K jezeru Estany de Sant Maurici
Ráno vyrážíme před osmou, v blízkém městečku učí ve zdejší škole Česko, dále už pokračujeme pouze v holčičím složení. Ifča, Erika, Ajka a já.
Ranní výbornou kávu si dáváme v městě GERRI , sedíme venku před kavárnou , máme úžasný výhled na řeku , pohoří i zdejší klášter.
Jsme v Národním parku AIGÜESTORTES I ESTANY DE SANT MAURICI, auto necháváme na parkovišti a za nádherného slunného doprovodu vyrážíme. Jdeme pohádkovou krajinou s rozkvetlými loukami, kolem divoké řeky s panoramatem hor . Jsou místa , kde vysoké vrcholky pokrývá vrstva sněhu. Cesta není náročná, potkáváme pár turistů, důchodce i děti.
Jezero Estany de Sant Maurici
Jezero Estany de Sant Maurici patřící určitě do kategorie t o p míst , včetně nedalekých vodopádů, které burácí a hřmí do dáli, díky velkému množství tekoucí vody. Nádhernou idylku ještě dokreslují pasoucí se koně.
Bohužel máme dost málo času a tak se musíme s romantickým místem rychle rozloučit a pospíchat , Česko již skončil ve škole a my jej máme nabrat na zpáteční cestě. Všechny řeky a potoky, které přejíždíme , se mi zdají nějaké moc divoké a přeplněné, Ifča nás ubezpečuje , že je to normální. No, už zítra uvidíme, že voda bude všude kolem.
Zpět v Trempu
Jsme zpět v Trempu, celý podvečer se poflakujeme , dopisujeme zápisky, třídíme fotografie až do chvíle, kdy José Mário, který je dalším obyvatelem bytu ve kterém přespáváme. úspěšný učitel , také lovec a delikatesní výrobce pochutin. Z ulovené zvěře nám právě nabídl klobásky a chutné maso. K tomu dobré vychlazené pivo, a pak gin s tonicem a plátek okurky… neplánovaná párty se protáhne do pozdních nočních hodin, myslím, že ač neznalá španělštiny, právě hovořím na všechny možná témata a to se světe div snad i ve španělštině…ráno nás čeká výstup do Pyrenejí.
Přidat komentář