• Menu
  • Menu

V údolí Kalau, Hawaii 36

Andy

Na začátek cestopisu

V údolí Kalau, s hippie v ráji

27.8. sobota 6:30 Konečně jsme pochopily, proč jsme si všechny věci musely tak precizně zabalit. Loď připlula ke břehu, kde nám náš kapitán dal jednoduchou instrukci: „Všichni si vezměte jeden pytel a skočte do vody!“ Trochu nechápavě jsem na něj chvíli zírala. Když svá slova doplnil o burcující: „TEĎ!“ okamžitě jsem popadla jeden pytel a hodila ho do oceánu. Potom nám nezbývalo než za pytli skočit a dožďuchat je až ke břehu. Uf. Bylo ráno a děsná zima. Postavily jsme stan a relaxovaly na pláži. Potřebovaly jsme se alespoň trochu dospat. Po občerstvujícím spánku jsme si konečně uvědomily, kde se nacházíme. Údolí bylo ze třech stran ohraničeno vysokými skálami, na kterých se občas uchytila bujná vegetace. Čtvrtou stranu vymezovala pláž a oceán. Prostě zapomenutý kousek světa neboli ráj.

duha v Kalalau Valley

Kalalau Valley

Byl překrásný den, a tak jsme po obědě vyrazili na výlet do údolí. Tekly v něm tři menší říčky, které ve svém korytu vytvořily několik bazénků. Ty jsme pak využili k osvěžujícímu koupání. Kalalau nebylo jedinečné pouze přírodou, která ho utvářela. Všude po údolí byla rozmístěna malá tábořiště, ve kterých svůj život prožívalo spoustu hippies. Někteří sem přijížděli na víkend, někteří na týden nebo měsíc a byli zde i tací, kteří zde žili desítky let. K přežití v těchto místech jim pomáhala místní vegetace, založené zahrádky se zeleninou nebo lidé, kteří jim nechávali jídlo, které v údolí nestihli sníst. Ocitli jsme se tedy v údolí obydleném hippie s našimi hippie kamarády. Všude kolem nás se producírovali nazí lidé, kteří svůj život žili společně s okolní přírodou. Naše odpolední procházka pokračovala k významnému meditačnímu místu v údolí a poté i k vodopádu, u kterého jsme doplnili zásoby vody. Po výletu následovala společná večeře v kempu, kterou uspořádali místní hippie jako oslavu Charliho narozenin. Najedli jsme se královsky a současně jsme se dozvěděli, že zítra by se měla podobná večeře konat kvůli jiné příležitosti. Konečně nám došlo, že naši kamarádi budou mít asi pravdu, když tvrdí, že zde bez problémů přežijeme.

celá naše posádka

28.8.2011 neděle Druhý den ráno přijel i David, a tak jsme se všichni společně rozhodli absolvovat další výlet po údolí. Cestou jsme se zastavili u Goranových známých, se kterými jsme se následně seznámily. Také jsme už začaly poznávat lidi v kempu, zdravit je a občas s nimi prohodily pár slov. Cílem výletu byly další vodopády.

Po pár metrech jsme ovšem ztratili Kaju a my nevěděli, co dělat. Počkali jsme tedy chvíli na rozcestí, a pak s Goranem odešly zpět do kempu. Ani tady ovšem nebyla. Rozhodli jsme se nezůstávat v kempu a raději jsme vyrazili na malou procházku po okolních plážích. Hlavní pláž byla opravdu velká. Schovávala se v ní různá zákoutí a jeskyně, ve kterých žili místní. Pro Gorana to byl poslední strávený den v údolí. Nám se ale nechtělo vrátit se zpět do reality. Cítily jsme, že bychom zde ještě něco měly prožít, že náš výlet ještě není u konce. A tak jsme se rozhodly si výlet prodloužit alespoň do středy a ve čtvrtek brzy ráno vyrazíme na túru zpět. Goran nám přislíbil zde nechat filtr na vodu, nějaké jídlo a houpací síť. My jsme se pak rozhodly dát mu náš stan a věci, které nepotřebujeme, abychom toho na zpáteční cestě nemusely s sebou tolik tahat.

Večeři jsme pak dostali na dalším setkávacím místě a po ní následovala meditace. My jsme ale spíš pozorovali krásné hvězdné nebe, které nebylo zakryto jediným mráčkem. Lidé se postupně navraceli do svých kempovacích míst, až jsme na místě zůstali jen my a dva Američani. Povídali jsme si dlouho do noci, a pak také odešli do svých přespávacích příbytků.

29.8.2011 pondělí V 6:30 nás vzbudil Goran, abychom si zabalily vše, co mu chceme dát. V rychlosti jsme tedy zabalily stan a ostatní nepotřebnosti na dalších pár dní. Pak jsme mu pomohly vše odnosit na pláž.

Kalalau Valley

Počkaly jsme, až přijela loď, zamávaly a zůstaly na pláži samy. Během odjezdu lodě jsme dostaly pozvání na večeři od Shona, který se rozhodl zůstat v údolí také o trochu déle než jen na víkend. Společně s námi zůstal i David, který měl v plánu odjet až následujícího rána. Pak nás v kempu navštívili američtí kluci, kteří měli v plánu odejít z údolí po svých. Nechali nám také nějaké zásoby jídla a my byly rády, protože jsme si uvědomily, že zde v klidu přežijeme ještě minimálně další tři dny.

Cestopis následující den

Cestopis předcházející den

.

Andy
Andy

Ve 12. letech mě rodiče poslali samotnou do Kanady a USA. Poznamenalo mě to a tak jsem asi cestovatel. Hodně jsem od té doby viděla a poznala a hodně ještě poznat chci.Tak uvidíme !

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *