Do Prahy Satalic se dopravujeme vlakem z Masarykova nádraží. Je možné sem dojet i autobusem z Černého Mostu nebo z Letňan. Od železniční zastávky míříme na náměstí, kde začíná Naučná stezka Vinořský park a Satalická bažantnice. Projdeme bažantnicí a po překonání poměrně větrné aleje se ocitáme v Přírodní rezervaci Vinořský park. Cesta je zároveň cyklostezkou, takže...
Ploučnice Prohlédnout si most přes řeku Ploučnici v rozpuku jara a při zapadajícím slunci bylo skvělou volbou. Procházíme pod mostovými oblouky starého mostu, kolem říčky. V odrazu vodní hladiny se zrcadlí zámek stojící na protějším břehu. O kus dále pod vzrostlými stromy sedí rybář, dále ještě další. Bílá plovoucí koule, která svítí poblíž břehu, nás teď láká...
Údolí děsu – osada KODA O Kodě jsme se dozvěděli při návštěvě Tetína. Koda – významné místo historie trampingu. Trampská osada, Údolí děsu, zde vznikla již kolem roku 1920, což ji řadí k nejstarším u nás. Koda byla a je součástí obce Tetín, ale dodnes je s okolím spojena jen úzkými lesními cestami. Dojeli jsme autem přes most a koleje v Srbsku, až k ceduli...
Rybník Martiňák je součástí ochranného pásma a lokálního biocentra. Lokálním biokoridorem je rybník Martiňák propojen s Pískovnou. Geomorfologicky spadá území do okrsku Čakovické tabule.
Úvaly. Město se nachází asi 20 kilometrů východním směrem od centra Prahy. Jméno získalo dle své polohy. Najdeme ho v údolí potoka Výmola. Ten na svém toku vytváří geomorfologický útvar „úval“, v jinak celkem rovinatém okolí města. Úval je sníženina v krajině, obvykle protáhlého tvaru, na jednom nebo obou koncích otevřená. V Úvalském úvalu najdeme lesy, hájky...
Zimní procházka kolem Vesteckého rybníka Vestecký rybník jsme poprvé navštívily před osmi měsíci, jen pár dní po rozvolnění po prvním „lockdownu“ kvůli pandemii koronaviru na jaře. Nyní je prosinec téhož roku, jeden den po vyhlášení opatření kvůli pandemii koronaviru v Česku, které odpovídá nejvyššímu pátému stupni systému PES. Vestecký rybník Parkoviště u stadionu...
Dorazili jsme k plánovanému cíli. Dopřejeme si doma připravenou svačinu a pomalu se chystáme zpátky, po té samé cestě. Ta trvá tradičně kratší dobu, než trasa původní
Obec založená v první polovině 18.století ležela nedaleko soutoku Poleckého potoka s Vltavou, do roku 1921 se jmenovala pouze Elendbachl (Elend – bída) . České pojmenování tehdy vzniklo podle něj, protože tvořil rozhraní vimperského panství a dělil jej na půlku či pólku.
Dnes je zámek Žinkovy zavřený a nepřístupný veřejnosti. Investor zámek /Chateau Žinkovy/prodává. Na zámku v minulých letech fungovala kavárna i restaurace.
Jsme u rybníka, ale Selibovského, který s tím Tálinským tak trochu sousedí.