům překrásné výhledy na okolní hory. Unikátní secesní restaurace, která je v těsné blízkosti hotelu Maměnka vás uchvátí nástěnnými malbami navrženými Mikolášem Alšem. Kapacita restaurace je 100 míst “jídelní pavilón Libušín „ byl otevřen v roce 1899. Maměnka i Libušín byly dlouhou dobu v havarijním stavu. Po nedávné opravě můžete dnes vidět pokoje vybavené podle původního vzhledu v zelené, okrové , červené a modré barvě.

Restaurace Libušín Pustevny

Šumná – pro místní firmy byla na konci 19. století výstavba kamenné útulny v takové nadmořské výšce neobvyklá. Proto Pohorská jednota pro stavbu druhé ubytovny pozvala raději italského stavitele Bertiniho a zedníky z Alp. Na konci války byla ubytovna sídlem štábu 2. slovenské partyzánské brigády M.R.Štefánka. Přešla ze Slovenska do Beskyd pod Čertův Mlýn a 27. dubna 1945 svedla boj o poustevny s maďarskými vojáky, kteří zde byli ubytováni. Druhý den se Maďaři pokusili dobýt Pustevny zpět, to se jim však nepodařilo a brzy se přidali k německým vojákům prchajícím před frontou.

Útulna Tanečnice byla vystavena v letech 1924-26, ve své době patřila k největším ve státě. Na svou dobu byla komfortním hotelem s více než 80 pokoji.

Pustevny

Pustevny patří k nejatraktivnějším místům Valašska a Moravskoslezských Beskyd, nacházejí se v centru lyžařského a turistického areálu. Jsou východištěm letních i zimních turistických tras v okolí Pusteven a Radhoště s možností přejezdu přes chatu Martiňák a Třeštík na Bumbálku. V létě můžete využít žlutě značenou cyklotrasu přes Martiňák na Horní Bečvu nebo přes Skalíkovu louku do Rožnova pod Radhoštěm. Pro pěší turistiku se nabízí velký výběr značených tras s možností obdivovat Jurkovičovy stavby, při cestě na Radhošť sochu pohanského boha Radegasta. Druhým směrem na vrchol Tanečnice nebo na Čertův Mlýn.

Pustevny

Naučná stezka Čertův Mlýn vede z Pousteven po úbočí Čertova mlýna k horskému hotelu na Mariňáku, je dlouhá 8 km a její trasa není náročná. Na 9 zastaveních se dozvíte, co zajímavého tu žije a roste, čím jsou vzácné lesy v okolí, jak se mění krajina, kde se ukrývali partyzáni nebo kde a proč stavěl čert.

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

komentář