• Menu
  • Menu

Thajsko, Kambodža s dětmi

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Asie » Thajsko » Thajsko, Kambodža s dětmi

Horské kmeny

Horské kmeny Akha, Lahu, Yao, Kareen, Lisu, žirafí ženy a další kmeny, které migrovali z Činy, Barmy a Laosu pár desítek let nazpátek. Bohužel obyvatelé těchto kmenů jsou bráni jako přistěhovalci, ani jejich děti, které se v Thajsku narodí, nemají thajské občanství, nemohou se stěhovat v rámci provincií, a tak se živi buď  zemědělskou výrobou  nebo slouží turistům jako atrakce.

Kareen Thajsko – cestování s dětmi

My jsme v Thajsku navštívili několik horských kmenů. Bohužel pocit hořkosti z jejich údělu v nás zůstal. Je jim brána jejich přirozenost a svoboda. Vesničky typu skanzenů se státními výběrčími na okraji vesnice ve vás žádný hřejivý pocit nezanechají. Nevím jestli vysoké vstupné je darem na jejich vzdělání a život, ale myslím kdyby kmeny žily ve svých přirozených podmínkách byl by jejich život mnohem těžší , ale jistě hodnotnější.

Hmong Hilltrube Thajsko – cestování s dětmi

Směr Thaton 17.12.

Je ráno . V pokoji objevujeme ještě jedny tajemné dveře. Jsem zvědavá a chci se podívat ven. Honza mě varuje a já tuším , že to bude šok. Vstupuji . Pod námi je bažina a mám pocit , že asi bydlíme na nějakém smetišti. Všude kokrhají kohouti a kdákají slepice. Další podrobné zkoumání okolí raději vzdáváme a odjíždíme.Po nepříliš vydařené snídani se vydáváme na další cestu směr Thaton.

Thaton

Malebné městečko s protékající říčkou. Pěkné stavby, kouzelná příroda. Zastavujeme a protahujeme rozlámaná těla. Neodbytné Thajky nám vnucují své zboží a tak po chvíli nasedáme a pokračujeme dál.

Vjíždíme dál a dál do hor. Obdivujeme okolní nádhernou přírodu, desítky thajských vesniček, tisíce upravených políček a úžasné barvy tropických rostlin.

Kmen LI

U cedule Maechan odbočujeme k propagované horské vesnici. U vstupu stojí domorodci nabízející své výrobky. O kus dál stojí výběrčí. Vyžadují po nás obrovské vstupné. Nabízíme nižší částku. Dost zle nás odmítají a my znechuceni odjíždíme . O několik kilometrů dál odbočujeme po strmé cestě k nějaké vesnici. Nestojí zde krojovaní „šašci“, ale jsou zde obyčejní usměvaví Thajci s malými ušmudlanými překrásnými človíčky. Vesnice patří kmeni LI . Honza si fotí zdejší obyvatele a pak ze slušnosti nakupujeme několik výrobků. Za odměnu nás ještě dovedou na plantáž s čajem s neskutečně překrásným výhledem do krajiny.

Zlatý trojúhelník
Jsme rozhodnuti dnes dojet až k Mekongu – do míst Zlatého trojúhelníku: Thajsko , Barma,Laos. Jedna zastávka je ještě vodopád s tekoucí řekou .

Za horskými kmeny Thajsko – cestování s dětmi

Mae Sai

Je 18 hodin , když vjíždíme do města Mae Sai a ubytováváme se v pěkném levném resortu Ginś House. Jdeme do restaurace na břehu Mekongu. Jídlo je opět výborné. Chlad nás však brzy vyhání do postele. Honza ještě studuje trasu , my se Sárkou tulíme , abychom se trochu zahřály.
18.12.
Ráno cvakám zuby. Těším se na horkou vanu. Napouštím si vanu a ve chvíli, kdy si namydlím hlavu , tak přestane téci teplá voda. S utrpením a sebezapřením si dávám ledovou sprchu. Honza se Sárkou jsou zabaleni v megadece a nic nenasvědčuje tomu , že by chtěli k sobě někoho přibrat. Vstávat se jim také nechce.
Myslím na Ajku a Terku, jak si vedou v Praze. Žádné zprávy o nich nemám. Sárka psala Terce , jak se jí po ní stýská , a že se na ni moc těší. Terezy suchá odpověd : To je sice hezký , že se těšíš , ale ten bordel v pokoji jsi si mohla uklidit ! Jak věcné !

Kmen Hmong Hilltrube

Návštěva začíná v zahradě s krásným přírodním vodopádem tříštícím se do nevzhledného jezera, prohlídkou řemesel a ručně dělaných výrobků. Celkově místo působí prapodivně, místy až kýčovitě. Honza fotografuje krojované Hmongy. Po dost dlouhé době, kdy mě o fotografii požádají dva němečtí turisté, mi dochází, že Honza si po celou dobu fotí převlečené turisty .  Mám záchvat smíchu a zároveň začínám mít té estrády dost a těším se , že popojedeme dál.

Hmong Hilltrube Thajsko – cestování s dětmi

Návšteva u Kareen 

Byl to jediný kmen , který jsme opravdu si přáli navštívit. Úžasné objekty pro fotografování , ale v této vesnici byl pocit hořkosti ze strojených úsměvů asi nejhorší a zástupy turistů ve vesnici mi vháněly slzy do očí.

Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *