Ve Skotsku existuje hned několik dálkových tras. Tou nejstarší je West Highland Way, která byla „založena“ již v roce 1967 a vede z Milngavie (10 km od Glasgow) do Fort William. Podle průvodců trvá pěší túra 5 až 7 dní. Nemáte-li tolik času, nemusíte být smutní. Sama jsem si ověřila, že je možné trasu 152 km (95 mílí) projít i s plnou bagáží za 4 dny. Musíte se ale připravit na 11-12 hodinové túry, které nejsou pro každého. Další možností je vydat se pouze na část z celé trasy. V tomto případě výrazně nedoporučuji začínat v Milngavie. Prvních cca 50 kilometrů totiž vede poměrně obyčejnou krajinou a celá túra by vás tak mohla rychle přestat bavit.
I přesto, že je trasa značena, rozhodně byste měli zainventovat a koupit si mapu! V některých místech je totiž velmi jednoduché z cesty sejít a ztratit se, což platí dvojnásob, rozhodnete-li se cestu absolvovat „pozpátku“ takže ze severu na jih. Také nepočítejte se značkami, na kterých by byla udána kilometráž. Jediné značení, které po cestě uvidíte, bude tyčka s obrázkem bodláku umístěného v hexagonu- znak pro všechny skotské dálkové trasy.
A čím vlastně trasa naláká přes 50 000 návštěvníků ročně? Je to hlavně neskutečně krásná krajina, kterou The West Highland Way vede. Okolo Milngavie a prvních pár kilometrů dál budete procházet přes louky a pastviny, podél rybníků a potoků, až se dostanete na první větší kopec, kterým je Conic Hill nad městečkem Balmaha. Pak trasa vede okolo celého východního břehu jezera Loch Lomond (největší sladkovodní nádrž ve Velké Británii). Za jezerem pokračuje přes další stoupání, po kterém si budete vychutnávat výhledy na okolní hory. Z městečka Bridge of Orchy trasa pokračuje horskou stezkou přes Rannoch Moor a Glen Coe. Na popis krajiny, kterou zde uvidíte, má slovní zásoba bohužel nestačí, takže jen stručně- tady je to něco neskutečného! A zcela popravdě mohu potvrdit, že jste se dostali do jedné z nejkrásnějších částí Skotska. A závěr celé trasy? Velkolepý pohled na nejvyšší horu Velké Británie – Ben Nevis.
Připravte se, že na zvládnutí celé trasy budete potřebovat trochu té fyzičky. Pravda je ale taková, že existují přepravní společnosti, které vám odvezou zavazadlo z jedné štace na druhou, případně se můžete na den i déle zastavit a odpočinout si.
Na trase se samozřejmě nachází spoustu ubytovacích zařízení, od dražších hotelů po kempy. Pokud máte raději romantiku volného kempování a „sprchy“ v potoce, můžete ve Skotsku ve volné krajině stanovat kdekoli. Jedinou výjimkou na trase je břeh jzera Loch Lomond, kde je stanování zakázáno. Jedná se o poměrně dlouhý úsek, takže byste si měli trasu naplánovat tak, abyste se náhodou nedostali do problému, že nemáte kam složit hlavu. (Samozřejmě, že je kolem jezera hned několik kempů, youth hostel a mnoho hotelů.)
Kromě deštivého počasí, otravného hmyzu a fyzické únavy, se může stát, že vám na trase dojde jídlo. Dost často se totiž budete nacházet mimo civilizaci a místní zásobování je spíš špatné, než dobré. Proto si před absolvování cesty pečlivě nastudujte celou trasu, abyste pak zbytečně někde neumírali vyčerpáním! Co se týká vody, stačí vám s sebou nosit 1 litr. Všude po cestě je mnoho průzračných potůčků, ve kterých teče výborná voda.
A teď už zbývá jen zabalit nejlépe co nejméně věcí a vyrazit do hor!
Přidat komentář