• Menu
  • Menu

Vzpomínky na Thajsko 7

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Asie » Thajsko » Vzpomínky na Thajsko 7

Most  přes řeku Kwai a Tiger Temple

Kanchanaburi jsme si vzali taxi do hotelu. Našli jsme si úplně úžasný hotýlek – Jolly Frog. Sehnali jsme tam pokoj pro 4, byl velký a moc se mi líbil. A k tomu to bylo levné – 100 bahtů. Navíc byl přímo na břehu řeky Kwai a byl z něj fantastický výhled. Hotel měl taky pohodové nádvoří pro relaxaci, dobrou restauraci a prodej výletů. Prostě co víc si přát. Taky jsme si tam nechali vyprat prádlo.

Dopoledne jsme se šli podívat na kanchanaburiský válečný hřbitov – hřbitov vojáků, kteří stavěli železnici smrti z Barmy do Siamu a most přes řeku Kwai (1942-1943). Chodili jsme mezi hroby, četli jsme si jména a taky jak nízkého věku se většina těch vojáků dožila. Zaujalo nás, s jakou pečlivostí je ten hřbitov udržovaný. Podívali jsme se i na čínský hřbitov, co byl hned vedle. Hroby tam vypadaly úplně jinak než u nás a taky data narození a úmrtí se o pár set let liší od těch našich.

Potom jsme hledali jakýsi wat. Chození ulicemi v tom vedru bylo únavné a wat absolutně nestál za tu námahu. Byl miniaturní a nezajímavý.

Pak jsme chtěli chytit taxi, ale žádná taxi tam nejezdila. Museli jsme až na autobusové nádraží a tam si někoho ulovit. Jeli jsme do Chrámu u plovoucí jeptišky. V průvodci psali, že se tam budeme prodírat davy čínských turistů, ale nebyl tam vůbec nikdo. Plovoucí jeptiška byla obyčejná socha, která stála ve vypuštěné nádrži, naprosto o ničem. Za to jsme si ale prolezli jakousi jeskyní. Nějaká Thajka nás tou jeskyní protáhla asi za 20 bahtů. Jeskyně vedla z hlavní jeskyně, kde byla socha Buddhy na vršek hory. Byla hodně úzká, místy to šlo jen po čtyřech, klaustrofobní pocity jsme měli všichni. Na konci jsme se smáli, na co jsme to zase skočili.

V hotelu jsme si objednali výlet do Tygřího chrámu (120 bahtů). Ve 3.30 hod. jsme odjížděli. Po delší jízdě jsme byli u vchodu do areálu Tiger Temple. Zaplatili jsme vstupné 420 bahtů a podepsali prohlášení, že vstupujeme na vlastní nebezpečí a že nebudeme požadovat po mniších náhradu škody, pokud se nám něco stane. Sešli jsme dolů do kaňonu a tam byli tygři. Byli od nás oddělení jenom provazem. Tygři blíž k nám nebyli přivázaní, tygři vzadu byli na řetězech, ale neměli žádné náhubky nebo něco takového. Celkem tam bylo asi 20 tygrů. Kdo chtěl, mohl se s tygry vyfotit. U provazu se stála fronta na focení. O každého turistu se starali 2 Thajci. Jeden držel člověka za ruku, asi aby nezmatkoval a vodil ho ke správným fotogenickým tygrům. Druhý Thajec měl foťák turisty a dělal fotky. Takových dvojic tam bylo několik. Ne každý dovnitř vlezl, ale my 4 jsme tam vlezli všichni, já i 2x. Byla jsem překvapená, že tygr vůbec nebyl heboučký, naopak srst byla hodně hrubá. Hladili jsme tygry na zadku a bylo jim to úplně jedno. Jenom jeden už byl takový otrávený, vrčel a moc se fotit nechtěl.

most přes řeku Kwai
most přes řeku Kwai

V 17 hodin byl konec hlazení tygrů. Kdo chtěl, mohl odejít, kdo chtěl, mohl zůstat a pozorovat odvádění tygrů do klece. My jsme zůstali a doprovázeli jsme tygry na jejich cestě do klece. Máme i fotky, jak s mnichem vedeme jednoho tygra.

Potom mezi nás vypustili malé tygříky, nádherná koťátka. Překvapilo nás, jak se nechali chovat a že vůbec nedrápali. Je pravda, že chvílemi ale dost vrčeli.

Temple of Tiger
Temple of Tiger

Nakonec na hlavní přístupovou cestu vysypali hromady žrádla a z okolí se seběhla spousta různých zvířat, hlavně prasata, buvoli. Připadali jsme si jako na Noemově arše.

Při návratu do Kanchanaburi jsme se nechali vyhodit u mostu přes řeku Kwai. Prošli jsme si tržiště, tentokrát jsme červům, kobylkám a štírům odolali. Fakt by mě zajímalo, jak se takový štír jí, když má ten osten a klepeta. Zkoušeli jsme jiné dobré věci, nudle, kuře, shaky….. Co nás šokovalo, byla štěňátka zavřená v kleci. Ani se tam nemohla pořádně hýbat a ležela jedno na druhém.

Zvířata jsme v Thajsku litovali poměrně často. Hlavně Lucka litovala kočky a psy při našem treku džunglí. Děti je tam mlátily větví. Jednou jsem si chovala krásné štěňátko a chlapeček mi ukazoval, jak ho musím praštit, aby nekňučelo. Na severu jsme viděli spoustu hodně zubožených zvířat. Na jihu se přece jen chovali ke zvířatům o něco lépe.

Zrovna probíhal Týden mostu přes řeku Kwai, který připomíná výstavbu mostu a oběti 2. světové války. Taky slavili 60 let od konce války. Proto večer byla Sound and light show, na kterou jsme si koupili lístky (100 bahtů). Show byla opravdu působivá. Pomocí hudby, světelných efektů, pyrotechnických akcí a ohňostrojů to vypadalo jako by na mostě opravdu probíhaly boje. Atmosféru dotvořil i průjezd vlaku. Škoda jen, že jsme nerozuměli thajskému komentáři (kdesi se prý dala sehnat anglická sluchátka).

cestopis následující den

cestopis předcházející den

Spoluautor: Jana T.

dkasper
dkasper

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *