Ve Vysokých Tatrách
Z Liptovského Mikuláše pokračujeme do Starého Smokovce, kde by jsme rády strávily víkend. Ubytování máme zajištěné i s možností SPA, to kdyby náhodou pršelo, tak zní předpověď. Po dobré snídani se těšíme, že si zapůjčíme elektrokola a uděláme nějaký výlet do okolí. Máme smůlu i půjčovny začínají až od 14.6. a to je až v pondělí.
Začíná svítit sluníčko a tak se narychlo převlékáme, bereme malou svačinu a pití a uděláme si malou túru. No malou, Ajka, která to tady docela dobře zná, mě láká na Téryho chatu, kde jsme ještě nebyla. Nezdá se mi to, je už poledne a já nejsem žádnej horskej turista. Vrátit se prý můžeme vždycky. Jdeme.
Ze Starého Smokovce na Téryho chatu a zpět
Ze Starého Smokovce přes Hrebienok k Zámkovského chatě pokračujeme na Téryho chatu. V době, kdy jsme výstup konaly, je to jediná cesta, kterou na chatu je možné jít. Do 14.6. platí uzávěra turistických chodníků ve Vysokých Tatrách.
Zámkovského chata
Na Hrebienek to ještě jde, první zastávku děláme na Zámkovského chatě, která se nachází ve výšce 1475 metrů nad mořem. Tady je desítky turistů , je krásně . Chata se zčásti rozšiřuje a rekonstruuje.Dáváme si panáka Tatranského čaje, to se prý musí.
Chata byla postavena v letech 1942 – 1943 horolezcem a horským vůdcem Štefanem Zamkovským. Během druhé světové války sloužila jako útočiště židovským rodinám i partyzánům. V roce 1948 byla chata znárodněna a přejmenována na chatu Jána Nálepky, jež bojoval a padl na východní frontě. V roce 1993 se však vrátila ke svému původnímu názvu Zamkovského chata. Dnes chata nabízí ubytování i stravování a je otevřená celoročně.
A pak už začíná stoupání k Teryně. A ta je až tááámhle, někde na vrcholu, kde je ještě sníh. Zdá se mi to nekonečně daleko. Cesta vede po kamenitém chodníku, nádhernou Malou Studenou dolinou. Jarní příroda, kolem zurčícího Malého Studeného potoku. Žluté blatouchy kontrastují s horským Lomickým sedlem na východě a Prostředním hřebenem na západě.
Pod vysokým štítem, přecházíme po rozbředlém sněhu mezi zurčícím vodopádem a konec úseku mineme omylem cestu, protože jdeme za partou mladíků. Všichni se ocitáme na skále, chata je nad námi a cesta se ztratila. Trochu panikařím, Ajka mi bere batoh, ale nakonec jsme nahoře.
Téryho chata
Ach to je krása!!! Ajka vyndává oslavnou Plzeň v plechovce, jdeme k Malému Spišskému plesu. Nikde nikdo a je to tu jako v rozprávke, prostě nádhera. V chatě s neskutečným výhledem si dáváme panáka Tatranského čaje /to se prý musí/ a obrovský kynutý knedlík, já přidávám ještě kávu.
Jeden z obsluhujících se mile usmívá na Ajku a říká „Tebe znám, ty jsi tady už byla“. Byla a to už nejméně 4x a 2 x tu spala. To bych taky ráda, představa chůze dolů mě už teď děsí. Chybí mi trekové hole a cesta po sněhu bude asi horor. Musíme vyrazit, aby jsme za tmy byly dole, raději bych přespala. Největší plochu sněhu omylem mineme a jsme opět na skále, ale nějak jsme to zvládly se napojit na správnou cestu. Až k Zámkovského chatě to jde, tady si dáme panáka Tatranského čaje /to se prý musí/, ale poslední úsek na Hrebienok a pak do Starého Smokovce, to už je pro mne očistec. Je po 19 hodině , když skáču do bazénu a do vířivky. Jsem ráda, že jsme to zvládla, ale bylo to docela náročné.
Téryho chata byla postavena roku 1899 z prostředků Uherského karpatského spolku na popud Edmunda Téryho. Tento lékař z Banské Štiavnice se zasloužil o rozvoj turistiky v Tatrách a chata nese od počátku jeho jméno. Projekt chaty vypracoval architekt Gedeon Majunke. Více než třicet let to byla nejvýše položená chata ve Vysokých Tatrách, o toto prvenství přišla roku 1933 po výstavbě Chaty pod Rysy. V roce 1936 přešla na celoroční provoz. Téryho chata byla také několikrát rekonstruována, největší rekonstrukcí prošla v letech 1979-82.
V průběhu své existence chata vystřídala řadu správců, mezi jinými zde působili horolezec Štefan Zamkovský nebo spisovatel Belo Kapolka. V roce 1944 chatu spravovali slovenští vysokoškolští studenti. Ti tu během SNP ukrývali polské odbojáře a ruské uprchlíky ze zajateckých táborů.
Téryho chata (polsky Schronisko Téryego) je nejvýše položená chata s celoročním provozem. Nachází se ve Vysokých Tatrách, v Malé Studené dolině, ve výšce 2 015 m. n. m. při Pěti Spišských plesech. Nejsnáze se k ní dostanete ze Starého Smokovce přes Hrebienok, Obrovský vodopád a Zamkovského chatu. Náročnější přístup je ze severu, z Tatranské Javoriny Javorovou dolinou přes Sedielko případně ze Zbojnické chaty přes Příčné sedlo. Okolí chaty je ideální na sportovní aktivity a strávení volného času. Je vhodné na turistiku, přechody přes sedla, horolezectví, skialpinismus, ale i na odpočinek a relax při plesech.
Ubytování
Chata nabízí celoroční ubytování na lůžkách ve společných pokojích. V případě plné obsazenosti lůžek je možnost nouzového přespání na podlaze. Kvůli omezené kapacitě chaty je ubytování třeba rezervovat vždy předem.
Přidat komentář