Pár dní před odletem zjišťuji, že mé měsíční vízum pravděpodobně končí v den mého odletu. Trochu to nechápu, ale někde se stala chyba. Ostatní, až na Gábinu a Jitku, mají víza roční, takže bez problému. Holky vyřizovaly víza 30 – denní o pár dní déle a tak se do odletu trefily i s vízem.
OSLAVA ŽIVOTA I SMRTI
Je konec srpna, mám narozeniny, grilujeme u nás s rodinou a přáteli. Je tu také Gabča, chce mi něco důležitého říci, ale nějak na to nedojde. Až druhý den se mě mé dcery ptají, tak jedeš? To musíš, to bude super, táta by měl radost. Nechápu. No, přece do té INDIE! Na rozmyšlení mám dva dny, dostávám první informace o cestě i kontakt na Alitu. Já opravdu nevím, do Indie jsme vždy s Honzou chtěli jet, ale já to vždy odmítla. Je to poslání, výzva? Mé já, nakonec rozhodne, jedu!
Plán cesty
Dillí, vlakem do Varanasí, ohňová ceremonie na břehu Gangy, rituální koupel v Ganze! Khadžuro, růžové město Jaipur, město Bikanér, velbloudí safari, Puškar….mnoho, mnoho dalšího a pak Dillí a domů..
Před cestou
Je září. Mám skříplý nerv a tak na Indii ani pomyšlení. Musím si zkontrolovat očkování. Žloutenku a tetanus mám, přemýšlím o bříšním tyfu, který jsem vždy do Asie měla. Dostáváme od Ality první možnosti letenek, ta s tureckými aeroliniemi by se mi moc líbila, ale je jen hodina na přestup. Turci mají skvělý servis, škoda! 7. září mám letenku, letíme přes Moskvu s Aeroflotem. Přes Rusko jsem letěla vícekrát s dětmi, je to už pár let, kdy jsme každoročně během vánoc a ledna navštívili postupně Thajsko, Vietnam, Kambodžu, Laos, Barmu, Srí Lanku… v té době bylo děsivé letiště Šerementěvo. Výhodou vždy bylo, že v Iljušinu bylo určitě více místa a Rusové měli i dobré jídlo. Pokud se půl letadla neopilo, tak let byl ok. Prý už je to všechno jinak, tak uvidíme.
Tak letos Indie
Až teď jsem si přečetla cestopis o Indii / https://www.kamsevydat.cz/?s=Indie// od naší redaktorky Simonky. Moc pěkný, ale nevím jestli byl dobrý nápad to číst. …nejlepší záchod, který navštívíte je ten na letišti v Dillí, pak už děj se vůle Boží!..Záchody v Asii, někde moje noční můra 🙁
Vízum do Indie
Je 1. října, mám už hotové vízum. Bylo to trochu složitější vyplnit, ale s pomocí Sárky se podařilo. Turistické vízum mám na 30 dní a stálo 25 USD. Na doporučení jsme vízum dělali přes https://indianvisaonline.gov.in . Podle zprávy od Ality máme už koupené vlaky na některé přejezdy v Indii i rezervované ubytování. Břišní tyfus řeším poprvé homeopaticky, při posledním očkování na cestu jsem měla větší problémy a tak snad to bude ok.
Účastníci zájezdu
Je 18.10., dnes jdeme k Alitě na společnou schůzku, kde poznáme další účastníky zájezdu. Je nás 11. Převažují ženy+ 2 muži. V přátelské atmosféře povídáme o sobě i důvodech, proč INDIE.. Co člověk, to jiný příběh i důvod cesty. Odjezd se kvapem blíží a tak se v dobré náladě loučíme a začínáme se těšit.
Špatné vízum
21.10 zjišťujeme, že mé měsíční vízum pravděpodobně končí v den mého odletu. Trochu to nechápu, ale někde se stala chyba. Ostatní, až na Gábinu a Jitku, mají víza roční, takže bez problému. Holky vyřizovaly víza 30 – denní o pár dní déle a tak se do odletu trefily i s vízem. Žádáme znovu tedy o mé roční vízum za 40 USD. Je 23. 10 a zatím vyrozumění o mém vízu nepřišlo. Nemám se prý nervovat, hm to se řekne… 10. mám i já vízum, tentokrát tedy roční.
Princip funguje asi tak, že ve chvíli, kdy požádáte, tak do 72 hodin vám přijde vyrozumění a začíná běžet lhůta vašeho vstupu do Indie.
Sbaleno
Je neděle, venku 21 stupňů a krásně. Mám sbaleno a ráno vyrážíme! Gabča dorazí večer a Sárka nás ráno veze na letiště. Na letišti V. Havla máme sraz kolem 8.45 hodin, dvě hodiny před odletem.
28. říjen, Den vzniku samostatného československého státu, to je dnešní sváteční den. Za chvíli jsme na letišti, pak Moskva, Dillí, namasté!
Přidat komentář