Jsme v Barmě už dva týdny a pořád nás tato země něčím překvapuje. Jsou dny, kdy se vracíme o 50 let nazpět a prožíváme život našich rodičů a dědečků, to když plujeme po řece v Mrauk – U, to když vidíme jak se sklízí právě uzrálá rýže a když přijíždějí rybáři do přístavu, na dalších místech tam, kde se cukr ručně vyrábí z cukrové třtiny, kde se vyrábí ručně cihly...
Jdeme po dřevěných schodech do domu, kde nás mile vítají. Tady dnes budeme spát. Je mi mizerně, náš průvodce se barmsky domlouvá něco s našimi hostiteli. Žena mě vezme za ruku a ukládá na připravenou rohož, která je uprostřed velké místnosti. Tady všichni budou s námi spát, večeřet, povídat. Je mi zima a klepu se jako osika. Nabídka večeře a čehokoli mi obrací...
Nejdelší teakový most světa – U Bein Bridge Když si ráno v Amarapuře přivstanete a přežijete 30 minut ranní zimu třeba na motorce, přijedete na místo, kde je tma a očekáváte zázrak. Jste na místě, kde někde kolem vás je jezero Taungthaman a nad ním se táhne 1 200 metrů dlouhý a také nejdelší most na světě, teakový skvost – U Bein Bridge. Kam si...
Okolí Kalaw. Jsme na horách, je ráno a je chladno. Ranní snídaně na střeše hotelu s překrásným výhledem do krajiny kolem Kalaw. Přemýšlíme, co si na čtyřdenní pouť do hor vezmeme s sebou. Zbytek věcí si od nás bere Dží a vyzvedneme si je po návratu. Vycházíme z hotelu. Honza z Jackem jdou daleko přede mnou. Jsem velmi unavená a nic se mi nechce. Předjíždí nás Dží...
Odjíždíme z Ngapali. Jdu se ještě rychle rozloučit se spisovatelkou Elizabethou. Z recepce se ještě podaří zavolat barmskému průvodci a příteli paní Zdeňky z ČR. Do Heho přiletíme hodně pozdě a tak jsme rádi, že pro nás přijede na letiště a zajistí i ubytování. Cestou na letiště projíždíme kolem velmi luxusních hotelů, které z naší pláže vůbec nebylo vidět...
Smradlavé rybky. Je půl páté ráno, v břiše se nám to vaří, rychle zabalit. S velkým vděkem si děláme skvělý Lipton na pokoji. Recepční otevře dveře do tmy a zakřičí : taxiíík! Ohýnek, který plápolá na druhé straně ulice, trochu ožije a za chvíli stojí před hotelem tuk – tuk. Ztemnělou hlavní třídou, kolem stánků s kouřícími ohýnky i vůní kávy, projíždíme...
NGAPALI Popravdě řečeno, na pláž v Ngapali , jsme plán jet neměli. Cesta sem, byla vlastně náhradou, za cestu do barmských hor na festival horských kmenů Naga. Mezipřistání , zde v Ngapali, bylo poprvé cestou do Sittwe , kdy jsme přistávali v bílém písku na břehu krásného moře. Z letadla vystupovali turisté, kteří se těšili na dovolenou strávenou v luxusních...
První slušná snídaně v Royal Guest Housu, dnes nám ji uvařil recepční. Už měl těch stížností asi dost. Na stole jsou nudle se zeleninou, džus i káva, tak jak to má být. Do přístavu v Mrauk – U s námi jede Caňon , loučení je milé a srdečné. Fajn chlapík! V přístavu nás už nic nepřekvapí, zpět jedeme stejnou lodí, jenom ten trs banánů na cestu je ještě ubožejší...
Snídaně je opět mizerná, nejdřív dostaneme studené kafe, pak vlažné až na třetí pokus se to dá vypít. Toust už ani neřeším, je ještě odpornější než včera. Tak aspoň rychle slupneme 1 vejce, banán a sklenici šťávy. Jenom doufáme, že nám to nenalili z vodovodu. Mám vyhlídnutou takovou pekárnu barmskou na hlavní třídě v Mrauk – U, mají tam dobré a voňavé...
Chrám Kothaung leží ve městě Mrauk – U, které bylo posledním hlavním městem v Rakhinu až do roku 1784, a to celých 354 let. Chrám postavil v letech 1554 – 1556 král Mintaikkha, syn krále Minbuna a je největším chrámem v Maruk-U. Syn chtěl velikostí chrámu předčít stavbu svého otce Shittaunga s 10 000 sochami. Název kothaung znamená „chrám 90 000...