• Menu
  • Menu

Cesta Bolívie, Chile, Velikonoční ostrovy 16

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Jižní Amerika » Chile » Cesta Bolívie, Chile, Velikonoční ostrovy 16

Krása Moaí

Velikonoční ostrov  “pupek světa”, vulkánové jezero, kráter Rano Rarak.  Když se  řekne Velikonoční ostrov, vytanou všem asi nejdříve na mysli obrovské sochy moai. Tito kamení obři, zhotoveni většinou ze sopečného tufu, byli vyrobeni a částečně rozmístěni po obvodu ostrova zhruba v průběhu let 1250–1500 n. l. V současnosti nalezneme na ostrově 887 soch. 397 z nich již jejich původci nedokázali rozmístit po ostrově a zůstaly tedy v místě svého vzniku, nejčastěji v lomu v  kráteru Rano Raraku. Právě zde dosud leží i největší ze všech vyrobených moai o délce 21,8 metru a hmotnosti okolo 270 tun. Nejvyšší sochu moai, vztyčenou mimo místo vzniku, byla socha zvaná Paro, která měřila téměř 10 metrů a vážila 75 tun. Sochy byly vztyčovány na zvláštních kamenných podstavcích, nazývaných ahu. Na některých stála pouze jedna socha, na jiných jich stála řada vedle sebe. Hlavy mnoha z nich zdobil i „klobouk“, zvaný pukao, vyrobený z lehké struskovité lávy červené barvy bohaté na železo. Nešlo ale nejspíše o pokrývku hlavy, nýbrž o – na dnešní poměry hodně extravagantní – typ účesu. Způsob, kterým byly sochy přepravovány po ostrově až na vzdálenost 16 km, byl pro vědce dlouho záhadou. V roce 1986 se českému inženýrovi Pavlu Pavlovi podařilo experimentálně ukázat, že sochy bylo možné přepravovat i s použitím poměrně jednoduché technologie (stačila pouze lana a páky) s vynaložení síly i pouhých 16 lidí.

Rapanui – Velikonoční ostrov
Rapanui – Velikonoční ostrov
Rapanui – Velikonoční ostrov

Pro popularitu Velikonočního ostrova jistě nikdo neudělal více, než norský zoolog a archeolog Thor Heyerdahl. Kromě toho, že spolupracoval na archeologických vykopávkách a jako první se pokoušel rekonstruovat pohyb soch moai, se proslavil i teorií o tom, jak vlastně byl Velikonoční ostrov osídlen. Heyerdahl vzal vážně místní legendu o tom, že lidé přijeli na ostrov ze dvou stran. Z východu, podle Heyerdahla z jihoamerické pevniny, nejprve připluli Dlouhouší (Hanau eepe). Teprve mnohem později, až v asi v polovině 16. století, se na ostrov dostali ze západu Krátkouší (Hanua momoko). Proč se tedy dnes setkáváme na ostrově pouze s Polynésany („Krátkouchými“), tedy typickými obyvateli tichomořských ostrovů, kteří připluli od západu a nikoliv s potomky jihoamerických Indiánů („Dlouhouchými“)? Důvod je podle Heyerdahla prostý: Krátkouší žili od  Dlouhouchých odděleně a nakonec je zcela vyhladili. Stalo se tak podle něj dokonce velmi pozdě – někdy mezi první návštěvou Holanďana Roggeveena v roce 1722 a další návštěvou Brita Jamese Cooka v roce 1774. Dnes však mezi seriózními archeology již na Heyerdahlovu teorii prakticky nikdo nevěří. Testy DNA jak současných obyvatel ostrova, tak kosterních zbytků jasně ukázaly, že před příchodem Evropanů žili na ostrově pouze příslušníci jednoho polynéského etnika.

Rapanui – Velikonoční ostrov
Rapanui – Velikonoční ostrov

Rapa Nui je nejizolovanější místo na světě, kde žijí lidé. Leží uprostřed Pacifiku a má rozlohu 170 km² . Jeho tvar připomíná trojúhelník. Název Velikonoční ostrov získal od holandského admirála Jakoba Roggeveena, který zde přistál v roce 1722 na Velikonoční neděli. Domorodci svůj ostrov nazývali Te Pito o Henua – Pupek světa.

Rapanui – Velikonoční ostrov

cestopis následující den

cestopis předchozí den

 

Dana Dajdulka
Dana Dajdulka

Více jak 15 let se pro mě stalo cestování drogou. Za tu dobu jsem mimo Evropu navštívila USA, Nový Zéland, Thajsko, Kambodžu, Velikonoční Ostrovy... poslední roky se mou láskou stala Jižní Amerika. Každá další cesta je pro mne nejenom výzvou, ale také uskutečněnými sny poznat místa , které tak dobře znám z knih a cestopisů.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *