24.7.2011 neděle Museli jsme se probudit brzy. Byl naplánován celodenní výlet po ostrově. Po včerejší (dnešní) párty bylo opravdu těžké donutit se jednat a z horizontální polohy konečně přejít do vertikální a začít fungovat. Bryan nás vyzvedl svým skvělý, starým a polorozpadlým autem, které ovšem mělo čtyři kola a tak jsme byly nadšeny, že se konečně podíváme někam po ostrově. Vyjeli jsme okolo jedenácté hodiny směr North Shore- vysněný ráj surfařů. V zimě jsou zde až devíti metrové vlny, které si ovšem ani jedna z nás nedokáže vůbec představit. V létě jsou zde zase skvělé podmínky pro šnorchlování a bodysurfing.
Naše první zastávka mířila na místní trh, kde jsme si dali snídani v podobě ochutnávek všech možných místních produktů. A hlavně konečně ochutnaly Kavu, což je místní „omamovák“ s příšernou chutí, ale zato okamžitými účinky, kdy se musíte pořád smát, ale vlastně ani nevíte proč…a navíc je to legálníJ… Pak jsme vyrazily dál a přijeli na Shark´s Cove, kde jsme vytáhli své šnorchlovací výbavičky a poprvé objevili místní podmořský svět. Záhy jsme zjistili, že Havaj je nejen plná barev v podobě květů, plodů a látek, ale i korálů, ryb a rybiček. Bylo to, jako kdybychom plavali v akváriu, akorát velikost ryb a prostoru jako takového byla až neskutečná. Ryby měly všechny možné barvy, tvary a velikosti, prostě nádhera. Pak jsme se vydali dál. V místní pekárně jsme vyzkoušeli vyhlášený dort a o kousek dál nakoupili typické havajské jídlo Poke, které se skládalo z rýže a syrového tuňáka. Byla to opravdová dobrota…mňam, kterou jsme si vychutnali na další pláži, kde jsme konečně vyzkoušeli bodysurf. Jedná se o surfování na vlnách s pomocí vlastního těla. Opravdu legrace, zvlášť, když máte plavky, které vám každá vlna někam jaksi…odnese. Je těžké umět „chytit vlnu“, pokud jste to ještě nikdy nezkoušeli. Ale nám se to občas i povedlo, bylo to skvělé. Konečně jsme pochopily všechny ty narážky od svých kamarádů, kteří by na Havaji žili a jen surfovali.
Zpátky jsme se vraceli přes východní pobřeží ostrova, okolo krásných skalnatých hor, které zasahovaly až do pobřežní oblasti. Cestou jsme několikrát zastavili a podívali se na uchvacující výhledy do okolí. Také jsme se byli podívat do čtvrti mormonů. Bylo to takové město ve městě s vlastním palácem, školou a vším vybavením. Pak jsme přijely domů. Byl to náš poslední večer s Earlem a tak jsme si udělali opět skvělou večeři, u které samozřejmě nechyběla ani sklenka vína. Za nedlouho jsme už konečně usínaly ve „svých“ couchsurfingových postýlkách.
.
Přidat komentář