Vltavské kaskády - Vrané nad Vltavou

Vodní dílo Vltavské kaskády

Cestu kolem Vltavy mezi Zbraslaví a Vraným nad Vltavou lemuje skalní masiv. Mám tuhle cestu hodně ráda, i když poslední roky byla několikrát zavřená kvůli padajícímu kamení. Proto bylo nutné, za nemalé peníze, zajistit stabilitu skály v různých částech a některé úseky ještě na opravu čekají. Skály jsou nejenom dominantou údolí, ale některá místa jsou chráněná pro svoji vzácnou faunu i floru.

Vodní dílo Vrané nad Vltavou

Vodní dílo Vrané nad Vltavou je prvním a nejstarším stupněm Vltavské kaskády, když byl v roce 1931 byl zřízen státní fond na stavbu vodních děl, první akcí z něj financovanou byla stavba vodního díla ve Vraném. Hlavním důvodem stavby Vranského stupně byly plavební účely. Umístění zdymadla Vrané bylo, navzdory sporům o řešení zbylých objektů Vltavské kaskády, vždy uvažováno ve stejném říčním profi lu. Vodní dílo Vrané se začalo budovat na podzim 1930 a bylo dokončeno v roce 1935. Současně se stavbou samotného díla probíhaly stavební úpravy v plavební trati.

Vodní dílo Vrané nad Vltavou má tři hlavní části – jez, dvě plavební komory a elektrárnu. Stavební konstrukci jezu tvoří betonový práh, obložený žulovými kvádry. Pilíře dělí jez do čtyř polí, na výšku 9,7 m jsou hrazena ocelovými stavidly. Nad jezem na pilířích je umístěna krytá ocelová mostovka, v jejíž útrobách jsou ukryty ovládací mechanismy. Plavební komory byly dimenzovány podle statistických dat o vnitrozemské plavbě do roku 1930 a s výhledem perspektivního růstu. V době výstavby bylo tímto profilem během 200 plavebních dní v roce proplaveno až 2 800 vorů a 4,3 mil. tun zboží. Komory jsou umístěny vedle sebe při levém břehu a jsou předsunuty do horní vody. Velká komora měla sloužit normální nákladní dopravě a hlavně proplavování vorů a malá komora měla sloužit zejména k proplavování osobních parníků.

Plnění a prázdnění obou komor se děje pomocí obtoků. Budova elektrárny tvoří pokračování osy jezu k pravému břehu. Jsou zde osazeny dvě Kaplanovy turbíny. Dnes je hlavním účelem stupně Vrané vyrovnávání špičkových odtoků hydrocentrál Slapy a Štěchovice a jejich využití v průběžné elektrárně a zajištění minimálního průtoku v korytě pod vodním dílem. Zdrž je dlouhá 13 km a sahá až pod vodní dílo Štěchovice. Na březích nově vzniklé zdrže Vraného nad Vltavou se po celou dobu existence zdymadla rozvíjejí původní obce – Vrané, Měchenice, Davle i Štěchovice. Můžeme zde najít soutok dvou významných řek, Vltavy se Sázavou. Sázava nesoucí velké množství jílovitých minerálů má svou charakteristickou barvu a na soutoku v Davli můžeme zejména po deštích, pozorovat barevně rozpůlený tok, jehož vody se s postupujícími stovkami společných metrů pomalu mísí. Těsně nad soutokem se Sázavou je ve středu koryta Vltavy ostrov Kilián. V jeho horní části jsou dodnes k vidění zbytky zdiva kláštera postaveného v roce 999 n.l. – text a další informace o VD Vrané nad Vltavou: www.pvl.cz

Povodí Vltavy – Závod Dolní Vltava

Povodí Vltavy spravují tři závody: Dolní Vltava, Horní Vltava a Berounka. Závod Dolní Vltava má ve správě 1464 km vodních toků, z toho 200 km Vltavy, 25 km Otavy, 220 km Sázavy a 86 km Želivky.

Závod spravuje 12 významných vodních děl: Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice, Vrané, dále pak Staviště, Pilská u Žďáru, Strž, Sedlice, Vřesník, Trnávka, Němčice, Švihov. Povodí zabezpečuje celoroční provoz Vltavské vodní cesty od Mělníka do Prahy, sezónně až po Slapskou přehradu, v celkové délce 91 km , celkem 10 zdymadly.

Závod také zabezpečuje odběry povrchové vody, jak pro úpravu na vodu pitnou, tak pro průmyslové odběry. Největší vodárenská nádrž v České republice (včetně tří záchytných nádrží) zajišťuje odběr 5,2 m3 vody za vteřinu pro zásobování Prahy a řady dalších měst pitnou vodou.