• Menu
  • Menu

Šnorchlování se želvami 28

Andy
Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Severní a Střední Amerika » USA » Havaj /Hawai/ » Šnorchlování se želvami 28

Na začátek cestopisu

Nejjižnější cíp USA, zelená pláž a želvy

17.8.2011 středa Měly jsme v plánu se vzbudit brzy. Se Salvadorem jsme měly domluvené ranní šnorchlování s místními želvami, a tak jsme si ještě před snídaní zabalily šnorchlovací náčiní a plavky a přešly asi 50 metrů na černou pláž, kde se všude kolem nás povalovaly mořské želvy. Pak jsme se ponořili do vody. Zde kolem nás plavaly želvy, které si užívaly své snídaňové menu. My jsme se jich mezitím mohli bez ostychu dotýkat. Bylo to skvělé! Voda zde byla místy opravdu velmi studená a občas se zdálo, že máme velmi zamlžené brýle, nebo že plaveme v oleji. Salvador nám posléze vysvětlil, že je to kvůli sladké vodě, která zde nedaleko pramení a následně se mísí se slanou. Protože bylo ráno a hladina oceánu byla níž než během odpoledne, mohli jsme pozorovat pramínky sladké vody, které vytékaly ze země přímo na pláž.

Hawaii

Snídaně z bezdomovci
Po šnorchlování jsme dostaly pozvání na snídani k místním bezdomovcům. Královsky jsme se najedli, a pak jsme se šli podívat na místní ruiny, které v devadesátých letech fungovaly jako přepychová restaurace. Vše se ovšem změnilo, když místo zatopila vlna tsunami. Po ní zde zbyly jen ruiny a zbytky domů, ze kterých bylo ještě stále možné cítit atmosféru luxusu devadesátých let. Po obhlídce okolí jsme se vydaly na stopování. Cílem byl nejjižnější bod USA. Zanedlouho nám zastavilo první auto a odvezlo nás do městečka, ve kterém právě probíhal market místních výrobků. Nakoupily jsme co se dalo a vyrazili opět na stopa.

Nejnižší bod USA

Postupně jsme se dostaly až k nejjižnějšímu bodu USA. Bylo zde neskutečné vedro, modrá průzračná voda a skalnaté černé pobřeží. Z naší turistické knihy jsme vyčetly, že se zde nedaleko nachází výchozí bod cesty k Green Sand Beach, a tak jsme se rozhodly, že se na tuto pláž se zeleným pískem taky podíváme. Cesta to byla celkem lehká, vedoucí téměř stále po rovině, akorát nám foukal silný protivítr a k tomu zde bylo neskutečné vedro. Uf. Konečně jsme dorazily k pláži, která byla tvořena ze zrníček olivínu. Naprostá bomba. Cestou jsme přemýšlely, jak se dostaneme zpět na hlavní silnici, když nás napadlo, že se jednoduše zeptáme turistů na pláži.

Hawaii

Tam jsme také narazili na příjemný americký pár, který neměl problém nás hodit přímo do kempu, protože to byla jejich další zastávka na ostrově. Cestou od zelené pláže jsme pak potkaly velmi milý pár – Američana Stephena a jeho tátu, kteří si s námi začali povídat. Cesta z pláže byla poměrně náročná, skoro nám došla voda. A tak jsme se těšily na klimatizací vychlazený automobil. Rozloučily jsme se se Stephenem a Jimem a odjely na naši černou pláž. Tam jsme dostaly večeři od místních lidí a k tomu spoustu typů, kam vyrazit po ostrově dál a kde je nejlepší místo na přespávání. Ostrovní autobus, který jezdí jednou denně, zajížděl až k naší pláži a to v 7:15, a tak jsme se rozhodly, že zítra vstaneme brzy a pojedeme tímto autobusem do dalšího kempu. Ten se nacházel na začátku turistické trasy do vulkánu.

Cestopis následující den

Cestopis předcházející den

Andy
Andy

Ve 12. letech mě rodiče poslali samotnou do Kanady a USA. Poznamenalo mě to a tak jsem asi cestovatel. Hodně jsem od té doby viděla a poznala a hodně ještě poznat chci.Tak uvidíme !

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *